Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt srp 13 @08:30 -
OS Trutnov Pavel Wonka
út srp 18 @14:00 -
Praha-Ryzyně: 75.výročí návratu RAF z Velké Británie

Nejnovější komentáře

  • 04.08.2020 17:14
    Jsem velmi překvapen, že paní Chaloupková má takové problémy ...

    Read more...

     
  • 04.08.2020 17:12
    Tiago z Brazilii. Jsem Tiago Borges, brazilec, je mi 29 let ...

    Read more...

     
  • 04.08.2020 17:10
    Dopis na podporu Jana Chaloupkové Dobrý den do České republiky ...

    Read more...

     
  • 04.08.2020 17:06
    Dopis na podporu Jana Chaloupkové Dobrý den do České republiky ...

    Read more...

     
  • 04.08.2020 17:05
    Dopis na podporu Jana Chaloupkové Dobrý den do České republiky ...

    Read more...

     
  • 04.08.2020 17:04
    Dopis na podporu Jana Chaloupkové Dobrý den do České republiky ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Tomáš Petříček

  • Diplomatický skandál: Výzva k odchodu velvyslance ČR v Maroku Viktora Lorence

    Lorenc Viktor

    „Nesnažte se být úspěšným člověkem, ale spíše člověkem, který má hodnotu.“ Albert Einstein

    * * *

    Aktualizováno:

    17.7.2020: Sdělení ředitelky Mgr. Zuzany Štíchové.

    11.7.2020: Děkuji panu premiérovi za milá slova a ocenění naší práce

    10.7.2020:Druhá žádost o doplnění ZOI ředitelky Mgr. Zuzany Štíchové. Dnes byla doplněna.

    9.7.2020: Letter of former Ambassador of Slovenia to he Czech Republic in the matter of unacceptable situation at Czech Embassy in Morocco - visa business

    7.7.2020: Dne 29.6.2020 jsem zaslal ministru zahraničí ČR Tomáši Petříčkovi ZOI. Dne 1.7.2020 odpověděla ředitelka Mgr. Zuzana Štíchová s žádostí o její doplnění. Dnes byla doplněna

    6.7.2020: MAROKO - Knižní veletrh v Casablance 2019, rub a líc české diplomacie

    3.7.2020: Dopis bývalého velvyslance Slovinska v České republice

    1.7.2020: Diplomatický skandál v Maroku a mlčení médií. Je snad co skrývat?

    * * *

    … My, čeští občané, nechceme v zahraničí diplomaty, kteří nám ve stavu nouze nepomohou. Nechceme být reprezentováni lidmi, kteří nás nechají umřít v nemocnici na konci Chaloupková Jana IIIsvěta. Nechceme platit naše daně na velvyslance a diplomaty, kteří nemají ani kousek srdce, pouze nás vidí jako svůj úřednický případ a v půl páté chtějí jít domů a na nás zapomenout, chladně odkazuji pouze na pojišťovnu. …

    * * *

    Vážený pane Šinágle, 

    Zaujal mne Váš web a odvaha, s níž píšete o korupci a nepravostech ve společnosti. Níže zasílám svůj článek, který se týká závažného konzulárního případu nouze české občanky v Maroku. Přístup velvyslance Lorence byl ostudný a nepřijatelný. Pani (73 let) se naštěstí ale podařilo zachránit život. Jsem rád, že jsem k tomu mohl také přispět. Zmiňovaná konzulka Chaloupková byla kdysi konzulkou v Thajsku a pomohla 2 mladým Čechům, kteří byli chyceni s drogami na letišti v Bangkoku a dostali 50 let trestu odnětí svobody. To bylo 1995 a 1996. Tehdy jsem ani netušil, že ji osobně poznám. Čechům pomáhá stále a s velkým srdcem. Byl bych velmi rád, kdybyste můj článek otiskl.

    Předem děkuji

  • Maroko – kniha zrozená z krve a slz. Velvyslanec Viktor Lorenc znevažuje památku obětí pandemie koronaviru

    Maroko CR 60 koneO knize, kterou dokončujeme s dr. Janou Chaloupkovou k 60. výročí diplomatických vztahů Česká republika – Marocké království říkám, že je knihou tvořenou v slzách a krvi. Nikdy jsemLorenc Viktor ještě ve svém dlouhém životě (75 let) neměl takové potíže a nečelil takovým překážkám a nástrahám jako v tomto případě.

    Rád jsem se s Vámi podělil o radost z krásné předmluvy p. premiéra Babiše, kde ocenil naši práci a pozitivně se přidal k věnování knihy obětem koronaviru v Maroku na straně zdravotnického personálu, policie a vojska. Toto věnování přesuneme v konečné verzi elektronické i papírové knihy dopředu a milá vzpomínka na rodiče ustoupí trochu dále do pozadí. I když na ně samozřejmě stále myslíme a jsme jim vděčni za podporu, kterou nám během svých životů věnovali.

    O koronaviru jsem poprvé více slyšel v lednu při dovolené na ostrově Curacao. V penzionu právě pobývala velmi sympatická rodina z Klatov a pustila mi na telefonu video ze SRN, kde byly hrozivé záběry z Číny, lidé v kosmických oděvech, osoby padající na ulici. Tehdy mi to šlo jako něco neskutečného, někde daleko od nás. Vůbec jsem netušil, že za pár týdnů se tato vážná nemoc přižene i k nám do Slovinska či k Vám do Čech a rozšíří se po celém světě. V Maroku mám mnoho přátel, a to i mezi vojáky, policisty, celníky. Jeden z nich pracoval v počátcích epidemie v nemocnici specializované na nemocné koronavirem v Casablance. Svůj „včelí oděv“, jak ho nazýval, si přivezl z USA, a tak byl kvalitně vyzbrojen proti nebezpečnému nepříteli. Postupně zemřela řada lékařů, jeho kolegové z řad policie i vojska. Pochopil jsem, že je vir v Maroku buď nějaký silnější nebo mají místní lidé jinou imunitu (jako kdyby třeba indiáni, kteří podlehli evropským chorobám). Každopádně umírající byli velmi mladí, 30-40 let. Opravdový smutek. Bál jsem se o své přátele. A proto jsme naši knihu věnovali právě těm, kteří při pomoci druhým ztratili to nejcennější – svůj život.