Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Je velký rozdíl, když zvěrstva páchá armáda v době války, nebo armáda a civilisté v době míru. V kolika zemích Evropy, kde žila po staletí německá etnika či jiná, se po válce, v době míru, děly takové hrůzy jako v Československu? Co to vypovídá o našem charakteru? Ukrajinci bojují i za nás. Naše armáda se za 100 let nikdy nepostavila na odpor. „Bojujeme“ až když nám nic nehrozí. J.Š.  

***

Za velmi krátkou dobu se tak odehrálo několik událostí, které se nechvalně podepsaly pod kůži naší identity. Jaké největší zločiny se po válce odehrály? 

Je úkolem zdravé společnosti umět tyto události reflektovat, připomínat a prohlubovat znalosti o těchto událostech. V podobných příkladech se totiž odhaluje, co je vůbec člověk schopný bez ohledu na příslušnost k jakémukoliv národu. Současná válka na Ukrajině je tomu příkladem. 

Vědomí o tom, že ani náš národ není bez viny, nás drží při pozoru a stačí si poslechnout několik příběhů v archivu Paměti národa, jak lidé popisují, jaké hrůzy na vlastní oči viděli, aby se v člověku ozval pocit, že je třeba se mít na pozoru a čeho všeho jsme v podobně složitých dobách bez zákona schopni činit. Celý článek>

V Postoloprtech bylo svévolně popraveno téměř 2000 Němců. Byla to "největší poválečná masová vražda v dějinách"! Tato masová vražda byla nyní potvrzena a zdokumentována českou stranou!

Kolik nás Němců, kteří jsme byli násilně vězněni v etnickém táboře nucených prací "Tábor 28", bylo českými dozorci, tzv. táborovými kápy, mezi nimiž byl i náš učitel angličtiny profesor Dr. Paul Hermann, zabito a zemřelo na následky zranění, která jim tam byla způsobena, vědí asi jen sami Češi. Žádný Němec ani nezná přesný počet mrtvých. Bylo to 1000, 2000 nebo více?

Je pravda, že už z dřívějších dob víme, čeho jsou Češi schopni ve své nenávisti ke všemu německému. Ale to, co se stalo 3. června 1945 a poté, je tak kruté, je to skutečně důsledek nejnižších zvířecích pudů, že člověk může pochybovat o všem, co je v lidech dobré, o smyslu života jako takového. Mnoho tisíc lidí tuto dobu utrpení nepřežilo. A proč ne? Jen proto, že to byli Němci.

Nejzávažnější zločiny byly spáchány na bezbranných sudetoněmeckých civilistech. Byli zbaveni svého majetku a své vlasti, kde žili devět set let od dob svých předků a kde svou tvrdou prací vytvořili ze své vlasti prosperující zemi. Sudetští Němci prožili týdny a měsíce mučednictví, aniž by si toho svět všiml. Česká "revoluční lůza" mohla řádit, samozřejmě s vědomím a z vůle úřadů. Koneckonců tekla "jen německá krev".

Utl.: Pražský ministr zahraničí o falešných signálech

Český ministr zahraničí Jan Lipavský napsal ve Frankfurter Allgemeine Zeitung pozoruhodný článek. Politik Pirátské strany (nar. 1985) se naléhavě vyslovil pro to, aby ruské válečné zločiny byly souzeny před Mezinárodním trestním soudem, aby se "dlouhodobě uzdravil trvale zraněný smysl pro spravedlnost". Mluví o "svědectvích čiré hrůzy". Má pravdu, s jeho úsudkem lze jen souhlasit.

Lipavský: "Bylo by samozřejmě lepší, kdyby se světovému společenství podařilo zajistit, aby k takovým krutým zločinům vůbec nedocházelo. Ale i pozdější spravedlnost je lepší než žádná."

To je místo, kde se musíte připojit. Protože naprostá hrůza byla také to, co se stalo sudetoněmeckému etniku po skončení války. A to vše v době, kdy zbraně mlčely. Zraněné pocity spravedlnosti stále čekají na uzdravení.

… A je třeba ještě připomenout Tomáše G. Masaryka, který již v prosinci 1918 označil německé spoluobčany za potomky emigrantů. Jakou škodu způsobila tato myšlenková figura: "My jsme tu byli první, nám tato země patří, ostatní jsou vetřelci"?Myšlenka hromadného přesídlení Němců z Čech a Moravy byla již použita jako herní materiál v diplomatickém boji o vznik ČSR. Od tohoto "herního materiálu" k vyhnání v letech 1945/46 vede vlastně, jak jinak, přímá cesta. …

***

Byl by zázrak, kdyby duch nacionalismu zůstal v láhvi i v české prezidentské kampani v roce 2023. Anonymní řetězové dopisy rozjitřily náladu proti konkurentům bývalého premiéra Andreje Babiše ze strany ANO: Danuši Nerudové a Petru Pavlovi. "Je to zpátky," napsal na Twitteru novinář Jindřich Šídlo (nar. 1972). "V e-mailech se píše, že pokud vyhraje Nerudová nebo Pavel, budou Benešovy dekrety zrušeny. Dost, prosím!" Přímo útočí i na premiéra Petra Fialu: "Pan Fiala je předním členem protistátní Panevropské unie. A v jejím čele stojí šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt, který dlouhodobě usiluje o zrušení Benešových dekretů. Začíná se mu to dařit."

„Všechno, co od nás odchází a propadá se do minulosti, mnohé cestou poztrácí. Zlo vybledá a hříchy jsou zapomenuty.“(volně podle Jaroslava Seiferta).

* * *

Vazeny priteli, neumim sice francouzsky, ale k Vasemu clanku o Lidicich a naslednych vrazdach po ukonceni valky jen hlasite  CHAPEAU !

Zevrubne znate udalosti v me rodne obci po ukonceni valky. Byli jsme s matkou a mladsim bratrem behem jednoho dne, 21. kvetna 1945,  vyhnani z bydliste, – pak nastalo Velke rozkradani! Otec byl uveznen v protejsi zamecke budove. Tam byl 3 tydny “vyslychan”. Nasi matce nebyl dovolen kontakt. Dne 12. cervna se otec “obesil”. Take telo mrtveho nesmela jeho zena videt. -  V noci se pokouseli vrahove tatovo telo tajne vyvezt z budovy zamku. Najemnici, kteri tehdy obyvali nektere zamecke casti, tomu zabranili. Mohli jsme zajit s oznacenim “N” na hrbitov. Rakev uz lezela v pripravene jame. Umrtni list udava pricinu smrti: “Sebevrazda obesenim”.  Misto smrti:  “Stara Ves, dum Arnosta Polaska c.p. 17o”.