Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Po usnesení politbyra ÚV VKS(b) z 15. září 1938 následoval příkaz NKVD č. 00606 ze 17. září 1938, jímž bylo nařízeno dokončit dosud nerozhodnuté případy kontrarevolučních nacionálních „kontingentů“ pomocí zvláštních „trojek“. Taková vznikla i v Žytomyru, kde oblastní správu NKVD vedl od března 1938 Grigorij Vjatkin. Kromě něj byli členy nové „trojky“ oblastní tajemník KP(b)U Maxim A. Didenko a prokurátor Žytomyrské oblasti Vasil D. Rospuťko. Zvláštní „trojka“ za pouhý měsíc a půl svého působení dala zastřelit 4 165 osob, jen pouhých 38 souzených poslala do gulagů. Zasedala celkem jedenáctkrát, od 20. září do 3. listopadu 1938, a v průměru vyřídila 382 případy na jednom zasedání. 

Zatajené popravy. Češi a českoslovenští občané popravení na sovětské Ukrajině: z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí
Politické represe sovětského totalitního systému těžce postihly i potomky českých emigrantů a další občany československého původu, kteří se mezi světovými válkami ocitli na území Ukrajiny. Už v době násilné kolektivizace byli čeští sedláci označeni za „kulaky“ a vysídlováni i s rodinami na Sibiř. Za „třídní nepřátele“ byli pokládáni též čeští podnikatelé, obchodníci, řemeslníci a příslušníci inteligence, především učitelé. Zostření politických represí v době Velkého teroru v letech 1937–1938 znamenalo i prudký nárůst poprav, provedených většinou jen na základě rozhodnutí komisí bezpečnostních orgánů. Tehdy přišla o život většina z více než 600 jmenovitě zjištěných Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí, zastřelených na Ukrajině v letech 1919-1941. Publikace připomíná např. okolnosti zločinu ve Vinnycji, zastřelení téměř deseti tisíc obyvatel města a okolí sovětskou bezpečností na základě falešných obvinění.

Aktualizováno 30.7.2023:Tuto fotografii by měli mít neustále při sobě všichni členové MOV. Povolili by snad účast sportovců nacistického Německa, kdyby se OH konaly? Rusové zabili stovky ukrajinských atletů.

***

Aktualizováno 28.7.2023: 28. červenec: Den ukrajinské státnosti

***

"Základním předpokladem skutečného přátelství našich národů je pravda. Ať je jakkoli tvrdá, je třeba ji říkat.“ - „Máme zvláštní schopnost nás všech promítat si vlastní selhání do vybraných obětních beránků a jejich kritizováním se sami před svým svědomím očišťovat.“

Václav Havel

***

Ukrajinský a polský president společně uctili památku nevinných obětí masakru na Volyni - „Společně uctíme všechny nevinné oběti z Volyně! Paměť nás spojuje! Společně jsme silnější!“.

***

Jak se ukázalo, přišli k nám z Ukrajiny především lidé s odbornou kvalifikací. Dvě třetiny z nich ji tady ale nemohou uplatnit. Zubařka dělá uklízečku, ekonomka pracuje v továrně na pásu, farmaceut skládá cihly na stavbě. Jistě: nemají nostrifikaci, neumějí česky, a především: vždyť mají povolení k pobytu jen dočasně, na pár měsíců. Tak proč jim vycházet vstříc, zrychlovat úřední procedury, umožnit jim intenzivní jazykové kurzy, že?

Je to přístup značně krátkozraký: ruská agrese vůči Ukrajině převrací lidské osudy, představy o budoucnosti berou za své ze dne na den. Jisté je jen to, že ukrajinští uprchlíci nám mohou pomoci víc než my jim. Jen je třeba jim to dovolit. V Polsku s tím například problémy nejsou. Celý článek>