Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Zdržel jsem se jen chvíli kvůli spojení domů. O zločinech v devadesátých letech píšeme podrobně dnes. Budeme o dnešních zločinech psát podrobně zase až za 30 let? Knihu Nepohodlný policajt jsem si nekoupil. Zajímají mne dnešní zločiny, médii zamlčované.

Před začátkem debaty jsem se zeptal novináře Jaroslava Spurného, kdy konečně začne RESPEKT psát i o České Maroccogate? Jeho odpověď: „Na to už jste se mne ptal 6x pane Šinágle.“ Ani po šesté mi za poslední roky neodpověděl. I novináři umí odpovídat podobně, jako mediálně trénovaní politici na nepříjemné otázky. Mají své hranice a dobře ví, kde končí, aby neměli sami potíže. Po 20 min. nudného vyprávění o ničem jsem rád odešel. S podobnými debatami se na západní TV nesetkáte. Už vůbec ne s tím, aby ten, kdo má klást kritické otázky, byl kamarádem hosta, kterému v podstatě dělá PR. Kořením každé debaty jsou kritické otázky moderátora a aktivní účast veřejnosti. Ta dostane z „milosti“ slovo až na závěr, aby se neřeklo. Bylo to jen další "kavárenské" popovídání, nedůstojné KVH.

Nedivím se, že mne šéfredaktor týdeníku RESPEKT Erik Tábery „odstranil“ ze svého Twitteru, kdy jsem mu připomněl, že fotografie s jeho psem nejsou to, co by od něho čtenáři očekávali. Jeho dědeček (či pradědeček) Ferdinand Peroutka, by na něho dnes asi moc pyšný nebyl…

Journalist Jaroslav Spurný responds to my criticism about the silence of the weekly RESPEKT (2021): I have to get used to the fact that "What is good for the public is fortunately not decided by Šinágl" (I can no longer find the text on FB). JŠ

***

About a case from the State Department, or the de facto decision-making power remains in the hands of technocrats elected by no one. Overwhelming bureaucracy just one of the problems that is capable of stifling any effort at change.

The main method is to manipulate their minister, primarily by keeping him busy with time-consuming tasks whose sole purpose is to keep the minister busy and out of his way. However, he does not shy away from using his own mistakes against the Minister.

"This is a tragedy, the entire state and public apparatus is riddled with it. They don't decide ability but who is whose friend, who is kissing up to whom and can be useful in return, by passing on contracts to friends who helped him into office. You can change the whole government, but this is here to stay. You have to change the whole system and that is a Sisyphean job and I'm afraid it's just not feasible without a total screw-up of the whole society."

Systemic change will have to include at least three aspects:

Jaroslav Spurný na moji kritiku ohledně mlčení týdeníku RESPEKT (2021): Musím prý si zvyknout, že „o tom co je dobré pro veřejnost naštěstí nerozhoduje Šinágl“ (text už jsem na FB nenalezl). JŠ

***

O jedné kauze z ministerstva zahraničních věcí, aneb faktická rozhodovací moc zůstává v rukou nikým nevolených technokratů. Přebujelá byrokracie jen jedním z problémů, který je schopen udusit jakoukoliv snahu o změnu.

Hlavní metodou je manipulovat svým ministrem, a to především tak, že jej zaměstnává časově náročnými úkoly, jejichž jediným účelem je, aby byl ministr zaměstnaný a do ničeho mu nezasahoval. Neštítí se však ani použít proti ministrovi jeho vlastní omyly.

„Tohle je tragédie, je tím prolezlý celý státní i veřejný aparát. Nerozhodují schopnosti ale kdo je čí kamarád, kdo komu leze do pozadí a může být užitečný protislužbičkou, přihráváním zakázek kamarádům, kteří mu pomohli do funkce. Můžete vyměnit celou vládu ale tohle tu zůstane. Je třeba změnit celý systém a to je sisyfovská práce a obávám se, že bez totálního průseru celé společnosti to prostě není průchodné.“

Systémová změna bude muset obsahovat přinejmenším tři aspekty:

Petr Kamberský v článku „ČESKÁ ŠPÍNA“ nazývá redaktory týdeníku RESPEKT „aktivistickými kolegy“ - souhlas, je to i má osobní zkušenost, bohužel, s čestnou výjimkou Silvie Lauder.

Šéfredaktor Erik Tabery se nechá zapírat, redaktor Jaroslav Spurný se při osobním setkání a dotazech na Marocco gate trapně vymlouvá... Velké fotografie šéfredaktora Erika Taberyho v METRU působí trapně, „aktivisticky“, jakoby zdědil herecké geny po svém dědečkovi Zdeňku  Štěpánkovi…

I u týdeníku RESPEKT má svoboda slova a právo veřejnosti na informace prokazatelně své hranice, dotýkají-li se záležitostí, které musí zůstat běžnému občanu v utajení. Svoboda slova má svoji cenu - někdo za ni zaplatí i životem, jiný za ni dostává zaplaceno… Kdo platí určuje, kdo dostává poslouchá. Těch, co se nechali koupit bylo v naší zemi vždy dost. I proto se naše země potýká stále se stejnými problémy od svého vzniku. Nedostatek pevnosti charakteru je jejich základem.

Připomínám můj rozhovor pro RESPEKT se Silvií Lauder z roku 2012 s názvem Zlehčil naše utrpení. Připojuji aktuální odmítnutí mého zpravodajství redakcí (25.2.2024), jako „spamu“ - jediná redakce, která je z veřejností respektovaných médií odmítá. JŠ

***

Er hat unser Leiden heruntergespielt

Petr Kamberský bezeichnet in seinem Artikel "ČESKÁ ŠPÍNA" (tschechisches Schmutz)die Redakteure der Wochenzeitung RESPEKT als "aktivistische Kollegen" - dem stimme ich zu, das ist meine persönliche Erfahrung, leider mit der ehrenwerten Ausnahme von Silvia Lauder.

Der Chefredakteur Erik Tabery leugnet, der Redakteur Jaroslav Spurný entschuldigt sich peinlich, wenn ich ihn persönlich treffe und ihn nach dem Marokko-Gate frage... Die großformatigen Fotos von Chefredakteur Erik Tabery in der METRO wirken unbeholfen, "aktivistisch", als hätte er die schauspielerischen Gene von seinem Großvater Zdeněk Štěpánek geerbt...

Selbst im Fall der Wochenzeitung RESPEKT haben die Meinungsfreiheit und das Recht der

Das Recht der Öffentlichkeit auf Information hat nachweislich ihre Grenzen, wenn es um Angelegenheiten geht, die für den normalen Bürger geheim bleiben müssen. Die Meinungsfreiheit hat ihren Preis - manche bezahlen dafür mit ihrem Leben, andere werden dafür bezahlt... Wer bezahlt, bestimmt, wer zuhört, wird belohnt. In unserem Land hat es schon immer viele gegeben, die sich kaufen ließen. Deshalb hat unser Land seit seinen Anfängen immer wieder die gleichen Probleme. Mangelnde Charakterstärke ist ihr Fundament.

Ich erinnere Sie an mein RESPEKT-Interview mit Silvia Lauder aus dem Jahr 2012 mit dem Titel Zlehčil naše utrpení. Ich füge die aktuelle Ablehnung meiner Berichterstattung durch die Redaktion (25.2.2024) als "Spam" bei - die einzige Redaktion eines öffentlich angesehenen Medienorgans, die sie ablehnt. JŠ

Artikel in Tschechisch>

***

Er hat unser Leiden heruntergespielt