Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Paměť národa Východní Čechy: Z totality do totality

V II. světové válce zahynulo 60 milionů lidí z toho téměř 400.000 Čechoslováků. Radost z vítězství vystřídaly pocity strachu z dalšího vývoje. Rudá armáda nepřišla pouze s úmyslem osvobozovat, ale také dobývat. Totalita se připravovala už v průběhu války. Cílem výstav v Královéhradeckém kraji – Vrchlabí, Hořice, Jaroměř, Hradec Králové, Dvůr Králové, Trutnov, Dobruška - je představit autentické příběhy pamětníků a upozornit na to, jak se oba totalitní režimy dotýkali obyčejných lidí. Dodejme, že z Československa bylo vyhnáno a o vše okradeno 3 ½ milionů sudetských Němců - v době míru! Stali se  také oběťmi války.

Hana Jüptnerová: „Komunistická ideologie potřebovala nepřítele a tím byl sudetský Němec.“

***

Libuse Rudinska „A lidi už nemusí vůbec šoustat! Odpadá trapné a únavné namlouvání a vyjde to levněji….“ Poté, co jsem vložil komentář, byl FB okamžitě zablokován…

***

Proč je neustále zpochybňován Pavel Wonka?!

***

Kniha německé spisovatelky Tiny Stoheker Knížka o Haně /Hana oder das Böhmische Geschenk/,  vyšla v českém překladu letos v létě. Jde o poetický portrét mimořádné ženy, české germanistky, učitelky, disidentky, krkonošské rodačky, patriotky a naší členky paní Hany Jüptnerové.

Tina Stroheker se s Hanou Jüpnerovou seznámila v roce 2015. Z jejich přátelství vzešlo po Hančině smrti právě toto 67 stránkové album textů inspirované fotkami, které po sobě Hanka zanechala. Kniha o inspirativní ženě, která chodila vždy s hlavou hrdě vztyčenou v dobách těžkých pro společnost i pro ni samotnou. - Tolik z pozvánky na autorské čtení v prostorách Centra setkávání Trutnov /budova Komerční banky, 2. patro/ ve středu 9. listopadu 2022 od 18 hodin.

Z pozvánky KVH 17.11.2022 – 19:00 hod.: Ve sváteční den představujeme novou publikaci o Haně Jüptnerové (1952–2019), disidentce a chartistce, učitelce němčiny v Jilemnici a Vrchlabí. „Jako po očistné lázni“ se cítila po návštěvách nedalekého Hrádečku, kde jí Václav Havel půjčoval knihy. Její inspirativní, nezávislé postoje, projevené například na památném pohřbu Pavla Wonky v květnu 1988, pokračovaly i po revoluci, kdy mj. usilovala o nápravu česko-německých vztahů. V roce 2017 jí organizace Člověk v tísni udělila Cenu Příběhů bezpráví. Knížku o Haně, album složené ze 67 dvojic fotografií a textů, představí její autorka, německá básnířka a Hanina blízká přítelkyně Tina Stroheker, a překladatel Jonáš Hájek.

Bohužel jsem se nemohl zúčastnit. Znal jsem Hanu Jüpterovou osobně, navštívil jsem ji i v jejím bytě ve Vrchlabí. Její řeč na pohřbu disidenta a politického vězně Pavla Wonky byla skvělá. Bohužel morálně selhala v dokumentu Pavel Wonka se zavazuje, podvodné režisérky Libuše Rudinské, kde spolu s ostatními přáteli Pavla Wonky nedoporučila jeho vyznamenání prezidentem republiky, s čestnou výjimkou paní Mračkové. Dokument se měl původně jmenovat Pavel Wonka – advokát chudých. Byly tak zneužity peníze daňových poplatníků ČT a mnoha dárců (peníze nepožadovali vrátit). Přes mé protesty k rukám vedení ČT, byl dokument odvysílán (nejprve stažen a odvysílán až 6.12.2016),  s následnou besedou historiků, kteří vyvrátili prokazatelné lži v dokumentu. I proto není dokument v iVysílání ČT přístupný. Měl by být, jako dokument doby, samozřejmě jen s následnou diskuzí.       

Pouze jednota, společná vůle, posiluje naději a víru ve vítězství!

V LN vyšel skvělý článek Davida Lancze (19.12.2020, Orientace/Esej) s názvem „Všichni dobří rodáci“ o Bertě von Suttnerové, první ženě, která obdržela Nobelovu cenu (myšlenku vnukla svému příteli Alfredu Nobelovi). Zúčastnila se Haagských mírových konferencí, které inspirovaly vznik Společnosti národů a později OSN. Její román „Složte zbraně“ vyšel poprvé a naposledy v češtině v roce 1889. Díky této knize byla pozvána do Bílého domu. Na HitHit, kde se rokordně rychle vybralo 105% požadované částky tak kniha opět vyjde v češtině - po 131 letech (i v E-verzi). Stále aktuální myšlenky Berty von Suttnerové tak budou moci opět oslovit české čtenáře. Mimochodem Rakousko ji má vyobrazenu na dvoueurové minci (u nás patronka české země sv. Anežka Česká zmizela s papírovou padesátikorunovou bankovkou a na kovové se už neobjevila, lid mlčel…).

Článek končí slovy: „I proto bychom měli na slavné Čechy, i když zrovna náhodou nemluvili česky, neměli zapomínat. Spíš cítit hrdost."

***

Na slavné Čech(šk)y, přestože nemluvili česky, bychom neměli zapomínat

***