Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Aktualizováno 7.8.2022: Setkání v Brně: 17. vzpomínka na brněnský Pochod smrti -Laureáti Nobelovy ceny narozených na území Čech, Moravy a Slezska… - Věda nese mnoho sudetoněmeckých názvů - Rozpad Československa, konec jedné lži

***

„Jsme nejprve lidmi, a pak teprve Čechy. Máme závazek vůči lidské důstojnosti. Jsme povinni vidět v otázce naší viny jasně a vyvodit z toho závěry…“ 

***

O Pouti smířeníinformovala ČTK. Více jak 5 000 „Pochod smrti“ z 30 000 obyvatel města Brna nepřežilo, mezi nimi ženy děti a starci. Program, další podrobnosti afotografie z letošní Pouti smíření.Úvodní píseň a skvělé projevyv češtině a němčině před začátkem Pouti smíření.

Přijelo hodně lidí z Německa. Počasí bylo výborné, podpora Policie ČR po celé trase, pozorní organizátoři a dobrovolníci, přátelská nálada všech, takový byl letošní ročník. Obrácení směru pochodu je symbolickým návratem k pravdě. Téma bylo i Ukrajina. Neočekávalo se, že se dějiny v Evropě budou opakovat. Na jedné moravské farnosti ubytovali 15 žen z Ukrajiny s dětmi. Dne 27.5.2022 se před dveřmi fary narodila holčička (nestihl se převoz do porodnice). Dostala symbolické jméno Viktoria. Kázání Papeže Františka k zabrání Krymu v roce 2014 je stále aktuální (od 23:10 min.). Navazuje na ni modlitba z března letošního roku, kterou sepsal neapolský arcibiskup Domenico Battaglia (od 32:00 min.) Dějinami nehýbají davy, ale jednotlivci, kteří nemusí být vždy vidět. Naše německé krajany „vyháníme“ už 77 let! Své vlastní zločiny proti lidskosti „zaháníme“ také 77 let?! Kdy mravně dospějeme? Je nejvyšší čas, abychom si dějiny nezopakovali.

Považuji se také za Bohemiana (i mé příjmení se vyskytuje ve starobavorském slovníku). TGM chtěl původně založit stát podle švýcarského vzoru, který tvoří vzájemně nezávislá etnika, hrdá na svoji kulturu a původ, ale v zahraničí vystupující jednotně jako hrdí Švýcaři. Poté co si TGM uvědomil, že by neměl potřebný rozsah moci, změnil názor. Založení Československabylo neštěstím, jak prozíravě řekl dr. Emil Hácha. S následky se potýkáme dodnes.

Das pure Grauen erlebten rund 27.000 deutschsprachige Frauen, Kinder und alte Männer ab dem 31. Mai 1945. Etwa drei Wochen nach dem Ende des Zweiten Weltkrieges wurden diese Altösterreicher aus ihrer Heimat Brünn/Brno (CZ) über die Grenze nach Niederösterreich getrieben. Rund 5.200 von ihnen (manche Quellen sprechen von 4.000 bis 8.000 Opfern) starben dabei. Am vergangenen Samstag gedachten Tschechen, Deutsche und Österreicher bereits zum 17. Mal gemeinsam der Ereignisse von 1945 - und zogen dabei auch Parallelen zum aktuellen Konflikt in der Ukraine.

Ehemaliger Vizepräsident der Nationalbank bei Gedenken

Aus dem Bezirk Hollabrunn war auch Manfred Frey (82) nach Pohrlitz gereist. Frey war mit seiner Familie 1945 aus seinem Geburtsort Joslowitz (Tschechisch: Jaroslavice), etwa 30 Kilometer von Brünn entfernt, vertrieben worden und machte später in Österreich eine beachtliche Karriere. Zuletzt war er Präsident der Finanzlandesdirektion für Wien, Niederösterreich und Burgenland sowie Vizepräsident der österreichischen Nationalbank.

Čirý horor zažilo od 31. května 1945 asi 27 000 německy mluvících žen, dětí a starců. Asi tři týdny po skončení druhé světové války byli tito starousedlíci vyhnáni ze svého domova v Brně/Brünnu (CZ) přes hranice do Dolního Rakouska. Zemřelo jich asi 5 200(některé zdroje hovoří o 4 000 až 8 000 obětech). Minulou sobotu si Češi, Němci a Rakušané již po sedmnácté společně připomněli události z roku 1945 - a také paralely se současným konfliktem na Ukrajině.

Bývalý viceprezident Národní banky na vzpomínkové akci

Manfred Frey (82) přijel do Pohrlitz také z okresu Hollabrunn. Frey byl v roce 1945 s rodinou vyhnán z rodných Joslowitz (česky Jaroslavice), vzdálených asi 30 kilometrů od Brna, a později udělal pozoruhodnou kariéru v Rakousku. Naposledy byl prezidentem Finančního ředitelství pro Vídeň, Dolní Rakousy a Burgenland a viceprezidentem Rakouské národní banky.

Freyovi je připomínka obětí a usmíření s Čechy blízká. "Je pozoruhodné a velmi potěšující, že v České republice dochází ke změně myšlení a že se zejména mladí lidé již několik let začínají zabývat vyhnáním svých bývalých německy mluvících spoluobčanů v letech 1945/46." Frey v tom vidí pozitivní signál, že se česká mládež vyrovnává s historií.