Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Co nového lze říci v návaznosti na dřívější zprávy (viz níže) o trestním stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu? MUDr. Ilona Divácká, MBA, soudní znalkyně se specializací na gerontopsychiatrii, vypracovala posudek ohledně zdravotní způsobilosti plukovníka Ing. Jana Muzikáře, bývalého vedoucího funkcionáře Pohraniční stráže. Závěr znalkyně zní: „Posuzovaný je 89letý muž, ženatý, otec 2 dcer, vysokoškolák, nyní ve starobním důchodu... Vzhledem ke svému dobrému duševnímu stavu je posuzovaný schopen chápat smysl trestního stíhání, je schopen se účastnit úkonů trestního řízení.“

Pokud bychom chtěli použít přirovnání o 4 závodnicích vytrvalostního běhu (také viz níže), lze znalecký závěr pokládat za dílčí úspěch Spravedlnosti v kategorii MUZIKÁŘ. (Dílčí úspěchy zaznamenala v minulosti Spravedlnost i v kategoriích ŠTROUGAL a VAJNAR, ale Smrtka byla v cíli rychlejší.) O dalším postupu nyní rozhodne pplk. PhDr. Jan Trnečka, MBA, z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Vytrvalostní běh tak stále pokračuje! (K možnému výsledku viz níže poznámku č. 11 ke zprávě z 29. 6. 2023.)

--

30. 12. 2023 zapsal L. Müller

--

Trestní stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu. Vytrvalostní běh pokračuje!

(stav k 12. 7. 2023)

Ještě před několika dny se zdálo, že trestní stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu, přirovnané k vytrvalostnímu běhu v 5 různých kategoriích, definitivně skončilo, a to tak, že 3 vítězství dosáhla závodnice jménem Smrtka (kategorie: Jakeš, Štrougal a Vajnar) a po 1 Demence (Fojtík) a Bludička (Kincl); Spravedlnost vyšla naprázdno. (Viz podrobnosti níže ve zprávě z 21. 6. 2023.)

Jenže tak tomu není!

Pořadatel závodu (Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, dále jen ÚDV) totiž vyhlásil další závodní kategorii: MUZIKÁŘ.

O co jde?

Plukovník Ing. Jan Muzikář (nar. 1934) nastoupil k Pohraniční stráži v roce 1955 a postupně zastával stále odpovědnější postavení, nakonec v letech 1980-1989 „funkci náčelníka štábu a prvního zástupce náčelníka Hlavní správy pohraniční stráže a ochrany státních hranic“.

Přitom „vyžadoval od svých podřízených příslušníků Pohraniční stráže bezchybný výkon ochrany státních hranic i za cenu použití těch nejzazších prostředků“. „V ideologické práci věnoval pozornost provádění marxisticko-leninské přípravy vojáků z povolání“ a „sám se plně angažoval za politiku KSČ“.

Za svoji činnost byl odměňován finančními odměnami a také věcnými dary:

1965 – spací pytel;

1966 – aktovka;

1973 – kazetový magnetofon;

1981 – hodinky;

1981 – útočný nůž;

1984 – dalekohled.

Získal rovněž odznak „Za ochranu hranic ČSSR“ (1963) a vyznamenání „Za zásluhy o ochranu státních hranic ČSSR“ (1976).

ÚDV ho však dne 30. 6. 2023 navzdory všem těmto oceněním obvinil ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí trest odnětí svobody až na 10 let.

Za vinu je mu kladeno, že nese spoluodpovědnost za ohrožení, zranění a usmrcení těchto osob:

1982 – Siegfried Karl Fröbel (zranění);

1983 – Jürgen Seifert (zranění);

1984 – František Faktor (usmrcení);

1986 – Hartmut Tautz; Johann Dick (oba usmrcení); Günter Hofmann (zranění);

1988 – Uwe Lenzendorf a Ullrich Trauerwein (ze střelby vyvázli bez zranění); Kerstin Traurweinová (zranění);

1989 – Dr. Thomas Bartsch, Günter Herbert Zeh, Rene Röder, Steffen Schlegel (všichni zranění); Heiko Schmotze (ze střelby vyvázl bez zranění).

Spravedlnost, Demence, Smrtka a Bludička se tedy objevují znovu startovní čáře a diváci budou moci sledovat, jak se které závodnici bude dařit.

Vzhledem k tomu, že obviněný se věkem blíží k devadesátce, nebude to mít Spravedlnost vůbec lehké. (Viz poznámku č. 11 ke zprávě z 21. 6. 2023.)

12. 7. 2023 zapsal: L. Müller

Trestní stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu

-

Vytrvalostní běh skončil

(stav k 21. 6. 2023)

Trestní stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu bychom mohli přirovnat k vytrvalostnímu běhu, kterého se v 5 různých kategoriích účastnily 3 závodnice: Spravedlnost, Demence a Smrtka. Nedávno do závodu razantně nastoupila další: Bludička.

Dne 21. 9. 2017 navrhla konání tohoto závodu Platforma evropské paměti a svědomí (tedy podala trestní oznámení na ty, kdo spoluodpovídali za usmrcení, resp. zranění osob na československých hranicích). Pořadatel závodu (Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, dále jen ÚDV) dlouho váhal, jak mají závodnice závodit. Toho využila zejména netrpělivá Smrtka, která chtěla dobýt mnohá vítězství ještě před zahájením samotného závodu. (Trestní oznámení směřovalo proti cca 250-300 pachatelům, kteří kvůli pokročilému věku a nemocem postupně vymírali.) Po více než 2 letech pořadatel závodu (ÚDV) dne 25. 11. 2019 rozhodl, že se bude soutěžit ve třech kategoriích: JAKEŠ, ŠTROUGAL a VAJNAR.(1) (Proti těmto osobám bylo zahájeno trestní stíhání.) Později pořadatel závodu vyhlásil ještě dvě další kategorie: FOJTÍK a KINCL.(2)

Celkem bylo tedy bojováno v 5 kategoriích.

A dnes, po více než 3 a půl letech, jsou už známy konečné výsledky.

JAKEŠ

V kategorii JAKEŠ jednoznačně vyhrála Smrtka. (Milouš Jakeš totiž dne 9. 7. 2020 zemřel.)

ŠTROUGAL

V kategorii ŠTROUGAL zvítězila 14. 5. 2021 Demence. (Trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno, protože jmenovaný není schopen chápat smysl trestního řízení.)

Jenže Spravedlnost protestovala u Rozhodčí komise (tedy u Ústavního soudu ČR), že závod nebyl regulérní, a uspěla. (Ústavní soud ČR dne 3. 12. 2021 vyhlásil nález[3], že Demence porušila pravidla závodu, protože soudní znalci byli podjatí.)

Závod tedy bylo nutné opakovat. A opět zvítězila Demence. (Dne 16. 8. 2022 bylo trestní stíhání pravomocně zastaveno.)

Ale Spravedlnost to nevzdala a znovu vznesla námitky.(4) Rozhodčí komise (Ústavní soud ČR) protest zkoumala od 29. 8. 2022. Po řadu měsíců nedocházela k žádnému závěru. A toho využila Smrtka, která předběhla Demenci i Spravedlnost a 6. 2. 2023 definitivně zvítězila. (Toho dne JUDr. Lubomír Štrougal zemřel.)

VAJNAR

V kategorii VAJNAR to bylo zpočátku podobné jako u ŠTROUGALA. Nejprve 14. 5. 2021 zvítězila Demence, ale 3. 12. 2021 Spravedlnost uspěla u Rozhodčí komise. (Trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno, ale Ústavní soud ČR to zrušil.[3])

Poté Demence ztratila svoji pozici a do čela závodu se 16. 8. 2022 dostala Spravedlnost. (Bylo rozhodnuto, že obviněný je schopen smysl trestního řízení chápat.)

Na 25. 4. 2023 bylo dokonce nařízeno hlavní líčení, při němž soud začal projednávat obžalobu ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby.(5) Jenže Vajnarova obhájkyně poukázala na to, že zdravotní stav jejího klienta se od vypracování posledního zdravotního posudku výrazně zhoršil a smyslu trestního řízení už není schopen porozumět.

Soudkyně Mgr. Kateřina Rybáková proto zadala vypracování nového (v pořadí již třetího) znaleckého posudku a jednání odročila na 15. 8. 2023. Žádné nové hlavní líčení se ale konat nebude. Vajnarova obhájkyně totiž oznámila, že její klient zemřel.(6)

Smrtka tak urvala další vítězství.

FOJTÍK

Závod byl odstartován 7. 1. 2021. Definitivně zvítězila Demence, když Rozhodčí komise (Ústavní soud ČR) dne 22. 2. 2023 potvrdila, že „trestní stíhání 94letého obviněného je s ohledem na jeho zdravotní stav“ nepřípustné.(7)

KINCL

Závod začal až 16. 5. 2022.

Prý to ale nebyl regulérní start, a tak se musí zopakovat. (ÚDV zahájil trestní stíhání, ale Obvodní státní zastupitelství v Praze 7 vrátilo věc k novému šetření.)

A tu se náhle objevila na trati nová závodnice: Bludička. (Podezřelý prý trpí bludnými představami o tom, že je pronásledován.)

ÚDV proto podezření ze spáchání závažného zločinu odložil.(8)

To se ale nelíbilo Spravedlnosti. Ta totiž tvrdila, že představa o pronásledování není žádným bludem, ale realitou. Bývalý ministr vnitra byl za své působení za minulého režimu odsouzen v roce 1992 v jiné věci k tříletému trestu vězení a nyní mu hrozí trest odnětí svobody až na 10 let. Jeho obavy jsou tedy zcela oprávněné.

Státní zástupce Mgr. Šimon Vavrečka však 5. 5. 2023 námitky jako nedůvodné zamítl. Kincl byl totiž „na základě agresivního chování v roce 2021 ... hospitalizován v Psychiatrické léčebně Brno Černovice, kdy toto jednání bylo jednoznačně hodnoceno jako důsledek psychické nemoci, nikoli důkaz o další trestné činnosti... Vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, třebaže bylo následně zrušeno, mělo na zdravotní stav posuzovaného, resp. vývoj duševní choroby, kterou trpí, nepříznivý vliv. ... Znalecké závěry nelze rozporovat pouze na základě laického hodnocení stěžovatele.“ Podle státního zástupce „o odbornosti závěru předmětného posudku ... nepanují žádné pochybnosti... Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná“.(9)

Jinak řečeno, Bludička dosáhla svého.

CELKOVÝ VÝSLEDEK

V shora popsaném pětiboji zaznamenala tři vítězství Smrtka, a to v kategoriích JAKEŠ, ŠTROUGAL A VAJNAR.

Demence zvítězila v kategorii FOJTÍK a Bludička v kategorii KINCL.

Spravedlnost neuspěla ani v jednom případě. (Pachatelé se pokojně dožili vysokého věku, nebyli odsouzeni a poškození po nich nemohou nic žádat.)

Přesto jistý smysl to řízení mělo. Byly totiž pojmenovány a právně klasifikovány zločiny vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu. Bylo jasně ukázáno, že nesou spoluodpovědnost za smrt a zranění osob, které se nedopustily ničeho jiného, než že chtěly žít ve svobodném světě. Odpovědní funkcionáři přitom jednali vědomě v přímém rozporu s tím, k čemu se veřejně zavázali přijetím Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, totiž že „každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní“. (10)

A především je řízení precedenční výstrahou: Jestliže by dnes chtěl někdo svobodu občanů omezovat podobným způsobem jako shora uvedení soudruzi, může za to být i on popotahován – třeba po 30 nebo i více letech... (11)

--

(1) Milouš Jakeš (nar. 1922) byl generálním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa, JUDr. Lubomír Štrougal (nar. 1924) předsedou federální vlády a JUDr. Vratislav Vajnar, CSc. (nar. 1930) federálním ministrem vnitra.

(2) PhDr. Jan Fojtík, CSc. (nar. 1928) byl vedoucím ideologem Komunistické strany Československa, Ing. František Kincl (nar. 1941) federálním ministrem vnitra.

(3) Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1886/21; nález je dostupný na https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=118322&pos=1&cnt=2&typ=result.

(4) Ústavní stížnost opět podali pozůstalí po usmrcených Hartmutu Tautzovi a Gerhardu Schmidtovi a zranění Siegfried Karl Fröbel, Dr. Thomas Bartsch a Jürgen Seifert.

(5) Obžaloba Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 3. 2. 2023 sp. zn. 1 ZT 121/2022.

(6) https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3594957-zemrel-komunisticky-ministr-vnitra-vajnar-celil-obzalobe-kvuli-zakrokum-pohranicniku

(7) Usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 3602/22.

(8) Usnesení ÚDV z 31. 1. 2023 č.j. UDV-650-69/TČ-2022-260011.

(9) Usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 ze dne 5. 5. 2023 č.j. 1 ZT 58/2022-70.

(10) Viz čl. 12 odst. 2; publikováno pod č. 120/1976 Sb.; stejně tak čl. 13 odst. 2 Všeobecné deklarace lidských práv z 10. 12. 1948.

(11) Král Šalomoun poeticky popsal, jak spravedlnost často pokulhává: „Také jsem pod sluncem viděl, že rychlí vždycky nevyhrají závod a silní bitvu, že moudří nemají vždycky jídlo, že inteligentní nejsou vždycky bohatí a že ti, kdo mají znalosti, nejsou vždycky úspěšní. Všechny je totiž postihuje čas a nečekané události.“ Nakonec ale dodal: „Pravý Bůh bude soudit každý skutek, včetně všeho, co je skryté, a rozhodne, jestli je to dobré, nebo špatné.“ (Bible, kniha Kazatel, 9. kapitola, 11. verš, a 12. kapitola, 14. verš)

--

21. 6. 2023 zapsal: L. Müller

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)