Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

ÚDV dospěl k závěru, že tito funkcionáři se sice zúčastnili některých schůzí předsednictva ÚV KSČ, kde se projednával režim ochrany státních hranic, nicméně sami nebyli členy předsednictva ÚV KSČ, a tak nenesou v tomto ohledu trestní odpovědnost.

***

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) vyhodnotil dne 14. 4. 2022 odpovědnost dalších funkcionářů KSČ za smrt a zranění těch, kdo chtěli opustit Československo. Konkrétně prošetřoval tyto osoby:

Důkladné prošetření všech těchto záležitostí tak může vést nejen k právnímu zhodnocení Urválkovy činnosti, ale i k případnému potrestání těch, kdo jeho zločinné počínání kryli, nebo i těch, kdo způsobili jeho smrt nebo k ní přispěli.

***

Mezi prokurátory, kteří se podíleli na nezákonných procesech v 50. letech, patřili JUDr. Ludmila Brožová-Polednová (roz. Biedermannová) a JUDr. Josef Urválek. Brožová-Polednová byla za svůj podíl na odsouzení JUDr. Milady Horákové a spol. pravomocně odsouzena; Urválek nikoli. Urválek se přitom dopustil stejného skutku jako Brožová-Polednová. Navíc se obdobné trestné činnosti dopustil i v dalších případech. Například v procesu s Rudolfem Slánským a spol. požadoval Urválek pro všech 14 obžalovaných trest smrti. Ten byl realizován v 11 případech, zbývající 3 byli odsouzeni na doživotí. Krátce po procesu se Slánským a spol. byl Urválek ustanoven předsedou Nejvyššího soudu, kde pokračoval v udílení drakonických trestů pro ty, kdo byli údajnými či skutečnými odpůrci tehdejšího režimu. Ve funkci setrval až do roku 1963, kdy se jeho další působení v justici stalo nepřijatelným i pro vedoucí představitele Komunistické strany Československa (KSČ).

Dne 25. 8. 2021 vydal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) usnesení, že 17 prověřovaných členů předsednictva ÚV KSČ nespáchalo zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby.

Podezření pramenilo z toho, že

• nerespektovali právo na opuštění republiky, jak ho garantoval Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který vstoupil pro Československo v účinnost 23. 3. 1976, a
• nesli spoluvinu na usmrcení či zranění osob, které se snažily o přechod československé státní hranice.

Koho se nynější rozhodnutí týká a jak bylo odůvodněno?

Dne 3. 8. 2021 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) odložil „věc podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby... kterého se měl dopustit doc. RSDR. Ladislav ADAMEC, CSc.“.

Adamec byl členem předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ). Po dlouhá léta také vykonával významné vládní funkce. Od roku 1969 zastával post místopředsedy české vlády. Od března 1987 do října 1988 byl předsedou české vlády, poté do prosince 1989 předsedou federální vlády. Podezřelým se stal kvůli své spoluodpovědnosti za to, že na československých hranicích docházelo k zbytečným zraněním a úmrtím, když vedoucí českoslovenští představitelé nedodržovali mezinárodní závazky. Ačkoli ÚDV dospěl k závěru, že Adamcovo provinění je nepochybné, trestní stíhání proti němu nemůže být vedeno, protože v roce 2007 zemřel.

Podrobnosti k Adamcově případu a co přesně se mu klade za vinu viz v příloze.

Dne 7. 1. 2021 zahájil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu trestní stíhání proti PhDr. Janu Fojtíkovi, CSc., nar. 1928, bytem v Praze.

Vrchní komisař kpt. PhDr. Jan Trnečka ho obvinil ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby. Toho se měl dopustit tím, že jako "přední stranický ideolog", tajemník a člen předsednictva ÚV KSČ, spoluzavinil smrt a zranění několika osob, které se snažily překročit československé hranice.

Podrobnosti viz v příloze (27 stran).

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (dále jen ÚDV) zahájil dne 17. 5. 2022 trestní stíhání proti bývalému federálnímu ministru vnitra Ing. Františku Kinclovi (nar. 1941).

ÚDV viní Kincla ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby. Toho se měl dopustit tím, že ve své funkci (od 12. 10. 1988 do 3. 12. 1989) „nepřijal žádné konkrétní opatření“ k tomu, aby bylo příslušníkům Pohraniční stráže zabráněno „použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely překročit státní hranice ČSSR a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby“.

V usnesení jsou jmenovány konkrétní osoby, které v té době byly poškozeny, a jsou zde i popsány zásahy proti nim:

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) dne 9. 2. 2022 odložil „věc podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby“. Toho se měl dopustit doc. PhDr. Jaromír Obzina, DrSc. (nar. 1929), bývalý československý ministr vnitra v letech 1973-1983.

K tíži mu byly přičítány smrt či zranění 9 osob:

Dne 11. 1. 2022 bylo doručeno usnesení Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), jímž se zahajuje trestní stíhání bývalého příslušníka Státní bezpečnosti JUDr. Josefa Nepovíma.

Je obviněn ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, čehož se měl dopustit tím, že dne 23. 11. 1988 spolu s dalším příslušníkem Státní bezpečnosti JUDr. Josefem Počtou pod záminkou údajného doručení předvolání ke svědecké výpovědi kontaktovali na chodbě Okresního soudu v Pardubicích Jiřího Wonku (1950).

Ten, když zmíněné příslušníky uviděl, pochopil nebezpečí, které mu hrozí, chytil se ústředního topení a začal volat: „Pomoc, vražda! Chtějí zavraždit Jiřího Wonku, jako zabili mého bratra. Uvědomte Svobodnou Evropu, všichni jsou vrahové.“ (Jiřího bratr Pavel, nar. 1953, o 7 měsíců dříve zemřel za dosud nevyjasněných okolností v královéhradecké věznici.)

Moravští Chorvaté žili na Břeclavsku od 16. století. Paradoxně, samostatná Československá republika pro ně znamenala praktický konec existence. Jak se ale početná chorvatská menšina objevila na Moravě? A proč naši slovanští bratři zradili republiku?

„Češi, se kterými jsme v roce 1918 slavili vznik republiky, nás brzy zklamali. To, co by naším předkům kdysi bývali provedli Turci, o to se dnes pokouší československá správa. Asimilovat nás, zakazovat nám tradice i samotný jazyk,“ uvádí kronika obce Nový Přerov v prosinci 1919. Po roce 1945 ale došlo na poválečné zúčtování. Ozývala se hesla jako „Pryč s chorvatskými zrádci“ nebo „Zpátky s nimi do Jugoslávie!“.Každý den přijel ráno do vesnice vlak s cizími lidmi, ti chodili převážně chorvatskou vesnicí, prohlíželi si domy a když se jim některý líbil, ukázali na něj a byl jejich. Číslo daného domu nahlásili na obecním úřadě komisaři, ten zájemci vystavil doklad, se kterými pak šel do domu a oznámil, že ode dneška patří dům jemu.

Trestní stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu. Vytrvalostní běh, kterého se účastní 4 závodnice (stav k 8. 2. 2023).

Trestní stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu bychom mohli přirovnat k vytrvalostnímu běhu, kterého se v 5 různých kategoriích účastnily 3 závodnice: Spravedlnost, Demencea Smrtka. Nyní do závodu razantně nastoupila další: Bludička.

Dne 21. 9. 2017 navrhla konání tohoto závodu Platforma evropské paměti a svědomí (tedy podala trestní oznámení na ty, kdo spoluodpovídali za usmrcení, resp. zranění osob na československých hranicích). Pořadatel závodu (Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, dále jen ÚDV) dlouho váhal, jak mají závodnice závodit. Toho využila zejména netrpělivá Smrtka, která chtěla dobýt mnohá vítězství ještě před zahájením samotného závodu. (Trestní oznámení směřovalo proti cca 250-300 pachatelům, kteří kvůli pokročilému věku a nemocem postupně vymírali.)

Trestní stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu bychom mohli přirovnat k vytrvalostnímu běhu, kterého se v 5 různých kategoriích účastní 3 závodnice: Spravedlnost, Demencea Smrtka.

Dne 21. 9. 2017 navrhla konání tohoto závodu Platforma evropské paměti a svědomí (tedy podala trestní oznámení na ty, kdo spoluodpovídali za usmrcení, resp. zranění osob na československých hranicích).

Pořadatel závodu (Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, dále jen ÚDV) dlouho váhal, jak mají závodnice závodit.

Usnesením ze dne 31. 1. 2023 odložil pplk. PhDr. Jan Trnečka z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) „věc podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby“; zločinu se dopustil bývalý federální ministr vnitra Ing. František Kincl. (Ve funkci byl od 12. 10. 1988 do 3. 12. 1989. Viz podrobnosti na https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Kincl.)

Jmenovaný si byl vědom toho, že úprava režimu na hranicích je v přímém rozporu s ustanovením článku 12 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (č. 120/1976), a přesto neučinil žádná opatření, aby nedocházelo k porušování práv občanů.

V důsledku ministrovy nečinnosti „nadále docházelo ke služebním zákrokům příslušníků Pohraniční stráže spojeným s použitím zbraně“, přičemž na československých hranicích dne

• 23. 10. 1988 byla postřelena a zraněna Kerstin Traurweinová, roz. Hahnová,
• 21. 7. 1989 byl postřelen a zraněn Dr. Thomas Bartsch,
• 14. 9. 1989 byl postřelen a zraněn Günter Herbert Zeh,
• 22. 9. 1989 byli postřeleni a zraněni Rene Röder a Steffen Schlegel.

Mit Verfügung vom 31.1.2023 stellte Oberst Jan Trnečka vom Amt für die Dokumentation und Untersuchung von Verbrechen des Kommunismus (ÚDV) "den Fall des Verdachts der Begehung eines besonders schweren Verbrechens des Amtsmissbrauchs" zurück; das Verbrechen wurde vom ehemaligen föderalen Innenminister, Ing. František Kincl begangen. (Er war vom 12. Oktober 1988 bis zum 3. Dezember 1989 im Amt. Siehe Einzelheiten unter https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Kincl )

Der Beauftragte war sich bewusst, dass die Regelung des Grenzregimes direkt gegen Artikel 12 Absatz 2 des Internationalen Pakts über bürgerliche und politische Rechte (Nr. 120/1976) verstößt, dennoch ergriff er keine Maßnahmen, um die Verletzung der Rechte der Bürger zu verhindern.

Die Untätigkeit des Ministers hatte zur Folge, dass "der Grenzschutz weiterhin Amtshandlungen mit Waffeneinsatz durchführte", während an der tschechoslowakischen Grenze am

- 23. Oktober 1988, Kerstin Traurwein, geb. Hahn, angeschossen und verwundet,

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu dne 15. 2. 2022 shledal, že bývalý federální ministr vnitra Ing. František Kincl (nar. 1941) se nedopustil trestného činu, neboť nevěděl „o právu příslušníků Pohraniční stráže použít zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby“.

Samozřejmě z toho vzniká otázka, co z hlediska své funkce vědět měl, a proč to nevěděl. Příslušné vyrozumění, včetně vyjádření k němu, viz v příloze.

26. 11. 2020: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu: ČLENOVÉ PŘEDSEDNICTVA ÚV KSČ SPÁCHALI „ZVLÁŠŤ ZÁVAŽNÝ ZLOČIN“

* * *

„Dementy“ ze zločinců Štrougala a Vajnara udělali soudní znalci – jeden bývalý horlivý člen KSČ a člen vojenské kontrarozvědky, stejně jako druhý. Další výsměch české postkomunistické justice občanům! J.Š.

* * *

Před rokem začal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (dále jen ÚDV) trestně stíhat

- Milouše Jakeše, nar. 1922, bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ,

- Lubomíra Štrougala, nar. 1924, bývalého předsedu vlády ČSSR, a

- Vratislava Vajnara, nar. 1930, bývalého federálního ministra vnitra,

za to, že spoluzavinili závažnou újmu (smrt či vážná zranění) osobám, které se snažily překročit československé hranice. Obvinění totiž nerespektovali čl. 12 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.), který občanům garantoval svobodu opustit území republiky.

Dne 7. 1. 2021 zahájil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) trestní stíhání proti PhDr. Janu Fojtíkovi, CSc., nar. 1928, bytem v Praze.

ÚDV ho obvinil ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby. Toho se měl dopustit tím, že jako "přední stranický ideolog", tajemník a člen předsednictva ÚV KSČ, spoluzavinil smrt a zranění několika osob, které se snažily překročit československé hranice.

Další podrobnosti viz například:

„Čím více se společnost vzdaluje od pravdy, tím více nenávidí ty, kteří jí říkají.“

George Orwell

***

Trestní stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu

Trestní stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu bychom mohli přirovnat k vytrvalostnímu běhu, kterého se v 5 různých kategoriích účastní 3 závodnice: Spravedlnost, Demencea Smrtka. Dne 21. 9. 2017 navrhla konání tohoto závodu Platforma evropské paměti a svědomí (tedy podala trestní oznámení na ty, kdo spoluodpovídali za usmrcení, resp. zranění osob na československých hranicích). Pořadatel závodu (Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu) dlouho váhal, jak mají závodnice závodit.

ZDF 14.5.2020, 43 min., Video k dispozici do 14.5.2021

NDR chce být státem bez vražd a násilí. Režim hodně investuje do vyšetřování zločinů, ale také do utajování a špionáže.

Ve skutečnosti se statistiky zločinů obou německých států od sebe navzájem jen stěží liší. Ale NDR to nechce připustit. ZDFzeit ukazuje spektakulární zločiny v NDR a objasňuje, proč některé dodnes zůstaly nepotrestány.

DDR: Zločin a socialismus nejdou dohromady

Dokument zachycuje čtyři dramatické trestné případy v NDR ze 70. a 80. let. Tyto případy mají jedno společné: kriminální policie vyšetřuje nanejvýš pozadí. Protože se zde jedná o utajení a zamlčení. V nahraných scénách, archivních fotografií, originálních dokumentech a s pomocí současných svědků, příbuzných a odborníků ukazuje film způsoby, kterými se režim snaží udržet svoji pověst za každou cenu.