A K T U A L I Z O V Á N O
Přednáška Jiřího Blažka dne 26.5.2012 – „České učebnice – prostředek k zacementování české národní legendy.“ Uvádím několik zajímavých postřehů z této přednášky:
- 2/3 české populace stále nevadí poválečné zločiny spáchané na sudetských Němcích.
- V učebnicích historie českých škol jsou české obětí vždy jmenováni konkrétně, německé oběti zůstávají v anonymitě. Např. jsou oběti z Lidic zobrazeny na fotografiích. O německých obětech se obvykle mluví jako o "obětech násilí." To, že ženy byly schazovány s kočárkem z mostu v Ústí nad Labem, nebo že v samotných Postoloprtech bylo zabito 1000 lidí, zůstává pro studenty utajeno. Češi označovali německy hovořící obyvatelstvo písmenem "N", stejně jako nacisté označovali Židy žlutou hvězdou a nápisem "JUDE". To by mělo být uvedeno v každé učebnici.
- Čeští studenti jsou poprvé v 5. třídě konfrontování s vyhnáním. Nenápadně jsou tak už v tomto věku jejich postoje řízeny, ovlivňovány, kontrolovány a usměrňovány. Na tomto stupni škol jim zprostředkují učebnice, že vyhnání bylo jen spravedlivým trestem za spáchané zločiny. To zůstává pak po dobu dalších čtyř let, bez dalšího zpracování, v jejich hlavách a způsobí psychologické změny v jejich podvědomí. Později už to nemohou pochopitelně logicky zpracovat. To si poté odnášejí do života.
- Období před rokem 1938 je uváděno jako situace ohrožující Čechy: "Stát se začal připravovat na "obranu republiky". Z nespokojenosti Němců vzniklo "rostoucí nebezpečí". Skutečnost, že špatné životní podmínky sudetských Němců byly příčinou jejich nespokojenosti, uvedeno nebylo. Ani smrtelné, násilné útoky ze strany Čechů, ještě před okupací.
- Studenti se včas učí, že následkem okupace byla násilná deportace vlaky 150.000 Čechů, po okupaci pohraničí, do vnitrozemí: "Byl to násilný přesun o zhruba 150.000 lidech". Skutečnost, že čeští vojáci a policisté již nemohli v pohraničí aktivně působit je třeba připomenout. Bylo to nařízení samotné československé vlády, která je ve vnitrozemí opět zaměstnala, o tom se vůbec nepíše. Čeští studenti se tak včas učí, že vyhnání sudetských Němců předcházelo „vyhnání“ Čechů z pohraničí. To poté v pozdější fázi zpracování v mysli studenta vede k tomu, že vyhnání Němců cítí jako spravedlivou odplatu.
- Druhé a poslední informaci o vyhnání obdrží čeští žáci v 9.třídě, je třeba uznat poměrně rozsáhlou. Nutno připomenout, že na této úrovni dosahuje zanedbávání školy vrcholu. Zde dostávají české děti prakticky poslední informace, které si berou do života. Předchozí informace byly tak připraveny, že ty informace, co přichází později, jsou vnímány a považovány za odpovídající a ne jako odplata. Studenti to tak mají již nesmazatelně uloženo v mysli, že Němci trvale vytvářejí problémy. K emocionálnímu účinku a působení tak přichází nyní ještě i manipulace. Následně budou studenti „krmeni“ částečně dalšími polopravdami, mylnými interpretacemi a lží.
- Tak, například, může být časová posloupnost Hitlerova plánu na přepadení Československa "Fall Grünn" a částečné československé mobilizaci nepřesně popsána: Učebnice se sice zmiňují o Karlovarských požadavcích z dubna 1938, kde sudetští Němci požadují rovnoprávnost, úřady s německy hovořícími úředníky atd. Poté však ale následuje zavádějící vysvětlení: "Německo začalo připravovat agresivní válku, pod tajným názvem "Fall Grünn". Pak vyzvala vláda dne 20.5.1938 k částečné mobilizaci. Ve skutečnosti byl plán operace Fall Grünn vypracován teprve až po květnu 1938. Studenti si poté nutně myslí: Československá vláda se starala odpovědně a s odhodláním o obranu svých občanů. To, že operace Fall Grünn byla jen reakcí na ponižování a propagandu z české straně, která tvrdila, že se německé jednotky mají nacházet v pohraničních oblastech, se student už nedozví.
- Studenti se také nedozví, že v letech 1938-1939, také Češi zakázali pracovat a demonstrovat židovským právníkům, lékařům, atd. - viz knihy od Tomáše Krystlíka (Zamlčené dějiny). Byli vyloučeni z právnických a lékařských komor a vyloučeni ze studia na Karlově univerzitě, včetně vyloučeni ze státního aparátu: Již 14.10.1938 vydalo české nejvyšší profesní sdružení lékařů, právníků, notářů a inženýrů memorandum, které požadovalo: "že v zájmu nejdůležitějšího kapitálu národa a jeho budoucnosti již nebude Židům povoleno vykonávat lékařské, právní a technické profese". To nebyl názor lůzy a davu, ale stanovisko české inteligence jen několik týdnů po pádu první republiky. Ve věci židovské otázky tak nebylo mezi Čechy a Němci zas tak velkého rozdílu.
- Student také neví, že i Češi se orientovali podle Norimberských zákonů za hranicemi své země. Např. sdružení profesorů Lékařské fakulty Univerzity Karlovy iniciativně rozhodlo, aby nebylo možné v následujících dvou semestrech připustit studenty židovského původu ke studii. Dne 13.1.1939, byli židovští právníci vyloučeni z Unie českých a slovenských právníků a bylo jim zakázáno vykonávat své povolání. Maximální procento pro právníky nesmělo překročit 1,3%. Vláda rozhodla dne 27.1.1939 o restriktivních opatřeních ve vztahu ke státním úředníkům židovského původu. Starší ročníky měly být okamžitě pensionováni, středním a mladším bylo zaměstnání pozastaveno a posláni na dovolenou, mladší převedeni na místa, kde nemohou přijít do styku se stranami. Před přeložením měli být nadřízenými vyzýváni „dobrovolně“ podat výpověď.
- Vrchol manipulace představuje učebnice "Dějiny pro žáky 9,tříd.", její nejnovější vydání od SPN (Státního pedagogického nakl., nejvýznamnější vzdělávací vydavatelství v České republice). Patří mezi nejčastěji používané učebnice, protože mají k dispozici granty. Hned v úvodu je zdůrazněno, že největší problémy měly být způsobeny německou menšinou v pohraničních oblastech. Kvůli jejich vůli k připojení k německému a rakouskému území, cítila se československá vláda být „donucena“ zabezpečit celou zemi vojensky. Skutečnost, že Češi po celou dobu trvání I.světové války požadovali právo na sebeurčení je přitom považováno za samozřejmost. To, že sudetští Němci požadovali totéž je považováno za trestný čin. Karlovarské požadavky měly být v Československu naplněny dávno před rokem 1938. Pak by tyto problémy nevznikly.
SD Norimberk 2012 – články z českých novin – Jiří Blažek
Ke stavu národnostní skupiny – Roland Schnürch
Prohlášení sudetoněmecké mládeže – Bernhard Goldhammer
Projev bavorského ministerského předsedy Horsta Seehofera – vynikající, pronesen „spatra“. Zmínka o nositelích pravdy, kteří jsou často místo ocenění za hlásání pravdy napadáni - Základem státu je vzdělání, tradice, kultura a vědomí mravnosti - Pro budoucnost je nejlépe připraven ten, kdo dodržuje tradice - Když národ ztratí schopnost být lepším, zahyne. Hovořil i o skvělém vystoupení rumunského presidenta Traiana Băsesca 25.5.2012, kde se vyjádřil k vyhnaným Němcům z Rumunska, omluvil se a slíbil, že se zasadí o nápravu tohoto bezpráví (v našich médiích samozřejmě ani zmínka). Jako bavorský premiér slíbil překlad jeho projevu do němčiny. Také jeho kritika spolkové vlády ve smyslu, že není možné něco odsouhlasit a nerealizovat byla velmi oceněna. Řekl, že pokud SRN neuzná celonárodně Den památky sudetských Němců, vyhlásí ho Bavorsko. To je pro mne skutečný politik a muž na správném místě!
Vzpomínka na mrtvé – Robert Wild – zvony z Jihlavy
Škoda, že oficiální řečníci se nezmínili ani slovem o dne 15.3.2012 přijaté petici EP autora Johanna Slezáka, zástupce skupiny Horní Bavorsko. Minimálně od obou hlavních představitelů sudetských Němců, Franze Pannyho a Benda Posselta se to očekávalo. Jistě by z jejich úst návštěvníci uvítali zmínku o této petici raději, než oprávněnou kritiku prezidenta Václava Klause. Mělo to být jedno z hlavních témat Sudetoněmeckého dne – APPEL K RUKÁM EVROPSKÉHO PARLAMENTU .
Zástupci ČT se poprvé za poslední roky nedostavili. To je poněkud v rozporu s proklamovanou spoluprací a výsledky nedávné schůzky premiérů Petra Nečase a Horsta Seehofera v Praze. Alespoň tentokrát neprovokoval a neurážel svoji přítomnostní český televizní tým, jako tomu bylo před rokem v Augsburgu, kde natáčel tento skandální dokument a kde jeho hlavní představitel Martin Dušek, musel v doprovodu policie festivalový prostor opustit. Tento dokument už byl celoplošně ČT vysílán. Stížnost Radě ČT byla podána. O výsledku budu informovat.
Stížnost Radě ČT ve věci dokumentu Mein Kroj
Positivně překvapila stále větší účast občanů z České republiky, jak oficiálních hostů, tak organizací a veřejnosti. Tradičně se zúčastnil i nositel nejvyššího sudetoněmeckého vyznamenání a redaktor PRÁVA Petr Uhl. Stojí za zmínku jeho projev z 59.sjezdu našich bývalých spoluobčanů v roce 2008 v Norimberku i jiné projevy a postřehy na tomto webu. Jinak jsem nepostřehl, že by v ČR něco v otázce sudetských Němců aktivně a viditelně prosazoval? Rád se budu mýlit, nelze všechny, tedy i neveřejné či nezveřejněné aktivity, sledovat a mít přehled. Mimochodem Petr Uhl těsně před zazněném Bavorské a Německé hymny odešel (!!!). Chtěl jsem si ho vyfotografovat a promluvit si s ním - otočil se a rychle zmizel v davu…?
Ukázka ze zajímavé diskuse na internetu: .... Zajímavé je, že proti „odsunu“ Němců byli velmi Národní správci zemědělských usedlostí a statků. V naprosté většině se nejednalo o zemědělce. Zemědělství nerozuměli a přišli do pohraničí v přesvědčení, že Němci na statcích a usedlostech zůstanou jako laciné pracovní síly a oni, správcové, budou jen dozírat a inkasovat peníze. Pravdou je, že tito správci zmizeli tak rychle, jak přišli a opravdoví noví osídlenci po nich nacházeli jen spoušť. Obdobné to bylo v živnostech a dílnách, obšťastněných působením některých Národních správců.Pro český národ nebylo vyhnání Němců přínosem. V podivné demokracii od května 1945 do února 1948 si již ve svobodných volbách roku 1946 připravil další osud. E. Beneš k tomu přispěl ruku v ruce s komunisty Košickým vládním programem, zákazem předválečných pravicových stran a systémem Národní fronty. Nastalo období vyvlastňování a zastrašování, emigrace a politických procesů, pracovních a likvidačních táborů, poprav nepohodlných. Ani v ekonomice se nedostavily režimem očekávané skvělé výsledky „společného vlastnictví“ a „uvědomělé práce pracujícího lidu“....
Na jednom z panelů též zaznělo, že politický vězeň a známý šachista Luděk Pachman´se z německého exilu vrátil dožít do Čech po získání domu v restituci. Vrátil se dožít opět do SRN, prohlásil: „Nechci žít v zemi s takovým šovinismem.“ …
Připomínám Chartu německých vyhnanců z 5.8.1950. Představte si přitom, že tito z drtivé většiny nevinní, poctiví, slušní a pracovití lidé, ztratily během pár hodin, dnů či měsíců vše, přátele, majetek, domov, kde žili jejich předci po staletí, několik desítek tisíc z nich i to nejcennější, své životy a přesto byli schopni napsat takovýto text. To samo o sobě vypovídá o jejich kvalitě a vyspělosti. Takových lidí si každý vyspělý národ váží. Rakousko a Německo, kde k jeho hospodářskému a kulturnímu rozkvětu sudetští Němci značně přispěli to ví a oceňují. My jsme se zmohli pouze na jejich vyhnání, vraždění a okrádání. Nyní nám zde chybí a podle toho to u nás také vypadá, řeklo by se Boží trest…
Jan Šinágl, 31.5.2012
Ta plakající babička hovoří a vypovídá za vše. Domov máme jen jeden, ty ostatní už ho nemohou nikdy nahradit...
http://www.facebook.com/pages/Sudetenland-CZ/217258788299438
Sudetští Němci v Československu až po Mnichovskou dohodu (1918-1938):
Laureáti Nobelovy ceny narozených na území Čech, Moravy a Slezska…
Komentáře
v cechach najdou lidi kteri nemaji radi slovaky,moravan y,prazaky,brnak y.Kazdy urcite zazil bitky na tancovackach mezi chlapci ze dvou vesnic.Jak se rika,kdo chce psa biti vzdycky si hul najde.Skutecnym vinikem vsech valek je lidska pitomost,zavist a chamtivost.Toto prokleti vede lidstvo do zahuby ale kdo to nejvice odskace budou obycejni lide.Ja mam osobne s sudetskymi cechy jenom dobre skusenosti.
Kdo me donutil k emigraci nebyli nemci ale komunisticky rezim ktery si cesi s pomoci bolseviku z ruska sami nastolili.