Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 15.05.2024 11:01
    Větší tragikomedii jsem fakticky nezažila co předvádí tento soud ...

    Read more...

     
  • 15.05.2024 10:58
    Státní zástupce Mgr. Petr Valíček 25.4.2024: K ohledání, u ...

    Read more...

     
  • 15.05.2024 10:05
    Až teď jsem si toho emailu všiml.. Advokáta, že nepotřebujeme?

    Read more...

     
  • 14.05.2024 11:21
    Pokud se někdo domnívá, že lživým zápisem v dokladech problém ...

    Read more...

     
  • 13.05.2024 16:04
    “Je velmi těžké najet na válečnou ekonomiku. Ještě těžší ...

    Read more...

     
  • 13.05.2024 15:47
    Policejní major měl v Brně uplácet, aby jeho dcera dostala ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Sheila Fitzpatrick

  • Putin's model: poverty under Stalin worse than under Tsar

    Kazdodenni stalinismus aversI highly recommend it to anyone who wants to learn about the true horrible reality of Communist Russia.

    The average married worker had to make do with less than half as much bread and flour and less than two-thirds as much sugar as his counterpart in St Petersburg in the early 20th century. People were short of fat, milk and fruit. Meat and fish consumption in the 1930s was five times less than at the turn of the 20th century. Well, the Russians were better off under the Tsar than under Stalin.

    In Penza, thousands of villagers who have travelled 200 kilometres to buy bread sleep outside shops. 'We queue for bread from midnight, and even if you are starving, they give you a kilo loaf at most,' wrote a woman from a collective farm in Yaroslavl to her husband. Yes, in the supposed workers' paradise of the USSR, there were queues for hours for this basic foodstuff, and it was not even certain that people would get it. They often ended up starving and dying. And, of course, other goods were not available either, such as milk, butter, vegetables, not to mention meat. Even fish in areas with developed fishing couldn't be bought, because somehow they weren't. Even such common things as salt, soap and matches were missing from the shops. In the early 1930s, even vodka was impossible to find. Clothes, shoes and other consumer goods were also hard to find. In the factory canteens, workers queued not only for food, but also for cutlery, because there was a critical shortage of that too.

  • Putinův vzor: za Stalina bída horší než za Cara

    Kazdodenni stalinismus aversVřele doporučuji každému, kdo se chce seznámit se skutečnou příšernou realitou komunistického Ruska. 

    Průměrný ženatý dělník musel vystačit s méně než polovičním množstvím chleba a mouky a méně než dvěma třetinami cukru než jeho protějšek v Petrohradě na začátku 20. století. Lidem se nedostávalo tuků, mléka ani ovoce. Spotřeba masa a ryb byla v třicátých letech pětkrát menší než na přelomu 19. a 20. století. Inu, za cara na tom byli Rusové lépe než za Stalina.

    V Penze spí před obchody tisíce vesničanů, kteří sem přijeli 200 kilometrů, aby si koupili chleba. „Ve frontě na chleba stojíme od půlnoci, a i když umíráš hlady, tak ti dají nanejvýš kilový bochník,“ napsala žena z kolchozu v Jaroslavli svému manželovi. Ano, v údajném ráji pracujících v SSSR se stály mnohahodinové fronty na tuto základní potravinu a ani nebylo jisté, že ji lidé dostanou. Často končili o hladu a umírali. A samozřejmě k dostání nebylo ani další zboží. například mléko, máslo, zelenina, o masu ani nemluvě. Dokonce i ryby v oblastech s rozvinutým rybolovem se nedaly koupit, protože jaksi nebyly. V obchodech chyběly i takové obyčejné věci, jako sůl, mýdlo a zápalky. Začátkem třicátých let se dokonce nedala sehnat ani vodka. Těžko se sháněly i oblečení, obuv a další spotřební zboží. V závodních jídelnách stáli dělníci nejen fronty na jídlo, ale také na příbory, protože i jich byl kritický nedostatek.