Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Poslechněte si 50 minut hrůzy (pouze do 13.7.2023). JŠ

Městečko Postoloprty, které stojí někde na půl cesty z Loun do Žatce, se po konci 2. světové války stalo dějištěm jednoho z největších případů násilností proti německému civilnímu obyvatelstvu. Po konci války byli místní Němci soustředěni do internačního střediska v kasárnách a část do bývalého tábora Hitlerjugend v tamní bažantnici. Postříleno a pohřbeno v masových hrobech bylo nejméně 763 lidí, podle některých odhadů jich mohlo být oběťmi vraždění 2 tisíce i víc. Události v Postoloprtech se poprvé vyšetřovaly už v roce 1947. Viníci ale nebyli označeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. Pozornost se masakru začala věnovat opět až v 90. letech.

Roku 1997 se případem začala zabývat policie, viníky nenalezla. V roce 2009 zpráva žateckých kriminalistů potvrdila, že střelbu v Postoloprtech řídili čeští příslušníci armády a policie. Podle některých historiků nadále panuje podezření, že masakr proběhl s tichým souhlasem vojenské tajné služby tehdy ovládané komunisty.

Aktualizováno 27.6.2023: OdpověďČRoPlus (26.6.2023). JŠ

***

Pořad s tímto názvem jsem si včera náhodně poslechl na ČRoPlus, bohužel jen polovinu z děsivých 50timinut. Dnes jsem si chtěl pořad poslechnout celý z archivu Českého rozhlasu (13.6.2023, 21:10 – 22:00 hod.). Ozvalo se: „Toto audio je v hodinových záznamech nedostupné kvůli autorským právům.“

Pravděpodobně největší poválečný masakr německých obyvatel zažilo městečko Postoloprty. Postříleno a pohřbeno v masových hrobech bylo nejméně 763 lidí, podle některých odhadů mohlo být oběťmi vraždění 2000 i více lidí. Roku 2009 zpráva žateckých kriminalistů potvrdila, že střelbu v Postoloprtech řídili čeští příslušníci armády a policie. Podle některých historiků  s tichým souhlasem vojenské tajné služby ovládané tehdy komunisty. Okolnosti případu připomene repríza dokumentárního pásma Davida Hertla.

***

Není to poprvé, kdy podobně „třaskavé“ dokumenty jsou znepřístupněny, zatímco tisíce jiných „autorskými právy“ netrpí. Je to pořad veřejnoprávního rozhlasu, čili za peníze daňových poplatníků. Mají snad autorská práva i státní archivy? Nemusím vysvětlovat, kdo toto zatajování minulosti vítá. To jsou ty následky „revoluce“, kdy se jen zacinká klíčky. Podobně jsem dopadl s pořadem o gen. Aloizu Lorencovi – viz odkaz níže. Obratem podávám žádost o informace k šéfredaktorovi  ČRoPlus Mgr. Josefu Pazderkovi. S jeho odpovědí bude veřejnost seznámena. JŠ

***

Generál Aloiz Lorenc: „Toto audio je nedostupné kvůli autorským právům.“