***
... Doložka věčnosti v článku 79 našeho základního zákona stanoví některé základní státní zásady, jako je demokracie, dělba moci nebo spolková státní zásada - nikoli však svobodný demokratický základní řád sám o sobě. Jako soudce mohu a musím se přihlásit k tomuto základnímu příkazu. Právě se nachází v nebezpečí. Kdyby to pokračovalo v erozi, měl bych velký problém. Pak bych si dokázal představit emigraci.
***
WELT: Založil jste síť kritických soudců a státních zástupců. Co je to?
Schleiter: Když vyšla najevo ústavní stížnost, napsal mi kolega, ostřílený správní soudce. Dokázal podepsat téměř každé slovo. Poté jsme společně vytvořili síť, spustili jsme webovou stránku a poté jsme obdrželi několik stovek dopisů, včetně od soudců, státních zástupců, právníků, lékařů, statistiků, ministerských úředníků a mnoha dalších lidí. Rovněž vyjádřili své nadšení a někdy nabídli podporu. Jeden 101letý nám napsal: „Že ještě mohu zažít, jak se soudce postavil proti svému zaměstnavateli!“ Chceme se nyní stát sdružením, naším prvním cílem je pomáhat objektivně, na základě faktů a střízlivě při právním řízení krize. Poté následuje diskuse o větších problémech soudnictví jako třetí státní moci.
***
Porušuje koronová politika ústavu? Aby to objasnil, podal berlínský soudce Pieter Schleiter ústavní stížnost v Karlsruhe. Rozhovor o výhradách k parlamentu a o pochybné roli spolkové kancléřky.
Pieter Schleiter je trestní soudce u berlínského krajského soudu. Jeho kancelář je spartansky zařízená: na polici jsou svazky právnických komentářů, na stole osamělá rostlina. Doktor práva, 43 let, soukromě podal ústavní stížnost proti spolkovým a státním normám pro boj proti pandemii. Je také spoluzakladatelem sítě kritických soudců a státních zástupců.
WELT: Pane Schleitere, považujete německou pandemickou politiku za protiústavní. Předpokládáte u konajících úmysl?
Pieter Schleiter: Pokud si politik myslí, že je možné, že porušuje ústavu, ale přesto jedná, protože je pro něj důležitější sledovat jiný cíl, pak je to záměrné v právním smyslu. Totéž platí pro závodníka, který nemá v úmyslu být zabit, ale přijímá to se souhlasem - i když jen považuje za možné, že někdo v důsledku jeho činů zemře. Pokud se v politice použijí trestněprávní zásady tzv. podmíněného úmyslu a povědomí o protiprávním jednání dle odstavce 16 a 17 trestního zákoníku, lze se alespoň zeptat, zda došlo k úmyslnému porušení slibu, který spolkový prezident, spolková kancléřka a spolkový ministr složili dle článků 56 a 64 ústavy: „Přísahám, že... budu podporovat a bránit základní zákon a federální zákony. K tomu mi dopomáhej Bůh.“
Read more...