Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Lidé byli ubiti k smrti, ubodáni bajonety, utopeni v protipožární vodní nádrži nebo svrženi z labského mostu do vody a poté postříleni (včetně dětských kočárků, miminek a maminek). Mrtvoly se následně dostaly až do sousedního Saska. Na základě archivních nálezů tato kniha precizně dokumentuje to, co se přesně 31. července 1945 v Ústí nad Labem stalo.

Jedním z našich smutných, ale přesto důležitých úkolů je připomínat poválečné zločiny spáchané na německých starousedlících. Dnes si připomínáme 78. výročí "tragédie v Aussigu", kdy byl spáchán pogrom na nevinných civilistech - Němci byli identifikovatelní podle bílé pásky, kterou museli nosit.

Zvláštností masakru je jeho pozdní načasování, neboť vlnu otevřeného násilí proti sudetským Němcům zastavil prezident Edvard Beneš na nátlak britské vlády až od 16. července 1945, tedy téměř v den zahájení Postupimské konference.

Aktualizováno 1.3.2023: Češi jako národ, který pořád potřebuje nepřítele, výmluvy a falešné modly

***

Explose sadismu v květnu 1945 v Čechách byla světovým rekordem v mučení, který je výjimečný dodnes a při němž bylo zabito více než 500.000 Němců (241.000 civilistů a 250.000 zabitých vojáků).

***

Vlevo veřejná poprava německého universitního profesora. dr. Josefa Pfitznera, dne 6. září 1945 na Pankráci, byla lidovým obveselením. Na popravu nevinného člověka se prodávali vstupenky… 

***

„Na lampách na Národní třídě viseli mrtví Němci,” vzpomínal pro Paměť národa účastník Pražského povstání Miroslav Hegenbart. Ve válečném kontextu se msta mířená na Němce v uniformách vnímala jako logické pokračování boje. Několik nechvalných událostí na mnoha místech ovšem dokazuje, že ne vždy se jednalo o vraždy a soudy s kolaboranty, vojáky či nebezpečnými živly. Násilí a zlost odnesly také nevinné ženy a děti. 

Ono období bez zákona, které se odehrálo třeba v Ústí nad Labem, kde německé matky a novorozeňata házely skupinky naštvaných Čechů z mostu, masové vraždy v Postoloprtech či hladový pochod z Brna, kde umírali staré babičky a dědečkové, jejichž jediné provinění bylo, že se narodili jako Němci, ovšem nesmí vyšumět do prázdna.

Je úkolem zdravé společnosti umět tyto události reflektovat, připomínat a prohlubovat znalosti o těchto událostech. V podobných příkladech se totiž odhaluje, co je vůbec člověk schopný bez ohledu na příslušnost k jakémukoliv národu. Současná válka na Ukrajině je tomu příkladem.  Celý článek>

***

Výkřiky z pekla zůstaly nevyslyšeny…

P.S.

Jižní Korea proplatí odškodné za nucené práce japonských vojáků v době japonsko-korejské války, přestože dohoda o vzájemném vyrovnání byla uzavřena v roce 1965. I u nás bylo po válce mnoho pracovních táborů a jednotlivců, pracující jako otroci… JŠ

Způsobem odpovídajícím stavu společnosti, deformované dějinami. Stále citlivé společenské téma, které účelově využívají politici k získávání přízně voličů. Stačí oslovit pudy, emoce a voliči podpoří politiku, která jde proti jejich zájmům a zájmům země.

Za vše hovoří volba presidenta z roku 2013. Karel Schwarzenberg byl jasným favoritem a nepochybně by i vyhrál. V den volby, v rozporu s volebním zákonem, byl v nejčtenějším, bulvárním deníku BLESK uveřejněn inzerát na celou stránku s textem: „Naše první dáma bude Němka“  – a Miloš Zeman zvítězil. Neplatnost volby se neřešila. Země se tak místo kultivované a vzdělané první dámy, dočkala novodobé Marty Gottwaldové.

Peter Klepsch, bývalý vězeň tábora Postelberg: Po třech týdnech v květnu 1945 Rusové náhle odešli, bylo to v pátek. Ruští vojáci najednou ze Sázavy zmizeli, celé město bylo plné českých uniforem a po městě už kolovaly zvěsti, že v Postelbergu zmizeli všichni. To bylo v sobotu. A v neděli ráno v devět hodin mě sestra vytáhla z postele a řekla: "Jsou tam vojáci, musíš se co nejrychleji dostat na Ringplatz. Všichni němečtí muži od 12 do 65 let tam musí být pod hrozbou trestu smrti." Pochodovali jsme tam ve dvou kolonách.

"ČSR byla pravděpodobně jediným státem na světě, proti němuž bylo možné 'podněcovat' zobrazováním jeho vzniku a vystavit se tak trestnímu stíhání..."

V roce 1918 byli Němci proti své vůli a v rozporu s právem národů na sebeurčení začleněni do Československa, ale jako druhý nejsilnější národ byli vyloučeni z tvorby právního řádu a ústavy. Toto nedemokratické jednání Němce hluboce ponížilo a velmi jim ztížilo úvahy o podpoře nového státu. Proto se symbolem němectví stal pomník habsburského císaře Josefa II. na náměstí v Chebu. Karl Wilfert starší jej nechal odlít z bronzu. Tento pomník byl však Čechům trnem v oku.

V noci 14. listopadu 1920 českoslovenští vojáci císaře Josefa II. s hlasitým řevem svrhli z podstavce. Německé obyvatelstvo však ještě téže noci vrátilo císaře Josefa na jeho původní místo a k podstavci ho přikovalo silnými železnými pásy. Chyběla mu pravá ruka, v níž držel toleranční patent, v němž stanovil toleranci protestantské víry vedle katolické. Vojáci si tuto ruku pravděpodobně vzali jako trofej. Po několik následujících let nemohlo nic lépe ilustrovat utlačenou německou menšinu a českou aroganci než císař Josef II. v tomto zvláštním provedení pomníku.

Na konci školního roku jsme se s mými studenty rozhodli připomenout oběti Hladového pochodu z konce června 1945 převážně krnovských německých žen a dětí po trase Krnov-Vrbno pod Pradědem-Jeseník-Staré Město pod Sněžníkem-Králíky. Sami jsme tak poznali, o jak absurdní, zbytečnou a krutou akci se tehdy jednalo. Při tomto putování musely ženy a děti překonat dvakrát hřeben Jeseníků. Bylo jich více než tři tisícea nepřežila jich desetina.

Autorem následující reportáže je učitel pražského Gymnázia Jana Keplera a spolupracovník redakce HlídacíPes.org Petr Zemánek. Ten také letos se studenty absolvoval druhý ročník studentského pochodu na připomínku Postololoprtského masakru z přelomu května a června 1945. Ušli při něm dvacet kilometrů z Postoloprt do Žatce. V případě cesty na památku pochodu Krnov-Králíky šlo o 135 kilometrů během čtyř a půl dne.

Celým textem se prolínají citace ze vzpomínek Marie André, která pochod Krnov-Králíky přežila jako osmileté dítě. Celý článek>

P.S.

Pan Zemánek se mi omluvil, že ve své reportáži opomenul zmínit mé jméno jako jediného novináře, který kompletně zadokumentoval studentský pochod ze Žatce do Postoloprt. JŠ

***

1.6. 2023: II. Pochod studentů za nezapomenutí naší minulosti – Louny, Postoloprty, Žatec

Do Lidic jezdí čeští politici každý rok. Kdy uctí památku obětí v Českém Malíně a na Švédských šancích?

Zdravím vás, milí přátelé sudetských práv a vlasti,

velké věci jsou za dveřmi, tedy zítřejší zemské shromáždění SL v Erdingu, s velkým politickým významem, pravděpodobně kvůli volbám 08.10.2023. Mnozí z vás tam budou, ale já ne, ačkoliv jsem zvoleným delegátem a stále členem SL, protože arbitráž, jak ohlásil RAW May, se ještě nekonala.

My z Bavorského zemského svazu máme dost práce a jsme plně zaměstnáni tím, že požadujeme to, čeho byste se vy, se stanovami Bavorského zemského svazu, které budou zítra změněny, měli vzdát, právo na vlast a vyrovnat se s vyhnáním, které bylo etnickou čistkou, jež není promlčena. Na všech úrovních a s pomocí renomovaných odborníků na mezinárodní právo, jako je de Zayas, se snažíme zejména našim českým sousedům, ale i německé straně dokázat, že tyto zločiny podle mezinárodního práva, které nepodléhají promlčení, změnou stanov spolku nekončí.