Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Milí „ochránění dohledáři“ a jejich přátelé,

pro Vaši informaci sděluji, že ani po odvysílání reportáže (začátek na 18:01) se nic nezměnilo.

Proto jsem dnešního dne jsem zaslal paní vládní zmocněnkyni pro lidská práva prof. JUDr. Heleně Válkové, CSc., opakovanou žádost, aby se zasadila o splacení „našeho dluhu“ – tj. odškodnění rehabilitovaných osob, které byly nezákonně vystaveny ochrannému dohledu.

Podrobnosti viz níže.

Dne 11. 1. 2020 se šest mužů (1), odsouzených za minulého režimu do vězení a k následnému ochrannému dohledu (2), obrátilo na vládní zmocněnkyni pro lidská práva prof. JUDr. Helenu Válkovou, CSc., s tím, že po roce 1989 byli soudně rehabilitováni, ale za újmu spojenou s ochranným dohledem nebyli nikdy nijak odškodněni. Požádali zmocněnkyni, aby se zasadila o takový právní výklad, který přiměřenou náhradu umožní.

Zmocněnkyně věc postoupila Radě vlády pro lidská práva. Rada jakožto poradní orgán dne 20. 1. 2020 doporučila, aby vláda uložila ministryni spravedlnosti Mgr. Marii Benešové připravit potřebnou „analýzu, jak... odškodnění“ poskytnout.

Zmocněnkyně se k tomu vyjádřila 26. 3. 2020 pro Deník N jednoznačně: „Je to náš dluh, takže s tím naprosto souhlasím.“

 Média přinesla dne 7. 1. 2021 zprávu, že vládní zmocněnkyně pro lidská práva prof. JUDr. Helena Válková, CSc. (dále jen zmocněnkyně), končí ve své funkci k 31. 1. 2022. Své působení zhodnotila slovy:

„Jsem na svoji práci hrdá, myslím, že se toho podařilo hodně udělat.“(1)

Všechno se ale nepodařilo. Viz pár příkladů: