Nedávno jsem potkal v Berouně brečícího, cca desetiletého chlapce, stál bezradně před ZŠ: „Proč břečíš? – „Sestra mne nevyzvedla.“ Čekal už 1 ½ hod. „Máš mobil? – „Nemám“. Namačkal jsem postupně všechny zvonky u dveří školy. Nic. Chtěl jsem zavolat MP Beroun, aby chlapce odvezla domů. Ještě jsem se ho zeptal co má dnes v plánu: „Mám od 15:00 hod. hokejový trénink.“ – „Kde?“ – „Tady v Berouně.“ – „A trefíš tam? – „Ano“ – „Tak pojď, mám to při cestě.“ Na náměstí jsem mu řekl „Neexistuje nejde“ – „Opakuj to“ – Zopakoval slabě „Neexistuje nejde“ – „Pořádně, nahlas!“ – Zopakoval s úsilím méně slaběji. – „Tak a běž, za 10 min. ti začíná trénink, ať to stihneš a alespoň se zahřeješ před tréninkem“. Nastartoval, poctivě běžel, až zabočil u Dolní brány náměstí. Potom už to měl kousek.
Uvědomil jsem si, že by předchozí generace těchto chlapců vůbec takový problém neměla. Dnes jsou děti (bohužel i mnozí dospělí) „přeprogramováni“. Odnaučili se samostatně, svobodně myslet, jednat a řešit sami, odpovědně, nenadálou situaci. Nemají žádný „návod“, jsou bezradné, jako „ovečky“. Pokud budou tvořit základ společnosti, nečeká nás v budoucnosti nic dobrého. Dříve takový „problém“ děti řešily okamžitě, přirozeně. I na tomto příkladu je vidět, jak společnost, vzdělávání a výchova selhávají. Domyšleno do absurdna, takové děti skončí na sociálních dávkách. Kdo bude vyrábět „chleba“?
Dokonalý systém výchovy a vzdělávání vymysleli už J. A. Komenský, paní Montessori a firma Baťa. Stačí jen převzít a realizovat. Miliardy dotací z EU na školství to nedokážou – ani ministr školství s 19 náměstky. Jeden schopný mozek vykoná vždy více, než mnoho neschopných. Nezřízený blahobyt nás odnaučil žít, jen bezduše existujeme. Vede vždy k mravnímu a morálnímu úpadku, konečné bídě a otroctví. Svoboda stála vždy „Krev, pot a slzy“ jak řekl Winston Churchill a jak nám dnes připomínají stateční Ukrajinci. Bojují a umírají i za nás a naši svobodu. Kdo o ni usiluje, zaslouží si ji, kdo ne, ztratí ji.
Zásada Tomáše Bati: „Nikdo nezměníme sám svět, jen sebe a své okolí, tím měníme svět“, platí trvale. Následujme ji. Základem je mluvit tak jak myslíme. Jen tak si můžeme rozumět, vzájemně si pomáhat a budovat občanskou pospolitost s potřebnou silou. Jinak nás snadno ovládne pár jednotlivců s velkou mocí, penězi, vhodnou technikou a které nikdo nevolil. Potom se nebudeme stydět za své životy a budoucí generace budou mít na co navazovat.
Jan Antonín Baťa 1938: VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI. JŠ
***
Read more...