Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

V Národním divadle (v Praze, v naší Zlaté kapličce) se už opera nehraje. V Národním divadle pod vedením generálního ředitele Jana Buriana „pouštějí operu“ jako u kolotočů. Celý článek>

P.S. Morální úpadek společnosti se nemůže neprojevit ani na úpadku Národního divadla. V hledišti můžete zahlédnout i diváky v texaskách a v keckách – své ke svému. S omluvou k dějinám Národního divadla a všem jeho velkým hereckým osobnostem. J.Š.

Letos 15. prosince 1938, tedy na počátku nemoci Karla Čapka, obdržela septimánka karlínské reálky Vlasta Jelínková vlastnoruční dopis od Karla Čapka, který lze bez pochyby považovat za poslední dopis Čapkův a svým obsahem za odkaz národu.

Dopis zní:

Milá slečno, prosím Vás, nepřeceňujte tak divadelní kulturu. Národ se může cítit nesmrtelným jenom tehdy, když se bude cítit mravným, když bude mít své vědomé mravní poslání; na to ovšem nestačilo divadlo, i když má být součinitelem toho mravního povědomí. To musí být v politice, v hospodářství, v knize a škole, denním životě, všude. A obráceně, vemte národu jeho mravnost a berete mu i jeho nesmrtelnost. Asi Vás ta odpověď neuspokojí, ale jiná není.

Váš Karel Čapek

Majitelka těchto vlastnoručních článků netušila, když požadovala spisovatele o hledisko na poslání české divadelní kultury pro svůj vlastní rozbor o divadelní kultuře, že se jí tím zároveň dostává do rukou vzácný odkaz.

Do posledního dechu

Od čtenářů docházejí nám stále projevy soustrasti nad úmrtím Karla Čapka a zase se jeden čtenář přihlásil, že dostal na několik svých dopisů odpověď Karla Čapka, psanou 18. prosince a dávanou na poštu 19. prosince. Karel Čapek použil přechodného zlepšení své nemoci celý ten 18. prosinec.