V tehdejším režimu bylo zcela běžné, že jednání, které bylo realizací svobody projevu, bylo postihováno jako běžný kriminální čin, přičemž cílem bylo, jednak zakrýt určitou kontroverznost takového postihu, jednak snížit vážnost účastníků protestů ve společnosti.
***
Dne 26. 4. 1980 se ženil pan Miroslav Vaněk. Na svatební hostinu v restauraci Ryjicích (okres Ústí nad Labem) pozval asi 40 osob, mj. i písničkáře Karla (Čárlího) Soukupa (nar. 1951). Státní bezpečnost nenechala svatební veselí bez povšimnutí, a tak dne 1. 7. 1980 vzal prokurátor Soukupa do vazby kvůli tomu, že se na svatbě dopustil výtržnictví, a to „zpěvem písní s protisocialistickým obsahem a zesměšňováním socialistického hospodářství a Sboru národní bezpečnosti“. Navíc se v písních měly objevovat i vulgarismy. Následně Okresní soud v Ústí nad Labem poslal dne 5. 11. 1980 Soukupa na 10 měsíců do vězení, což 5. 1. 1981 potvrdil i odvolací soud.
Současný ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., ale proti tomu podal 17. 10. 2023 stížnost pro porušení zákona.
V ní namítá, že „se mohlo jednat i o písně rozporné s tehdejší vládnoucí ideologií. Konkrétní obsah písní se nepodařilo zjistit. ... Nelze dovodit, že by jednání obviněného Karla Soukupa bylo natolik společensky škodlivé, aby naplnilo všechny zákonné znaky přečinu výtržnictví. ... V daném případě se jednalo nikoli o veřejnou produkci na koncertě pro velký počet posluchačů, ale jen o uzavřený okruh svatebních hostů v hostinci v Ryjicích. Přitom je třeba přihlížet i k atmosféře, která zpravidla na svatebních hostinách panuje. Jen stěží by proto mohlo dojít i s ohledem na prostředí, v němž k předmětnému jednání došlo, k naplnění znaku ,výtržnosti‘.“
Ministr také připomíná, že Soukupovi je vytýkáno „jednání ze zjevné neúcty vůči společnosti“, což však bylo součástí skutkové podstaty výtržnictví do 30. 6. 1973. K předmětnému skutku přitom mělo dojít 26. 4. 1980.
Ministr rovněž odkazuje na nálezy Ústavního soudu ČR v podobné věci zpěváka Jaroslava Hutky (sp. zn. I. ÚS 2056/12 a sp. zn. IV. ÚS 2853/12). Podle nich „je pro účely zákona o soudní rehabilitaci podstatné posoudit, za jaké jednání byla osoba skutečně postihována, nikoli právní kvalifikaci, kterou tomuto jednání přisoudil tehdejší totalitní režim. V tehdejším režimu bylo zcela běžné, že jednání, které bylo realizací svobody projevu, bylo postihováno jako běžný kriminální čin, přičemž cílem bylo, jednak zakrýt určitou kontroverznost takového postihu, jednak snížit vážnost účastníků protestů ve společnosti“.
O ministrově stížnosti rozhodne senát Nejvyššího soudu (JUDr. Pavel Šilhavecký, JUDr. Aleš Kolář a Mgr. Zuzana Ursová) v neveřejném zasedání ve středu 6. 12. 2023.
Bude-li ministrově stížnosti vyhověno, bude to další drobný příspěvek k nápravě křivd, způsobených za minulého režimu, o němž zákon č. 198/1993 Sb. říká, že byl „zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný“. (§ 2 odst. 1) Mírně by se měla také vylepšit Soukupova penze.
Právě bídný Soukupův důchod přiměl Jiřího Gruntoráda (nar. 1952), aby 18. 11. 2023 zahájil hladovku před Úřadem vlády. V reakci nato přislíbil ministr Ing. Marian Jurečka okamžitou nápravu. Další podrobnosti viz v článku z 21. 11. 2023 „Premiér Fiala se sešel s Gruntorádem“; dostupný na https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2442820.
---
Poznámka:
Spolu se Soukupem byl ve stejném procesu ze stejných důvodů odsouzen i Jindřich Tomeš (nar. 1959). Toho po propuštění z vězení propašovala z Československa za dramatických okolností francouzská studentka Carole Paris (nar. 1960).
Podrobnosti viz v článku „Útěk jako z dobrodružného filmu“; dostupný na https://www.goethe.de/prj/jad/cs/the/fff/21850132.html.
Zda se bude Nejvyšší soud ČR dne 6. 12. 2023 zabývat i Tomešem, není zatím jasné.
--
21. 11. 2023 sepsal: L. Müller
***
Read more...