Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Jelikož, jak vysvětleno minule, právo v této zemi – snad dočasně – není, je vhodná doba na články rekapitulační a reminiscenční. Začněme tím, co podle našeho subjektivního pohledu česká justice za posledních cca 20 let, kdy její výstupy blíže a nikoli jen striktně laicky sledujeme, nejvíce zorala, pohnojila a, žel, nesklidila, neboť plody jejích neúspěchů sklízíme my, poddaný lid.

Výběr i pořadí jsou rovněž zcela subjektivní, a budeme rádi, když v komentářích náš bottomlist vhodnými dalšími příklady rozhojníte.

Protože jde o žebříček záporný, přiřadili jsme každé položce záporné číslo: čím závažnější affaira, tím nižší pořadí.

Covidová pandemie znamená, minimálně pokud jde o tuto zemi, konec práva a právního státu, to není pro nás novinka. Průvodní znaky nástupu hygienické diktatury jsou arci i pro nás nesnesitelně trapné.

Příkladem budiž dokument, který je předkládán k podpisu zdravotníkům-zaměstnancům Krušnohorské polikliniky s. r. o. Po ryze ideologické pasáží (nazvali bychom ji po vzoru katholické věrouky Credo) následuje potvrzení, jímž zdravotník uznává, že vakcinace je ryzí dobrodiní, na němž mu zaměstnavatel dovolil se podílet, a poté je nucen, odmítne-li to, buď toto rozhodnutí odůvodnit, anebo uvést, že tak učinit odmítl, a konečně, jde-li o zdravotníka terminálně nehodného a zmíněnému beneficiu se příčícímu, má právo dokument rovněž odmítnout podepsat; pak ovšem musí počítat s následky. Že zpupník skutečně nepodepsal, potvrdí, soudě dle počtu řádků k tomu určených, dva jeho kolegové; k dokonalosti tu chybí snad toliko kolonka pro popis, jak se delikvent, odmítaje signovat, tvářil, a rubrika pro počet ran, které mu za to byly na místě rákoskou za zpupnost vysázeny.

CovidPass, nabízený jako vstupenka do lepšího, protože bezpečného světa, je ten nejnebezpečnější nápad, který se v hlavách moderních technologů moci zrodil, a pokud nechceme skončit tam, kde jsou dnes, co do svobody, Číňané, měli bychom se mu společně co nejrázněji postavit.

***

Vinou covidové paniky žijeme ve zideologisované a zároveň zhysterisované době; to není právě dobrá kombinace, neboť tyto atributy působí v synergii: ideologie zásobuje hysteriky nepřebernou studnicí argumentů a pseudoargumentů, a hysterie činí ideologii všudypřítomnou a nevyhnutelnou, schopnou vytlačit na okraj mediálního prostoru prakticky všechnu ostatní agendu. Lidé se mění v tlampače hlásající covidově-ideologické floskule, přičemž věci podstatné nelze od těch nepodstatných odlišit: pravdu má ten, kdo více a přesvědčivěji křičí.

Nebo výhra? Nevíme, a ponecháváme věc k úvaze čtenářově, představujíce mu toliko samotný pramenný materiál, rozsudek soudce Obvodního soudu pro Prahu 7 Jana Kobery, kterýmž se prozatím uzavírá náš sedm let trvající boj s policií a ministerstvem vnitra o zákonnost akce, již v horkém létě 2014 provedla při pochodu aktivistů sexuálních menšin pre-crime jednotka pražské policie pod vedením policisty slynoucího nerozsáhlými vědomostmi o právu, zato však hypertrofovaným vědomím vlastní moci, jinak též známého kasinového bijce Davida Obuška Jandy.

… Proto se i soudci, kteří jsou jinak známí jako právní radikálové, uchylují do oportunního judikatorního podřepu, čekajíce, až se vichřice boje s pandemií přežene, a činíce si, možná bláhově, naději, že takový den ještě kdy nastane a pokud, že Covidem zreformovaná společnost je ještě bude potřebovat.

***

Mnohé asi zajímá, jak dopadla naše causa s antigenním testováním nezletilé Doroty M. na 4. ScioŠkole Praha, o níž jsme referovali nedávno. Zákonný zástupce testování nezletilé písemně zakázal, ledaže budou dodrženy zákonné předpoklady zdravotního zákona a dalších, vesměs silou ústavního zákona nadaných právních předpisů. To škola, ač nerada, akceptovala, a byla učiněna dohoda o tom, že antigenní test bude prováděn v domácích podmínkách a škola bude vyrozuměna pouze o jeho případném positivním výsledku.

Soudcovská nezávislost znamená v postkomunismu absolutní neodpovědnost soudce za vadné rozsudky.

***

Bojující demokracie sice utrpěla jisté porážky, ale nevzdává to, a když se obviněný opováží mít na tričku politicky nekorektní nápis White Lives Matter, má to minimálně u Krajského soudu v Ústí nad Labem spočítané. Rozsudek onoho soudu, kde je zmínka o nevhodném tričku, u vědomí toho, že papír se nemůže červenat, v § 23 explicite uvedena, v dnes již prastaré a čtenáři tohoto blogu patrně polozapomenuté kause závadového mávání praporem Dělnické strany v Mostě, je tristní četbou a ukázkou nejhlubšího úpadku polistopadového trestního práva. Soudci Daniel Broukal, Zdeňka Hošková a Tomáš Plha by se neztratili v žádné diktatuře, žel, demokratická justice, do níž zjevně nepatří, nemá možnost, jak se jich zbavit: soudcovská nezávislost znamená v postkomunismu absolutní neodpovědnost soudce za vadné rozsudky.

Soudci Sovákovi, stejně jako mnoha jeho dalším úplatným kolegům, do vězení talár z teplákoviny (případně naopak); sociálním demokratům a komunistům čas na sepsání kolektivní politické závěti a po volbách zřízení funkce emeritního poslance; naší starostlivé vládě lepší a poslušnější obyvatelstvo, nejlépe takové, které si sama vybere ve volbách; Úřadu pro ochranu osobních údajů humánně provedenou explosi; Michalu Žižlavskému a dalším charakterním insolvenčním správcům a exekutorům inspiraci pro další komiksy na thema potřebnosti vymoci dětské dluhy v exekuci; Pavlu Rychetskému cenu za double-think, kterou může vyzdobit svou zeď v místech, odkud kdysi sejmul diplomy za úspěchy na poli aplikovaného dialektického materialismu; a na závěr, úplně shodně jako před rokem a patrně i v letech příštích Patriku Vondrákovi, členkám RWU a dalším nebezpečným kontextuálním extremistům, aby jejich trestní stíhání ani v tomto roce ještě neskončilo a nemuseli si složitě odvykat.

***

Všem svým čtenářům i nečtenářům přejeme krásný nový rok (v překladu: Brave New Year) 2021! Co přejeme konkrétně a adresně?

Já čekám dál, já čekám dál,
až se k nám právo vrátí.
—Spirituál Kvintet: Chci Sluncem být

Tuvalu je malý ostrovní stát v Tichém oceánu, s necelými jedenácti tisíci obyvatel. Jeho armáda má 0 stíhaček, 0 bojových vrtulníků, 0 tanků, 0 obrněných transportérů, 0 křižníků a 3 oštěpy (to přeháníme: možná čtyři). Jestliže by tento státeček vyhlásil České republice válku, byl by podle čl. 43 odst. 1 Ústavy vyhlášen válečný stav a následně by se suspendovala téměř všechna základní práva obyvatel země, přesně v souladu s platným právem. Zní to divně? Snad, ale tak je právní řád postaven: ochrana před vnějším ohrožením má přednost téměř před vším ostatním, notabilně pak před ochranou všech dalších práv obyvatel.

Musíme tam všichni – občas. Někdy tam chodíme i dobrovolně, ze zájmu, pro poučení. Cosi mi arci říká, že tentokrát to bude dramatičtější.

Zjevně nemravnou exekuci navrhujeme zastavit, a jestli se to podaří, požádáme i o zrušení oddlužení, čímž se větší část problému vyřeší. Pocit, že je s touto zemí něco nevratně, fatálně špatně, v nás arci asi přetrvá.

***

Na příběhu, který vám dnes chceme vyprávět, je nejzajímavější jeho tuctovost, nezajímavost. Pozoruhodné je na něm tolik to, kolika lidem prošla fakta, jež vám hodláme předestřít, rukama, aniž by jen jediný z nich zapochyboval, že to, co dělá, není tak úplně v pořádku, protože – jak se říká dnes o době komunismu a jak se bezpochyby bude v očekávání omluvy jednou říkat o té dnešní – taková je prostě doba.

On to vlastně ani žádný velký příběh není, jen běžná episoda, střípek z normálního exekučního provozu, jedna ze stovek tisíc podobných caus, kterou by ani nestálo za to zvednout a studovat. Přesto tak činíme, a snad aspoň někteří z našich čtenářů v něm najde podnět k zamyšlení.

Hezký kousek na thema úřednické zvůle zpracovali v Pardubicích, kde se měl Jan Šinágl, známý nám z řady jiných případů, pohybovat poblíž krematoria – ano, toho slavného, kde Herz točil Spalovače mrtvol – osamocen bez respirátoru. Neboť nebezpečí nákazy je v takovém místě obzvlášť vysoké, úředník pardubické krajské hygieny, jistý Lukáš Kristl, jej za to písemně napomenul. Nic nepomohlo delikventovo tvrzení, že se před začátkem pohřebního obřadu pohyboval v areálu zcela osamocen, jak ukazuje i fotografie, což jistě nemůže být považováno za porušení mimořádného opatření MZ. Protože kde bychom byli, kdyby nám po hřbitovech korsovaly osoby s nezakrytým nosem a ústy!

V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede, pravil zákonodárce v § 2 odst. 5 TrŘ, a v § 33 odst. 1 dodal, že obviněný může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky. Tůdle-nudle, řekl si policejní orgán Radek Štěpánek z Blanska a tímto skvostným právně-literárním dílem zamítl návrh obviněného na provedení výslechu důležitých svědků, kteří by mohli přispět k pulverisaci obvinění. Pamatujte si, studenti, vštěpují budoucím policistům na příslušných učilištích, že aktivní obhajoba, to je to největší zlo, jemuž musíte vy, orgáni, zamezit už v zárodku!

Za jeho výkon poručíka Štěpánka jistě nadřízení pochválili, a připojujeme se i my, s cenou Osel měsíce srpna, spojenou s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafů. Blahopřejeme! - https://paragraphos.pecina.cz/