Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Premiér Petr Fiala: Nemá jinou možnost než dátzakázku podvodníkům, je to prý podle zákona?! Opravdu „sádrový premiér“. Kolik úderů ještě „sádra“ premiéra a vlády snese a vydrží – a kolik ještě snesou, unesou a vydrží občané od těchto neschopných, resp. všehoschopných individuí, kteří jim ničí životy, budoucnost a zemi naději? Obsahdesetiminutového projevu Lubomíra Zaorálka na sjezdu SOCDEM je otřesným svědectvím doby. Tématem veřejnoprávních médií samozřejmě není. Dědo, co je to ten populista?JŠ

JŠ

***

V celosvětovém indexu klientelistického kapitalismu se Česká republika tiše vyšplhala na druhé místo hned za nejzkorumpovanější diktaturu na světě – tu putinovskou v Rusku. Není horšího srovnání. A doma chceme stále předstírat, že je všechno v pořádku a demokracie nám jenom vzkvétá? Všichni jako by si zvykli, a snad to i považují za „normální“.

Bývalý prezident Miloš Zeman s pomocí ministryně spravedlnosti Marie Benešové prokazatelně organizoval soudní pronásledování svých odpůrců. Zemanův předchůdce Václav Klaus znemožnil vyšetřování desítek korupčních skandálů svých věrných z devadesátých let vyhlášením nejkontroverznější amnestie v českých dějinách. Údajný „pokladník“ celé operace a Klausův přítel Peter Kovarčík ve chvíli, kdy si policie začala všímat více než šesti set milionů korun, které se v době amnestie objevily na jeho kontě ve švýcarské bance, zemřel, když údajně uklouzl v koupelně… Ani to české politice nestálo za povšimnutí. Posledním exemplářem české imitace právního státu je pokračování skandální ságy dvojnásobného ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Aktualizováno 22.6.2023: Původně cenzurovaný film „Co je to žena“ se stal online hitem, na Twitteru láme rekordy

***

Nadace Sekyra Foundation pořádala v KVH (19.6.2023) mezinárodní konferenci na téma moc stran, peněz a vlivu. Jako „předskokanka“ posloužila Danuše Nerudová, která už zahájila kampaň na zvolení europoslankyní. Můžete si poslechnout zvukový záznam a sami si udělat názor. Povoleny byly pouze „dvě tři otázky“, hlásil jsem se z první řady, nedostalo se na mne. Argumentoval bych stejně na názory paní Nerudové, jako níže. Akce začala se zpožděním 75 min. aniž by se kdo omluvil. Veřejnost musela též čekat, než se pořadatelé v zákulisí rozloučili s paní Nerudovou. Z plánovaných 6ti hodin trvala konference, odhaduji, cca 3 hod.

Následovala akce Sekyra Foundation – úvod (v angličtině)a následná debata účastníků (tři z řad veřejnosti a tři z řad organizátorů). Účastníci z řad veřejnosti nerespektovali pokyny moderátorky ke strukturální debatě. Jakmile dostali mikrofon, místo požadovaného krátkého představení se, začali rovnou sáhodlouhou přednáškou. Mé upozornění bylo umlčeno, ale „přednášky“ byly zkráceny. Na konci už debatovali v podstatě jen organizátoři, ostatní odešli, sál byl prázdný. Můj krátký příspěvek (od 1:05:35 hod.) byl ohodnocen slovy organizátorky: „No snad aby jste už odešel“. Můj narušený příspěvek o potřebě změny volebního systému jsem tak nemohl dokončit, včetně ukázky funkčnosti demokracie ve Švýcarsku.

Připadal jsem si jako v novodobé totalitě, kde je připuštěn jen jeden názor, resp. jeden myšlenkový směr, chcete-li ideologie. Té už jsem si užil dost. Rád jsem odešel a dělal něco užitečnějšího, s poděkováním za pozvání a pohoštění. Tímto děkuji i za tužku (bez loga, levného provedení). Věřím, že přebytky z pohoštění byly předány potravinové bance. Peníze na zbytečné projekty se musí nějak utratit…  

Nicméně děkuji, že jsem mohl poprvé zasednout mezi panelisty v KVH a mohl vyslovit část svých názorů. Věřím, že by s nimi souhlasil i president Václav Havel. Znali jsme se osobně.