Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Rudolf Steiner v roce 1924: „Se zavedením rozhlasu zmizí schopnost samostatného úsudku.“

Papež František: „Je třeba osvobodit Ježíše ze strnulých šablon, do kterých jsme ho zavřeli.“

Lidé už se na nic neptají, rychle vykonávají to co se po nich chce, přestávají se divit, že se lidé bez příznaků uzdravují. Doktoři se bojí říct veřejně co si myslí. Dej ať nás nesvede povrch věcí, které zakrývají podstatu. Uvolněme lana chyb, jimiž se navzájem omotáváme. Regulujeme, místo abychom otvírali prostor. Regulace se hlídá navzájem. Vytvořili jsme si svět, který jsme si hodně znechutili. Nechali jsme se otrávit „správnými“ myšlenkami strážců správnosti. Je správné mazat nesprávné názory, ještě by si lidi mohli myslet něco nesprávného. Propadneme úplné pitomosti a někomu to vydrží celý život. Když člověk upadne do zapomnění, zapomene kým je a uvěří, že mu to může připomenout nějaký jiný člověk, tam vzniká manipulace. V momentě kdy neupadneme v zapomnění, jsme ve spojení s tou silou a víme kdo jsme, tak nikdo nestojí nad nikým.

„Skauti nehledají štěstí a víte proč? Snaží se, aby druzí byli šťastní. To působí jako bumerang.“ Velen Fandrlík

* * *

Ve vězení jsem si uvědomil, že nejpodstatnější je být schopen udržet určitý systém a řád dne.

Tváří tvář naší situaci si musíme připustit, že jsme si mnohé věci zavinili sami, když jsme chtěli převracet přirozený Boží řád. To neříkají jenom teologové, ale i politici a nakonec i to švédské děvče v OSN strašilo – že jsme nepokorní, že jsme se domnívali, že si můžeme s přírodou a se světem dělat, co chceme, bez jakékoliv odpovědnosti. A nyní nám je vystaven účet.  Takže ano, současná situace je tvrdá a bolestná zkouška, kdy se skutečně zapotíme a nebude to lehké. Ale spíše než Boží trest bychom měli hledat vlastní selhání a nejprve si jako lidstvo poctivě odpovědět, zda jsme se v poslední době příliš nehnali za blahobytem a penězi, na úkor přírody a našich každodenních vztahů.

Jistě, ledasco jsme mohli udělat lépe, ale uvědomme si, že jsme také čelili důsledkům naší dvacetileté pýchy, kdy jsme se domnívali, že co si nevyrobíme, si můžeme jednoduše koupit za peníze. Ukázalo se, že to tak jednoduché není.

"Čelíme daru od Boha." Papež František

***

HAARP a CHEMTRAILS

„Strom se svými světly i nám připomíná Jěžíše, který přichází, aby rozjasnil naši temnotu, naši existenci, často uzavřenou hříchu, strachu a bolesti. Stejně jako stromy i lidé potřebují kořeny, neboť jen ten kdo je zakořeněn v dobré půdě zůstává pevný, roste zraje, odolává větrům, které jím otřásají a stává se opěrným bodem pro ty, kdo na něj hledí.“

URBI ET ORBI 25.12.2022:Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem v kterých má Bůh zalíbení. Nechme se zahalit světlem, jděme se podívat na znamení, které nám Bůh dal. Překonejme malátnost spánku a falešné představy o těchto svátcích, představy, které nám dávají zapomenout, kdo je oslavencem. Vyjděme z hluku, které jako anestetikum uspává srdce a nutí nás připravovat výzdobu a dary víc, než rozjímat o tom, co se stalo, o Božím synu, který se pro nás narodil. Bratři a sestry, Obraťme se k Betlému, kde se ozývá první pláč knížete Pokoje. Ano, protože Jěžíš sám je naším pokojem. Pokojem, který svět nemůže dát a který Bůh Otec daroval lidstvu tím, že posla na svět svého syna. Lpění na moci, pýcha, pokrytectví lež, tato břemena nám zabraňují vydat se do Betléma, vylučují nás z milosti Vánoc a uzavírají nám přístup na cestu pokoje.

Aktualizováno 3.10.2022: Bude devádesátiletý hongkonský kardinál Joseph Zen Zekiun dalším mučedníkem církve? Zbabělé vyjádření Papeže Františka – Události ČT (2.10.2022 od 38:20 min.) I diplomacie musí mít své hranice. JŠ

***

Aktualizováno 2.10.2022: Budeme muset žít skromněji, být solidárnější, nespoléhat se jen na stát, nenechat se ovládat strachem z budoucnosti

***

Výstava Století mučedníků představí křesťany, kteří se stali oběťmi totalitních režimů - Po Albánii, Estonsku, Francii, Maďarsku, Polsku a Rumunsku je výstava poprvé uvedena v České republice. K výstavě vznikl i česko-anglický katalog. Galerie Ambit je v Klášteře Panny Marie Sněžné u Jungmannova náměstí v Praze.

***

Výstavu jsem si prohlédl před začátkem demonstrace na Václavském náměstí na Den Svatého Václava 28.září. Byl jsem osamocen. Přišel pouze jeden muž středního věku, zdržel se pár minut. Bylo symbolické, že v recepci seděla Ukrajinka se svým nemocným synkem. Byla velmi ochotná a vstřícná.

***

Nezapomínejme hraběte Janose Esterházyho

***

Pořídil jsem FOTOGALERIIs dokumentem Projektová hodina pro společenské předměty. Události ČT se o výstavě v den jejího zahájení nezmínily. Alespoň na Den sv. Václava připomněly Martu Kubišovou a večer Noc s Legendou., jako poslední zprávu…

Díky nezájmu médií nebude výstava zřejmě moc navštěvovaná. Na podobné výstavy ve SRN jezdí školy, včetně návštěv nacistických koncentráků - ty znají i české děti, komunistické už neznají...

„Msgr. Zen je symbol. Proto ho zatkli, nic špatného neudělal. Je to autorita, odvážná, obádaná vládou… a my jsme ho opustili.“ Gerhard Müller, německý kardinál, 12.9.2022

***

Před dvěma tisíci lety stál Kristus v Jeruzalémě před místodržitelem Pilátem. Na jeho slova „já jsem se narodil, a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě“ Pilát odvětil: „Co je pravda?“. O chvíli později odsoudil Krista k smrti ukřižováním, přestože dobře věděl, že je nevinný. Ten alibismus a relativizace hodnot, které se nám právě nehodí, se táhne staletími až do dnešních dnů.

Proč taková relativizace zla? Papež František si získal srdce stamilionů lidí, když už ve třetím roce svého pontifikátu (v roce 2015) vydal odvážnou encykliku Laudato si’, která je zaměřena na životní prostředí, na naši odpovědnost vůči planetě Zemi a životu na ní. Zde se vyjadřuje velmi jednoznačně, ve shodě s Kristovým požadavkem „Vaše slovo buď ano, ano – ne, ne; co je nad to, je ze zlého.“ (Mt 5, 37). S veškerým respektem k nejvyššímu představiteli katolické církve, relativizace ruské agrese připomíná spíše Pilátův přístup.

„Všichni potřebujeme prožívat reálné mezilidské vztahy, nikoli jen ty virtuální a to především ve věku, kdy se vytváří náš charakter a osobnost. Nenávist může být přemožena a zahnána pouze láskou. Ve tvářích uprchlíků vidíme znetvořenou a trpící tvář Pána. Děkuji těm zemím, které s velkorysostí přijímají trpící, hledající útočiště, zvláště Libanonu a Jordánsku, které přijali takové množství uprchlíků ze syrského konfliktu. Události jsou zahaleny ohlušujícím a skandálním tichem“.

Při noční virgilii papež František řekl: „Toto je první velikonoční zpráva, kterou bych vám chtěl předat. Vždy je možné znovu začít, protože v nás vždy existuje nový život, který se Bohu daří odstartovat, nehledě na všechny naše neúspěchy. Také z trosek našeho srdce a každý z nás je dobře zná, může Bůh vytvořit umělecké dílo. I ze ztrátových zlomků našeho lidství, Bůh připravuje nový příběh.V těchto temných měsících pandemie, naslouchejme našemu pánovi, který povstal a zve nás, abychom začali nanovo a nikdy neztráceli naději. Vždycky je možné začít od znova, protože je zde nový život, který v nás Bůh může probudit navzdory všem našim selháním. Pandemie skončí a lidé budou moci objevovat půvab každodenního života".

Hovořil o sounáležitosti s potřebnými a nabádal společnost k tomu, aby pečovala o lidi na jejím okraji. Nechť tyto velikonoce stojí na začátku takového nového příběhu každého z nás. Jediný smysl má kultivovat společnost upozorňováním na její stav osobním příkladem a ukazováním cesty. Nikdo nemůže sám změnit svět, pouze sebe a své okolí. Tím měníme svět.

Požehnané velikonoce, dobré zdraví a radost z naplněných nadějí.