Po usnesení politbyra ÚV VKS(b) z 15. září 1938 následoval příkaz NKVD č. 00606 ze 17. září 1938, jímž bylo nařízeno dokončit dosud nerozhodnuté případy kontrarevolučních nacionálních „kontingentů“ pomocí zvláštních „trojek“. Taková vznikla i v Žytomyru, kde oblastní správu NKVD vedl od března 1938 Grigorij Vjatkin. Kromě něj byli členy nové „trojky“ oblastní tajemník KP(b)U Maxim A. Didenko a prokurátor Žytomyrské oblasti Vasil D. Rospuťko. Zvláštní „trojka“ za pouhý měsíc a půl svého působení dala zastřelit 4 165 osob, jen pouhých 38 souzených poslala do gulagů. Zasedala celkem jedenáctkrát, od 20. září do 3. listopadu 1938, a v průměru vyřídila 382 případy na jednom zasedání.
Zatajené popravy. Češi a českoslovenští občané popravení na sovětské Ukrajině: z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí
Politické represe sovětského totalitního systému těžce postihly i potomky českých emigrantů a další občany československého původu, kteří se mezi světovými válkami ocitli na území Ukrajiny. Už v době násilné kolektivizace byli čeští sedláci označeni za „kulaky“ a vysídlováni i s rodinami na Sibiř. Za „třídní nepřátele“ byli pokládáni též čeští podnikatelé, obchodníci, řemeslníci a příslušníci inteligence, především učitelé. Zostření politických represí v době Velkého teroru v letech 1937–1938 znamenalo i prudký nárůst poprav, provedených většinou jen na základě rozhodnutí komisí bezpečnostních orgánů. Tehdy přišla o život většina z více než 600 jmenovitě zjištěných Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí, zastřelených na Ukrajině v letech 1919-1941. Publikace připomíná např. okolnosti zločinu ve Vinnycji, zastřelení téměř deseti tisíc obyvatel města a okolí sovětskou bezpečností na základě falešných obvinění.
Read more...