… Lex Babiš (ve finální, vetované podobě zde) je totiž formulován velice nešťastným způsobem a některé jeho části stěží mohou obstát v testu ústavnosti. A ačkoli úkolem presidenta republiky není přezkum zákonů z tohoto hlediska, nelze mít presidentovi za zlé, jestliže tímto způsobem na zákon podobné úrovně reaguje; což arci nemění nic na našem setrvalém názoru, že president by právo legislativního veta mít neměl, resp. měl by mít nejvýše právo vybrat si barvu stuhy na věnci, který na pokyn a se souhlasem vlády v určitém místě položí.
Zpět k novele zákona o střetu zájmů. Deficit ústavnosti oné horkou jehlou ušité předlohy vidíme ve dvou aspektech. Za prvé v tom, že členu vlády je zakazováno nikoli pouze provozovat televisní a rozhlasové vysílání, což by se snad dalo – napínajíc přitom ovšem ústavu jako dědečkovy sváteční šle – odůvodnit tím, že kmitočtová pásma jsou z technické podstaty věci omezeným aktivem, jehož rozdělování podléhá regulaci, avšak rovněž vydávat periodický tisk (§ 4a). Proč jen periodický a proč ne i internetové zpravodajské zdroje, jež jsou dnes již přinejmenším stejně důležité jako tištěné noviny, je nejasné, a rozhodně takovou restrikci nelze uvést do souladu s ústavně garantovaným právem každého, i ministra, rozšiřovat informace. Domníváme se proto, že novela je v této části protiústavní, vlastnictví vydavatelství periodického tisku je základním právem, jež nelze upírat nikomu, ani členu vlády, případně jinému veřejnému funkcionáři, na něhož ustanovení § 4a zákona rovněž dopadá.
Druhým problémem jsou omezení vyplývající z § 4b a § 4c novelisovaného zákona, tedy zákaz, aby obchodní společnosti, ve kterých má člen vlády podíl nejméně 25 %, mohly soutěžit ve veřejných soutěžích a pobírat dotace a investiční pobídky. Zákon je konstruován tak, že postihována je samotná obchodní společnost, čímž se znehodnocuje její majetek a má-li společnost více společníků, vzniká jim vůči ministru v důsledku znehodnocení nárok na náhradu škody. To je značně nešťastné řešení, neboť střet zájmu musí být řešen k újmě toho, kdo střet způsobil, nikoli k újmě jiných, jimž vůči tomuto delikventu vzniká, fakticky ovšem často nevymahatelný, civilní odškodňovací nárok.
Nemyslíme si, že ministrem vlastněný nebo spoluvlastněný podnik by měl mít právo pobírat dotace nebo soutěžit o veřejnou zakázku, ale tento zákaz musí být formulován v podobě jasného zákazu majetek podobného druhu vlastnit nebo ovládat; nebyli bychom proti taxativnímu vymezení majetku, který člen vlády může vlastnit, např. jen nemovitý majetek, hotovost a produkty finančního trhu.
Problematické je arci i ustanovení § 3 odst. 1: Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.
Samotné ustanovení je v pořádku, avšak není dostatečně určité; opět, daleko lepší by byl generální zákaz vlastnit průmyslový majetek, protože při extensivním výkladu je takovým zakázaným jednáním třeba i podpis rozhodnutí o rozkladu, jímž je konkurentu ministrovy právnické osoby ukládána sankce.
Zda bude naše výhrady sdílet i Ústavní soud, ke kterému tento zákon, bude-li veto podle předpokladů přehlasováno, dorazí, ukáží příští měsíce.
http://paragraphos.pecina.cz/2016/12/lex-babis.html
* * *
Právo: Babiš chce společné sídlo ministerstev za šest miliard
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhuje postavit společné sídlo ministerstev u metra v pražských Letňanech za šest miliard korun, píše Právo. Přineslo by podle něj úspory a občanům pohodlnější vyřizování. Do areálu až pro 11.000 pracovníků by se nastěhovalo ministerstvo financí a výhledově další ministerstva. Stavbu by financoval prodej vládních budov.
ČRo 27.12.2016
* * *
Ministerstvo financí zveřejnilo poprvé účetní výkazy za celou ČR, a to za 2015
Ministerstvo financí vůbec poprvé sestavilo účetní výkazy za Českou republiku, a to za rok 2015. Nově je tak možné vidět, jaká je celková finanční situace státu z účetního pohledu. Ministerstvo výkazy zveřejnilo na internetu. "Velkou hodnotu přinesou i výkazy za další období, protože bude možné tato data srovnávat a hlouběji analyzovat," vysvětlil náměstek ministra pro finanční řízení a audit Tomáš Vyhnánek. Sestavením účetních výkazů se podle něj završuje účetní reforma veřejných financí. Jejím cílem bylo vytvoření podmínek pro efektivní zajištění správných a úplných informací o hospodářské situaci státu a územních samosprávných celků.
ČRo, 29.12.2016
* * *
Babiš: Vzdám se Agrofertu, pokud projde zákon o střetu zájmů
Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) připustil, že se zbaví Agrofertu, pokud Sněmovna v lednu přehlasuje veto prezidenta Miloše Zemana a začne platit novela zákona o střetu zájmů. Stejně jako Zeman považuje zákon za protiústavní, ale zopakoval, že mu vyhoví, pokud se stane účinným. "Myslím, že zákon je protiústavní a velice nekorektní ze strany koaličních partnerů, hlavně pana premiéra Sobotky, který se na tom domluvil s panem Kalouskem. Je to zákon, který mě má donutit odejít z politiky nebo zkomplikovat život s firmami," prohlásil Babiš.
* * *
J.Š.30.12.2016
Read more...