Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

út říj 19 @14:00 -
ÚS ČR: Robert Tempel
pá říj 22 @09:00 -
OS Praha 1: JUDr. Zdeněk Altner

Nejnovější komentáře

  • 17.10.2021 14:05
    Dne 14.10.2021 jsem poslal ČT dotaz po telefonickém rozhovoru ...

    Read more...

     
  • 17.10.2021 10:44
    EB: Andrej Babiš vyhodil 18 ruských špionů a rozbil dvě ...

    Read more...

     
  • 17.10.2021 10:44
    Kdyby mohli Piráti do nové koaliční smlouvy prosadit tento ...

    Read more...

     
  • 17.10.2021 10:43
    Kdo vyhrál? Na otázku „Kdo vyhrál české parlamentní volby?“ lze ...

    Read more...

     
  • 17.10.2021 09:26
    Fialova (ne)ziskovka, Berreta, Kalouskovy padáky, Izip ...

    Read more...

     
  • 17.10.2021 09:20
    Inu bahno je bahno, nejen v rybníce... MUDr. Vít Mareček

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Petricek Tomas vlajka EU a SRNNa můj Otevřený dopis ministru zahraničí ČR Tomáši Petříčkovi ze dne 27.1.2021, nebylo dosud reagováno. Na pravdu nelze reagovat, pokud musí být před veřejností utajena a odpovědní odmítají  převzít vlastní,Lorenc Viktor osobní odpovědnost za spáchané a stále páchané bezpráví. Bezdůvodné odmítání udělení víz, ničí lidské životy a osudy. I na mne se postižení obracejí. Ze strachu, aby neztratili naději na udělení víza do ČR, nechtějí svůj příběh zveřejnit. Věřme, že budou jednou vyslechnuti jako svědci PČR.

***

Otázka č. 5 Jakou diplomatickou praxi má paní Marcela Payard, paní Anna Kocurková a pan Jan Hladík? Uvítám odkaz na jejich životopisy 

MZV k bodu 5. V souladu s ustanovením § 8a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. Profesní životopisy paní Marcely Payard a paní Anny Kocurkové Vám byly poskytnuty dne 23.7.2020 spisem č.j. 118848-11/2020-OK.

Komentář  J.Š.: O informace k diplomatické praxi paní Marcely Payard a paní Anny Kocurkové, jsem žádal opakovaně, neboť životopisy poskytnuté MZV ČR v červenci 2020 byly velmi neúplné. Chyběly informace o diplomatické praxi a profesionálních dovednostech zmíněných. Snažil jsem se také dohledat více detailů na internetu.

Anna Kocurková – úplné střední všeobecné vzdělání (jaký obor, jaká škola?), na MZV od r. 2017 – konzulární referent na vízovém odboru a posléze na ZÚ Rabat. Dle internetu znalost angličtiny a francouzštiny.

Velvyslanec Viktor Lorenc nastoupil do své funkce na ambasádě v Rabatu koncem roku 2016. Za několik měsíců se na MZV začala rychle zaškolovat na místo konzulární referentky paní Kocurková, dle některých osob jeho příbuzná, dle jiných dcera blízkého přítele? Vztah obou rodin potvrzují i mé zdroje z Maroka, které uvádějí např. i návštěvu velvyslance Lorence v nemocnici, kde byl otec paní Kocurkové hospitalizován v srpnu 2019, coby svého dobrého známého. Zajímavé je, jak o takovém detailu Maročané vědí!? Nicméně ze životopisu jasně vyplývá, že dotyčná nepracovala vůbec na MZV, nemá tedy žádnou předchozí praxi. Po krátkém zaškolení byla ihned vyslána na velvyslanectví v Maroku. To vznáší pochyby o její odbornosti a schopnosti řádně práci vykonávat, především v náročném teritoriu, které je zdrojem ilegální migrace, bezpečnostních rizik, státem, kde se konzuláty setkávají s falzifikáty a různými podvodníky. Také úzký vztah ambasadora a konzulární pracovnice vnímám jako střet zájmů, neboť je propojen i s oběhem finančních prostředků na ambasádě a právě s výše uvedenými riziky.

Server Seznam.cz nedávno přinesl zajímavou reportáž na téma „Pár tvoří roky, k sobě ale nesmí. Podle Česka nejsou partneři ani rodina“. Píše se zde sice především o Egyptu, ale zdá se, že „zmatené byrokratické postupy, neochota, odmítání, xenofobní přístup“ jsou problémem na více zastupitelských úřadech ČR. Někteří lidé, kteří se pohybují v právní sféře ve vztahu k vízové oblasti, dokonce hovoří otevřeně o tom, že „se přece ví, že se za víza platí a ne málo“.

Zajímavá je citace ředitele vízového odboru Davida Nového: „Obecně platí, že migrace, účelovost a struktura cestovatelů, resp. vízových žadatelů je zcela odlišná ze zemí typu Ruska, Filipín či Thajska než ze zemí Severní Afriky“. V tomto má plně pravdu. Jen bych se pana ředitele zeptal, proč toto nezohlednil při posuzování postupů na české ambasádě v Rabatu?

Dávám bohužel za pravdu těm, kteří říkají: „Jedeme poprvé, našetřili jsme si, chceme poznat Prahu, ale vízum nedostaneme, protože nemáme milióny a velvyslanectví nás posoudí jen povrchně. Druhý zaplatí hodně peněz prostředníkovi, který má na ambasádě kamarády, a i když má ještě horší profil než my, tak vízum dostane.“ Právě u Severní Afriky by se toto nemělo dít.

David Nový dále hovoří „o nepochopení předpisů a termínů“. Zde by měl svou roli vždy hrát referent u okénka a žadateli vše řádně vysvětlit. Velvyslanectví není policie, ale diplomatická mise. Diplomacie by měla mít své místo i v konzulární a vízové agendě. Je důležité reprezentovat na úrovni vždy a všude, šířit především ideály demokracie, respektu k lidským právům a vlády práva. Musíme jít příkladem hlavně tam, kde sami danou zemi kritizujeme pro porušování těchto zásad, či chceme na ni působit, aby je dodržovala. To znamená pozitivní přístup k vízovým žadatelům. Schengenské i národní vízové předpisy jsou velmi složité a obyčejnému člověku není vždy jasné, co má vyplnit a připravit. Může udělat chyby. Referent za okénkem by neměl pouze odhalit tyto nedostatky, ale měl by jako reprezentant ČR pomoci radou, žádost poté přijmout, nebo zamítnout. Právě na referentku v Maroku je mnoho stížností.

Velvyslanectví v Rabatu za sebou zanechává slzy a pláč, nešťastná srdce a není jich málo. MZV k tomu mlčí a vše podporuje. Ministr Petříček se k závažnému tématu prakticky nevyjadřuje a nereaguje. Přitom aspiruje na místo předsedy ČSSD, tedy sociální strany?

Nevyšetřování víz zprostředkovávaných panem Ahmedem Bahaddou v Rabatu je značně podezřelé. MZV na svém webu přiznalo 7 žádostí, sám Bahaddou v reportáži J. Klímy tvrdil, že nikdy o žádná víza nežádal?! Kdo mluví pravdu a kdo lže? Proč o této ostudné kauze odmítá informovat veřejnoprávní ČT o ostatních hlavních médiích nemluvě. Nejsou snad nezávislá? Mají strach a musí poslouchat mocné? Objektivně informovaný občan si už názor udělá – jistě i díky tomuto článku (za devět měsíců od zveřejnění dopisu bývalého velvyslance Slovinska v ČR pana Damjana Prelovšeka, bylo k tématu publikováno téměř 100 článků!).

Anna Kocurková ví mnohé. Přijímá osobně vízové žádosti, vede rozhovory, které mnozí žadatelé označují za ponižující a neprofesionální. Podle fotografie mladá, tedy bez potřebných životních zkušeností. Přitom dostala do rukou obrovskou moc a odpovědnost nad životy druhých. Při takové kvalifikaci to snadno „stoupne do hlavy“.

K panu A. Bahaddou a jeho podezřelý praktikám na ambasádě mlčela, nekonala, poškodila profesionálního sportovce, manžely českých žen apod. Může taková osoba vůbec myslet na  bezpečnost evropského kontinentu? Přijímala žádosti, které mohly končit i teroristickými útoky? V zemi, kde je nejnižší úspěšnost v udělování víz, nutně roste riziko korupce. Chudý člověk na to nemá, jen bohatý, zbohatlík či zločinec.

Rovněž životopis hospodářky Marcely Payard poskytnutý MZV ČR v červenci 2020 naznačuje její nulové zkušenosti a praxi v oblasti diplomacie - nastoupila rovnou na Velvyslanectví ČR v Rabatu v r. 2016, nikdy nepracovala v pražské centrále. Internetové zdroje informace rozšiřují - vystudovala VŠE v Praze obor Ekonomie a management 2006-08, poté 2010-11 studovala v Grenoblu a v r. 2015 také krátce na Ecole Centrale de Lille. Pracovala 12 let v Karose ve Vysokém Mýtu, dva roky v Alstom Hydro ve Francii v Grenoblu, rok a půl pro Siemens v Grenoblu a od února 2014 následovala francouzského manžela do Maroka, Rabatu, kde působila v  Ekumenickém institutu Al Mowafaqa 10 měsíců, v Caritas Internatonalis 5 měsíců, 5 měsíců v Rozvojovém institutu v Rabatu a od září 2016 do prosince 2020 na Velvyslanectví ČR v Rabatu. Nyní pracuje jako hospodářka na české ambasádě v Akkře.

Diplomatické vzdělání či praxi měla pro práci v Maroku nulovou, ale bohaté zkušenosti v oblasti ekonomické a finanční z mnoha podniků a institucí, možná až příliš mnoho - řada působišť je příliš krátkých, jako by záskoky, ne stabilní zaměstnání. Především v Maroku bylo asi náročné najít vhodnou práci. Umístění na velvyslanectví přišlo jistě vhod. 

Paní Payard ovládá angličtinu a francouzštinu.

S tak výborným životopisem kontrastují šokující výpovědi svědků o jejím chování postrádajícím takt a reprezentaci.  Očekával bych perfektní vystupování a pomoc při výkonu akcí veřejné diplomacie, především v roce 60 let bilaterálních vztahů s Marokem, když má tato žena za sebou tolik let aktivit v různých zemích. V Maroku žila a pracovala prakticky od r. 2014, měla tedy možnost využít své kontakty a vazby pro potřeby propagace České republiky a  rozvoje dvoustranných i mnohostranných styků.  Proč tak neučinila?

Obdobně výborný životopis má i bývalý sekretář velvyslanectví Jiří Bedrníček, nyní již zpět v Evropě. Na ambasádě působil velmi krátce - pouze 2 roky, od podzimu 2018 do srpna 2020. Běžně se na zastupitelství vyjíždí na 4 roky, administrativní síly někdy na trochu kratší období. Ale vracet se po méně než dvou letech?

Jaký měl p. Bedrníček důvod? Nestal se náhodou svědkem nekalých aktivit, do kterých nechtěl být zapleten? Dle svého profilu na Babylon2b.ez píše:

"Každý může mít svůj „Babylon“, místo, kde se střetávají různé myšlenky, jazyky a kultury. Ten můj je poskládaný hned ze tří prostorů, tj. z frankofonního, arabofonního a lusofonního. Jazyky těchto kulturně bohatých a navzájem si tak odlišných prostorů pečlivě studuji, zajímám se o ně, ukazují mi nové směry a myšlenky a zároveň mi pomáhají pochopit dnešní, tak velice chaotický a měnící se svět."

Jde o odborníka na jazyky, hovoří portugalsky, francouzsky, anglicky, částečně i polsky a dokonce i arabsky. Představuje se nám jako sympatický mladý muž. Vystudoval Gymnázium v Klatovech, Univerzitu Karlovu (francouzštinu, portugalštinu), v červnu ihned po ukončení vysoké školy nastoupil na MZV ČR na rychlé zaškolení a odjel pracovat jako sekretář na velvyslanectví v Rabatu.

Opět bez diplomatického studia či zkušeností, bez předchozí řádné praxe na MZV ČR, nebo-li jak říkají staří mazáci na MZV – „rychlokvaška“. Nicméně přijal poměrně nezajímavou funkci - asistenta, již většinou vykonávají spíše ženy. Určitě ho inspirovala láska k Africe, k arabským státům, zájem se dále věnovat i arabskému jazyku. Ten plně zrealizoval studiem na Centru arabských studií v r. 2019 Qalam Wa Lawh, arabštině se intenzivně věnoval i minulý rok na Institut Francais du Proche-Orient a začal studovat doktorát na Institut national des langues et civilisations orientals. Aktivní muž, překladatel v rámci PRESTO, dříve i průvodce.

Je jisté, že jako sekretář ambasadora musel vše vědět. Vůbec to nekoresponduje s romanticky laděným textem jeho Babylonu.

Proč opustil Maroko tak rychle, když to byla ideální příležitost věnovat se svému oblíbenému jazyku - arabštině, prohloubit si vzdělání i znalosti, využít příležitosti být přímo v regionu? A jaká byla jeho role v kauze Ahmeda Bahaddou či dalších osob?

Obchodní přidělenec, 3. tajemník Jan Hladík  - 2017 absolvoval vstupní studium na Diplomatické akademii MZV, poté nastoupil na odbor komunitárního práva a krátce na to 2018 na odbor ekonomické diplomacie. Již v říjnu téhož roku nastoupil na velvyslanectví v Rabatu. Opět velmi rychlý postup u cca 28-letého muže, bez diplomatické praxe, zkušeností.

Jako by celý tento tým velvyslance Viktora Lorence byl sestaven z osob na počátku kariéry v diplomatických službách, tedy lidí tvárných, které mohou zamhouřit oči tam, kde je potřeba.

Dle publikovaných statí v médiích minimálně p. Hladík tuto cestu zvolil a zřejmě mu není proti vůli výměna obchodních příležitostí za vydávání víz podezřelým osobám, které zneužívají schengenské předpisy a představují hrozbu pro naše kolegy z jiných členských států EU. Přitom vystudoval právo na Univerzitě Palackého v Olomouci, rok také na Univerzitě v Salamance a v Toulouse mezinárodní ekonomické právo.  Dva roky působil od r. 2015 také jako advokátní koncipient, měl by mít tedy smysl pro dodržování zákonů a předpisů, pro profesionální čest a morálku.

Jak mohl nad kauzou A. Bahaddou zavírat oči? Kde je etika státního zaměstnance?

U podezřelých víz nejde jen o ilegální migraci ekonomickou, ale především hrozbu bezpečnostní, kdy se příliv osob bez dostatečné kontroly přes schengenskou hranici může stát nebezpečím terorismu, především ve Francii. ČR a její diplomaté by se měli chovat korektně a být seriózním partnerem pro kolegy v EU a Schengenu, a nejen pro ně.

Chaloupková Jana IIIKde zůstalo dobré jméno České republiky v Maroku, i díky neskutečné práci konzulky dr. Jany Chaloupkové, která už je rok téměř bez práce? Jak náš asi vnímá marocká komunita a diplomatický sbor v Rabatu?

Za současné situace lze od MZV ČR očekávat jen další podrazy při trvající profesní likvidací profesionální, špičkové diplomatky. Stala se nepohodlnou svědkyní nezákonných a zločinných praktik, prokazatelně páchaných na velvyslanectví ČR v Maroku - za plné osobní odpovědnosti velvyslance Viktora Lorence.

Držme jí palce v jejím nesnadném boji proti lidem, které by se do diplomatických služeb vyspělých zemí neměli nikdy dostat. Sledují především službu sobě, ne své zemi!

***

V médiích se objevují informace, že ministr zahraničí Tomáš Petříček má být „rusofilem“ Zemanem odvolán? Nebylo by to žádné překvapení pro ministrovy zásadní postoje na podporu EU a sankcí vůči Rusku.

Politika není černobílá. Má-li se svět dostat ze současné krize, zvládne ji jen tehdy, pokud bude na odpovědných místech dostatek schopných a statečných lidí, pro které nebude kariéra na prvním místě, ale především služba občanům a zemi.

 

Jan Šinágl, 1.3.2021

***

Otevřený dopis ministru zahraničí ČR Tomáši Petříčkovi

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.30 (10 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)