Dr. Emil Hácha: „Je mi 66 let, připravoval jsem se na odpočinek. Místo toho mám být presidentem republiky v těžkých dobách v nichž se neví dnes co vše může být zítra. Je to velká oběť, ale přinesuji, je-li to nutné v zájmu národa a státu.“ - „Talenty naších lidí jsou naším národním majetkem, možná majetkem nejcenějším. Protektorát je nouzové řešení, po kterém bychom se měli vrátit do lepší budoucnosti.“
***
Dr. Emil Hácha přinesl za službu vlasti oběť nejvyšší – svůj život. Pomníky jsme mu nestavěli, zato dr. Edvardu Benešovi, který upřednostňoval vždy jen na sebe a své zločinné politické zájmy, jsme je masově stavěli. Kdy je začneme bourat a stavět pomníky skutečnému hrdinovi dr. Emilu Háchovi? I pomníky, názvy náměstí a ulic jsou vypovídajícím svědomím národa, tedy i o nás samých. JŠ
***
Stereotypy jsou natolik zažité, že řadě lidí automaticky naskočí u jména Hácha slova zrádce a kolaborant a svou představu si nechtějí moc měnit. Ale myslím, že čas hraje ve prospěch Háchy: když o něm dnes na veřejnosti mluvíte, už nenarážíte na zásadní odmítání a lidem začíná být jasné, jakému tlaku a zoufalým situacím byl vystaven. A buďme rádi, že my sami jsme podobným zkouškám vystaveni nebyli.
Doktor Hácha byl dobrý Čech, který, jak jen to bylo možné, hájil české zájmy a zachraňoval životy. Byl dobrý Čech, který, jak jen to bylo možné, hájil české zájmy a zachraňoval životy. Hácha měl jednu vzácnou vlastnost – že nedbal na své dobré jméno a byl ochoten jej dát všanc, aby zachránil lidské životy. Rozsudky, které jako soudce vynášel, nestranily nějaké národnosti, ale byly vždy na straně práva. Nemohl veřejnosti vysvětlovat, co dělá a proč to dělá, udržoval kontakty s domácím i zahraničním odbojem, financoval mnoho aktivit, řadě lidí pomáhal.
Zachránil stovky až tisíce životů, to vůbec není málo. Zachránil v podstatě jednu generaci české inteligence, to je třeba mu přiznat. Podařilo se mu vyreklamovat většinu vysokoškolských studentů zatčených po 17. listopadu 1939.
Čas hraje ve prospěch Háchy: když o něm dnes na veřejnosti mluvíte, už nenarážíte na zásadní odmítání a lidem začíná být jasné, jakému tlaku a zoufalým situacím byl vystaven. A buďme rádi, že my sami jsme podobným zkouškám vystaveni nebyli.
Prezident Beneš později, když Hácha zemřel v Pankrácké věznici, řekl, že „to se nemělo stát“, ale sám pro něj nic neučinil. V danou chvíli přitom mohl dát jednoduše pokyn, aby byl Hácha třeba převezen do nějakého sanatoria. Ale neudělal pro něj vůbec nic, stejně jako pro jiné osobnosti, které přitom udělaly hodně pro návrat demokracie a svobody.
Hácha z toho po 15. březnu 1939 vychází rozhodně lépe než Ludvík Svoboda po 21. srpnu 1968. A přitom když se vysloví jméno Ludvík Svoboda, žádný velký problém to pro většinu lidí není. Když se podíváte, kolik tady má ulic, že se po něm jmenují školy, tak Hácha nemá ani jednu školu, ani jednu ulici a ani to nikdo neplánuje. …
Citováno z článku: Emil Hácha: padouch, nebo hrdina? Pohled na prezidenta protektorátu se mění
***
Jedna z velkých českých národních ostud
Zapomínáme: Emil Hácha, Miloslav Zatřepálek, Tintin a Interhelpo
Před 150 lety se narodil Emil Hácha - obětoval svůj život milované zemi
***
Read more...