Připomínám, že JUDr. Otakar Motejl udělil zbytkový trest již popravenému otci Jiřího Křížana a již dříve šířené svědectví Jana Beneše o jeho „obhajování“ disidentů za totality a ocenění jeho práce StB! O mrtvých jen dobré. Pokud se jedná o veřejnou osobu, která je veřejnosti předkládána jako vzor mravnosti, čestnosti a spravedlnosti a která jej díky lžím médií také tak vnímá a oceňuje, bylo by pokrytecké a nedůstojné mlčet ke veřejné chvále v podstatě bezcharakterního člověka, chcete-li darebáka, který se uměl vždy dobře přizpůsobit prostředí ve kterém žil. Nepochybuji, že toto vše vědí všichni ti, co se s ním loučí a co jej vynášejí málem „do nebe“.
Obávám se, že tam těžko doputuje, při vší úctě ke schopnostem kněze Tomáše Halíka. Všichni, kdo oceňují zemřelého ombudsmana nám ukazují svůj skutečný charakter – bezcharakternost! Nebudeme-li věci nazývat pravými jmény, budeme se velmi těžko dostávat z mravního marastu a zbavovat mravní špíny – i na těch nejvyšších místech.
„Jinak co se týče Motejla tak se vším souhlasím a je třeba vědět, že ta svině byla v Teplicích soudcem a poslala do kriminálu ženu, která vrazila židli na hlavu tajemníkovi národního výboru v Ohníči jen proto, že neměla čím nasytit rodinu. Motejl ji poslal na 10 let do tvrdého žaláře. Tím to samozřejmě neskončilo. Její tři děti nechal roztrkat do dětských domovů a to každého do tak dalekého, aby neměli k sobě přístup. Tak žili až do svých 18 let. Prostě bolševická svině jako celý Havlův disident...“ Tolik jeden z příjemců mého zpravodajství, má vysokoškolské vzdělání, je jinak velmi kultivovaný.
Nenapravená křivda Otakara Motejla (†77) - Zabil mi tátu! A neomluvil se!
Ombudsman Otakar Motejl (†77), který v neděli náhle skonal, si do hrobu odnese prohřešek. Ačkoliv jsme ho znali jako vynikajícího odborníka, nikdo mu neodpáře, že v roce 1978 zabil v jihočeském Táboře autem člověka. A podle syna zemřelého se jeho rodině nikdy neomluvil. Otakar Motejl, který za život zažil tři nebezpečné autonehody, tehdy jel přes Tábor ze své chalupy. Cestou srazil muže (†81), který přecházel silnici, a po nárazu vezl jeho tělo na kapotě ještě asi padesát metrů, než zastavil. Karel Buřič (73), syn tehdy sraženého muže, tvrdí, že se Motejl jeho rodině nikdy neomluvil. „Tenkrát mi volala maminka, že tátu při přecházení silnice srazilo auto, abych hned přijel,“ vzpomíná Buřič. Na místě pak našel Motejla. „To já vám srazil otce,“ byla prý tenkrát jediná slova budoucího ombudsmana. Zraněný zemřel v nemocnici a Motejla policie obvinila z ublížení na zdraví s následkem smrti. U soudu ale vše skončilo podmínkou, ze které ho osvobodila amnestie a umožnila mu zase řídit. „Motejl mého tátu srazil v den, kdy se vracel z chalupy s manželkou. Když si uvědomil, co se stalo, zastavil, a místo aby ihned zavolal sanitku, stopl si taxíka! Do něj naložil ženu, psa a poslal je do Prahy. Až pak řešil pomoc pro tátu,“ říká dnes rozhořčeně Buřič - http://www.ahaonline.cz
Veřejnost se rozloučila s prvním českým ombudsmanem Motejlem: V pražském Divadle na Fidlovačce se v pondělí vrcholní politici a představitelé veřejného života naposled rozloučili s ombudsmanem Otakarem Motejlem. Už ráno přišly s květinami k divadlu ve Vršovicích vzdát poctu prvnímu českému ombudsmanovi desítky lidí. V 10:00 pak začalo oficiální rozloučení, kterého se účastnili i prezident Václav Klaus a jeho slovenský protějšek Ivan Gašparovič. Jako na charakterního člověka, který dokázal vtisknout podobu úřadu veřejného ochránce práv, zavzpomínali na zesnulého šéfové obou parlamentních komor Přemysl Sobotka a Miroslava Němcová. S osobní vzpomínkou na kolegu z oboru vystoupil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Po pohřbu se na přání pozůstalých uskuteční i zádušní mše. Sloužit ji má Tomáš Halík ve středu v pražském kostele svatého Salvátora (od 17:00 hodin J.Š.). Vzpomínkové setkání před kanceláří veřejného ochránce práv se v pátek dopoledne koná v Brně. Pozváni byli představitelé justice, státní správy, vysokých škol a společenského života, setkání připomene Motejlovo téměř desetileté působení ve funkci ombudsmana i jeho podíl na budování Nejvyššího soudu v Brně. ČRo 17.5.2010
Jan Beneš o ombudsmanovi JUDr. Otakaru Motejlovi
Dobrý a hezký den,
snad mohu něco dodat. Dr. Motejl byl obhájcem jednoho z obžalovaných, Karla Zámečníka, v procesu (Tigrid, Beneš, Zámečník roku 1967). Sepsal jsem o tom knížku (INDOLENCE), jež vyznívá jako paján na Motejla, neb během procesu vystupoval věru směle. Po roce 1989 mne ovšem překvapilo, když při různých interview prohlašoval, že hájil (v nepřítomnosti souzeného) Tigrida. Inu Tigrida znal už snad každý a Zámečníka nikdo, takže ješitnost? Posléze mne dorazilo, když jsem ve svých svazcích v Pardubicích našel hodnocení procesu z pera 1 správy StB a tam se dočetl, že obhájcům, Dr. Drozdovi(Tigrid) navržena důtka, Dr. Taušovi (můj, taktéž) nemluvě o tom, že již v době přípravy procesu byl (díky indiskreci Václava Havla) z mé obhajoby vyloučen a zbaven práce Dr. Mikuta. Během procesu pak byl z ČSR vypovězen Dr. Sieghart, vyslaný do Prahy Amnesty International, ačkoli obdržel vstupní visum právě k návštěvě procesu a prvý den tam vskutku se mnou promluvil. V noci ho sbalili a odvezli na rakouské hranice, kde ho v dešti vystrčili za závoru...
No, a Dru Motejlovi v tom zmíněném svazku evaluátoři StB navrhli pochvalu a odměnu. Upozornil jsem ho na to, ale prý nic neví a nic nedostal... Je to tak dávno, že?
Hezké ovšem bylo jeho prohlášení při nástupu do funkce toho veřejného ochránce. Jako předseda Nejvyššího soudu a pak i ministr si prý zvykl na určitou životní úroveň a nerad by ji měl nižší, takže ta veřejná práva, respektive jejich ochrana je trafika, která se docela šikne.
Jan Beneš 18.12.2005
PT Renatě Kalenské
c/o Lidové noviny
Dne 13. prosince 2006
Vážená Renáto Kalenská,
upozorněn, nahlédl jsem do Vaší knížky věnované dru Motejlovi a obávám se, že jste se stala, přinejmenším v dále popsaném případu, obětí insinuace, či tedy stařecké demence.
Před časem tvrdil pan doktor Motejl z obrazovky (jakož i v interview v Pátku) že byl roku 1967 obhájcem Pavla Tigrida. Nebyl. Ve Vámi podepsané knížce se tohoto tvrzení vyvaroval, ale jest tam uvedeno, že v procesu byli obviněni ještě dva další mladí muži, kteří byli osvobozeni, s podtextem zásluhou Otakara Motejla. Jiní obhájci nezmíněni. (Proces, během jehož trvání byl ze země vypovězen zástupce Amnesty International Dr. Sieghart, se neobjevil ani na nedávné výstavě o A.I. ačkoli ji Dr. Motejl zahajoval).
Nuže, byli tam za onoho času vskutku souzení další dva (tehdy) mladí muži a jeden z nich, Karel Zámečník, byl nikoli osvobozen, ale zproštěn pro nedostatek důkazů. Jeho obhájcem byl vskutku Dr.Motejl. Tím druhým mladým mužem jsem byl já a obdržel jsem pět let. Mým obhájcem byl JUDr.Tauš. Tigrida hájil Dr. Drozd. (Mého zastupování byl už před procesem po zásahu StB zbaven JUDr. Milota, to jen na okraj).
Dr. Fajstavr soudil i dále, po roce 1970 například Otku Bednářovou a soudil i po roce 1989. Možná, že tak koná dodnes. Nebo radí ombudsmanovi?
Pokud se k tomu odhodláte, pak v příloze nacházíte knížku, kde je ona záležitost popsána detailně. Psal jsem ji v letech 1985-1995 a místy vyzní jako paján na Dra Motejla. K tomu však cítím potřebu dodat ještě toto:
Roku 1999 jsem v archivu v Pardubicích nalezl vyhodnocení svého procesu z pera mocné 1. správy StB, kdež Dru Taušovi i Dru Drozdovi za jejich způsob obhajoby vysloveny (sdělení pro jejich nadřízené) důtky (taktéž jim byly uděleny a prošli i jinou mnou nemilostí, nemluvě o Dru Milotovi, který nesměl konat svou profesi vůbec) ale doktor Motejl velice pochválen a navržen k odměně. Sdělil jsem mu to, ale nevzpomínal si. Inu, ta paměť.
Jeho mandant Karel Zámečník, ani ne dva měsíce po procesu uprchl do ciziny. Dost ho neohlídali. Francouzi na to měli svůj názor (souzen, neodsouzen a umožněno prchnout) a tak ho zavřeli oni. Pak pustili.Dohodli se.
Musím se domnívat, že jste byla použita. Nepěkně. Nepěkným člověkem.
Se zdvořilým pozdravem Váš
Jan Beneš
C/f: Dr. Motejl
P.S.
Mimochodem si snad pamětníci ještě vzpomenou na zmínku o tom, jak se JUDr. Otakar Motejl v emotivním projevu zasadil (a prosadil) o to, aby soudci (jak nově jmenovaní tak stávající) byli prakticky neodvolatelní. Bylo to tuším na zasedání FS počátkem 90. let, když se schvaloval nový postkomunistický zákon o soudcích. Tento Motejlův přínos lze považovat za jednu ze zásadních příčin, proč práce soudů je taková jaká je. J.Š. 31.5.2010
Read more...