Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

… Přijímání peněz samozřejmě umožňuje i vydírání. Eduard Beneš to zjistil v roce 1948. O deset let dříve, v říjnu 1938, mu sovětský rezident v Praze, Petr Zubov, dal 10 000 dolarů na útěk do Anglie. Potvrzení za to mělo být zveřejněno Ardenem v roce 1948 pro případ, že by Beneš odmítl bez problémů předat moc Gottwaldovi. …

***

„Pěstování“ přízně tisku

Průměrný spotřebitel je někdy překvapen tím, jak těžké je pro politiky ukončit jasné stížnosti. Sudetská otázka byla tedy jednou z velkých otevřených ran té doby po první světové válce, v níž se roky nic nedělo. Pohled do čs. trezorů vysvětluje, proč tomu tak bylo. Ministerstvo zahraničních věcí  bylo do roku 1935 pod vedením Eduarda Beneše a poté pokračovalo v jeho duchu. Existovaly celé hromady stvrzenek za bohaté platby mezinárodnímu tisku, jehož přízeň byla zakoupena tímto způsobem.

Henlein po smrti Heydricha: "Toto je nejkrásnější den mého života."- Sudetská otázka vznikla až v roce 1919 na základě Saint-Germainské smlouvy. V roce 1928 byla podepsána čsl. vládou v ní dané sliby nesplnila. Koncept autonomie Konrada Henleina byl v roce 1933 přizpůsoben možnostem, které měla ČSR k dispozici - Henleinův projev v Chatham House umožnil i Christie. Henlein vyzařoval takovou důvěryhodnost, že se Britové ptali: "Proč nám Němci neposílají více takových mužů, jako je Henlein?" - Další veřejnosti neznámá fakta naleznete v článku Boj Konrada Henleina za autonomii. -Od roku 1936 byla britská veřejnost stále více přesvědčena, že Beneš je lhář a že Československo je falešný základ a nebezpečí pro světový mír.

P.S.

Je čestným občanem Liberce a Karlových Varů. Narodil se ve Vratislavicích, kde se narodil i Ferdinand Porsche. JŠ  

***

Konrad Henlein z Egerlandu zastával nejvyšší funkci v Německém tělocvičném spolku v Československu. Zpočátku se nepovažoval za politika, ale za bojovníka za národní identitu a hnutí, které v roce 1933 založil, nazval Sudetoněmecká domovská fronta (SHF). Z hlediska světonázoru mu byl blízký myšlenkový svět vídeňského filozofa Othmara Spanna, který byl odpůrcem nacionálního socialismu. Spann nebyl rasista ani antisemita (viz "Glotz. Vyhnání"). Česká strana tlačila na Henleina, aby zveřejnil svůj stranický program. Ten tomu vyhověl svým programovým projevem v Böimisch Leipa (Česká Lípa) na podzim 1934. V něm prohlásil: "Nestojíme o to, abychom vyznávali, že nás od národního socialismu dělí zásadní rozdíl, nikdy se nezřekneme svobody jednotlivce". Česká policie se pokusila proti SHF vynést materiál, ale neuspěla. Také český historik Boris Čelovský připouští, že pro období do roku 1938 neexistují žádné důkazy o vysoce vlastizrádných vztazích henleinovského hnutí se zahraničím.