Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

pá čvc 29 @18:00 - 10:00PM
Praha Velvyslanectví Švýcarska: Oslava státního svátku

Nejnovější komentáře

  • 02.07.2022 12:37
    Dieses sechsjährige Mädchen wurde von den Russen getötet, als ...

    Read more...

     
  • 02.07.2022 12:33
    Tuto šestiletou holčičku Rusové zabili když spala ve své ...

    Read more...

     
  • 02.07.2022 11:52
    Dnes si připomínáme hned několik výročí vztahujících se k 2.

    Read more...

     
  • 02.07.2022 09:00
    Proč by měl mluvit p. Dunajszky slovensky? Mluvil svým jazykem ...

    Read more...

     
  • 29.06.2022 15:32
    Dobrý den pane Šinágle, je to bída. U desky na památku generála ...

    Read more...

     
  • 28.06.2022 11:54
    Poprava Milady Horákové a 247 mužů. 4495 zemřelých ve vězení.

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Lichtenstejnove znakKdyž k českému zástupci u Evropského soudu pro lidská práva vloni v srpnu dorazila informace o tom, že Lichtenštejnsko podalo proti Česku mezistátní stížnost, byl z toho docela poprask. TakováMETRO Evropa a Opocno 26.2.2021 forma žaloby státu proti státu je totiž dosti unikátní. Za víc než 60 let existence řešil štrasburský soud jen 28 takových stížností. Spor už se rozběhl a verdikt může být zásadní – pro českou historii i současnost.

… Podstatné je, že jádrem žaloby nejsou události po skončení druhé světové války a let 1945 – 1951, kdy se o konfiskaci majetku občanů Lichtenštejnska v Československu rozhodovalo, nýbrž současnost, konkrétně přístup úřadů a soudů České republiky z let 2014 – 2020. Lichtenštejnskému knížectví došla trpělivost s tím, že český stát i sedmdesát a více let po válce „dělá z jeho občanů znovu Němce“.

„Tím, že Česká republika v roce 2014 zažalovala Nadaci knížete z Lichtenštejna na základě tvrzení, že občané Lichtenštejnska jsou Němci, nepostupovala v souladu se zákazem diskriminace a znovu prokázala nedostatek respektu k suverenitě knížectví,“ říká ministryně zahraničí, spravedlnosti a kultury ve vládě Lichtenštejnského knížectví Katrin Eggenbergerová.

V této mimořádně závažné kauze…

Zatímco individuálních stížností Evropský soud pro lidská práva během své existence od roku 1959 řešil zhruba milion, mezistátních stížností neměl za tu dobu na stole ani třicet. Případ podalo k soudu Lichtenštejnsko jako stát, nikoli lichtenštejnská nadace spravující majetek vládnoucího knížecího rodu, který se jinak o majetek v Česku soudí.

Mezinárodní stížnost sepisoval pro Lichtenštejnsko advokát Vít Makarius a pro HlídacíPes.org už dříve vysvětlil, že mezistátní spor je lidově řečeno výrazně vyšší liga. Potvrdil i to, že stížnost stojí především na argumentu, že Lichtenštejnové nejsou a nikdy nebyli Němci, jak v soudních sporech stále tvrdí česká strana.

„Děje-li se tak navíc ve vztahu k úřadující hlavě cizího státu, jejíž jméno tato země nese a jejíž rodina po staletí významně spoluvytváří její národní identitu, považuje to lichtenštejnská vláda zároveň za postup dotýkající se národní identity, vnitřních věcí a suverenity Lichtenštejnska,“ vysvětluje advokát.

***

Poválečné konfiskace v Česku pokračují i v roce 2018. Lichtenštejnsko chce jednat o náhradě škody stejně jako už roky marně jednají potomci Jana A.Bati…

***

Podle lichtenštejnské vlády – stanovisko popisuje i oficiální zpráva, v níž Evropský soud pro lidská práva (ESPL) 19. srpna loňského roku o přijetí žaloby informoval – jsou „porušována práva občanů Lichtenštejnska tím, že jsou českým státem a úřady označováni za občany německé národnosti – pro účely aplikace Dekretů prezidenta republiky z roku 1945. V této aplikaci vidí vláda Lichtenštejnska porušení článku 6 (právo na spravedlivý proces) a článku 13 (právo na účinný prostředek nápravy), článku 1 (ochrana majetku) a článku 14 (zákaz diskriminace)“.

… Pro HlídacíPes.org Schorm ujišťuje, že Česko uplatňuje standardní zákonné postupy, ale „nevyhneme se určitým specifikům daným již zmíněným historickým pozadím“. „Ostatně našim soudům je mimo jiné vytýkáno, že se okolnostmi konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů dostatečně nezabývaly,“ říká Schorm s tím, že ve svém týmu má jen dva právníky a ne historiky. Proto se také obrátil na různé historické ústavy se žádostí o spolupráci.

Tato informace lichtenštejnskou vládu překvapila. „Tenhle soudní případ nemá s historií nic společného. Týká se událostí po roce 2014, které vedly k rozhodnutí českého Ústavního soudu z roku 2020. Případ se tedy týká současných kroků ze strany české vlády a soudů,“ říká ministryně Katrin Eggenbergerová.

„České soudy a další státní instituce mají s tím sporem zjevně potíže. Každý soud se na spor dívá jinak. Nadace se drží argumentu, že Benešovy dekrety se na Nadaci knížete z Lichtenštejna a na knížete samotného nevztahují a že byly zneužity proti všem lichtenštejnským občanům. Nemůžete prostě označit hlavu cizího neutrálního státu za Němce a vzít si jeho majetek bez kompenzace,“ říká Aleš Linhart, právní zástupce Nadace knížete z Lichtenštejna.

„Některé soudy využily právní formální mantru, když shodně řekly, že je jedno, jestli stát Lichtenštejnům sebral majetek protiprávně nebo ne, protože nemají pravomoc hodnotit kroky státu před rokem 1948. Tenhle přístup znamená, že Česká republika stále považuje Lichtenštejny za občany německé národnosti, což je v rozporu s mezinárodním právem,“ popisuje právník Linhart do jisté míry i podstatu mezistátní stížnosti na Česko ve Štrasburku.

***

Postoj, že naši občané jsou Němci, už nelze akceptovat. Česko čeká „mimořádně závažná kauza“

***

… Československo a po něm i Česká republika trvá na tom, že Lichtenštejnové se v minulosti přihlásili k německému národu. Podstatné je, že konfiskacím v Československu nepodléhaly pouze majetky panujícího knížete Františka Josefa II., ale také dalších sedmi členů knížecího domu a přinejmenším 31 dalších lichtenštejnských státních příslušníků.

Jak doložili historici ve společné komisi, byli to například Dr. Albert Bloch (zabavena byla bankovní aktiva), Ida Brändle (stát si vzal majetkový podíl v hotelu „Zlatý lev“ v Karlových Varech), Marie de Charmant (20 % akciového podílu v Šuranském cukrovaru ve Veľkých Šuranech), Alfred Nitzsche (nemovitost v Karlových Varech, zemědělské hospodářství v Horním Slavkově, obytný dům a továrna na žiletky „Rasierklingenfabrik Diu A. Nitzsche“) nebo Anton Wanger (cenné papíry, automobil Škoda).

Lichtenštejnským občanům později nebylo umožněno připojit se ke švýcarsko-československým jednáním o odškodnění. Švýcarsko a Československo přitom v prosinci 1949 dospěly k dohodě, podle níž byly švýcarským občanům vyplaceny kompenzace v celkové výši 71 milionů švýcarských franků

Kníže, knížecí dům, další bývalí vlastníci a lichtenštejnský stát se ale svých nároků vůči československému státu nikdy nevzdali, což potvrzuje i současný vývoj událostí.

… Česká veřejnost se o sporech s Lichtenštejny dozvěděla v novodobé historii díky sporu o obraz malíře Pietera van Laerse „Scéna kolem římské vápenky“. Dílo bylo do roku 1945 vlastnictvím lichtenštejnského knížete, stalo se ale součástí poválečné konfiskace a umístěno je na zámku ve Valticích, kdysi též majetku Lichtenštejnů.

Když byl v roce 1991 obraz zapůjčen na výstavu do Kolína nad Rýnem, přišla ze strany vládnoucího knížete k německému soudu žaloba na vydání, později, v roce 1998, doputovala právě k Evropskému soudu pro lidská práva, ovšem bez úspěchu.

***

Ani za 75 let není Česká republika schopna napravit primitivní zlodějiny!

***

V roce 2001 pak Lichtenštejnské knížectví podalo žalobu na Německo u Mezinárodního soudního dvora v Haagu kvůli tomu, že německý Spolkový ústavní soud argumentoval, že lichtenštejnský majetek v Československu byl svého času konfiskován jako součást německých reparací.

Lichtenštejnsko se bránilo – stejně jako nyní argumentuje ve Štrasburku – tím, že jako stát, který byl za války neutrální, nesmělo být zahrnuto do německých reparací. Mezinárodní soudní dvůr ale tehdy žalobu neprojednal. Konstatoval, že v době, kdy se inkriminované události odehrály, ještě neexistoval, a není k tomu tedy příslušný a podstatu lichtenštejnské žaloby nechal neposouzenou. To se nyní ve Štrasburku pravděpodobně změní.

„Řízení už probíhá. Momentálně se nachází ve fázi, že nás jako žalovaný stát soud ve Štrasburku vyzval k předložení písemného stanoviska ke stížnosti, pak odpoví protistrana,“ říká zmocněnec Schorm s tím, že brzký verdikt očekávat nelze a spíše to „bude záležitost na několik let“.

Celý článek>

J.Š. 23.2.2021

***

Z prohlášení Colloredo-Mansfeld: Politika stále zasahuje do soudního systému

„Překvapivě, i v nově objevené demokracii je volena temná cesta, ve které politika stále zasahuje do soudního systému, a tak nadále popírá naše vlastnictví Opočna a s ním i našeho českého dědictví."

"V tomhle třicetiletém právním procesu naše rodina znovu a znovu s jasnou dokumentací prokázala, že Josef Colloredo-Mansfeld, poslední majitel a otec Kristiny C-M, byl čestným českým občanem loajálním ke své vlasti."

"Naše rodina žije v Čechách a Opočně více než 300 let. V roce 1938, za vlády prezidenta Beneše, podepsala prohlášení české šlechty, ve kterém se zavázala k loajalitě českým zemím. Přesto byly Benešovy dekrety často a nezodpovědně u soudu zmiňovány, což vedlo k tomu, že široká veřejnost je přesvědčena, že náš případ je s nimi spojen. Benešovy dekrety s naším případem nemají nic společného, protože my jsme Němci nebyli!"

***

Skandální soudce Suchánek. Když strážce Benešova odkazu soudí dopady jeho dekretů

***

Colloredo-Mansfeldové patřili k vlastenecké české šlechtě stejně jako Kinští, Schwarzenbergové a další šlechtické rody. Karlovi Sachwarzenbergovi - z orlické větve - byl rodový majetek vrácen, hlubocké větvi byla vrácena pouze rodinná hrobka? Princezna Petzoldová je skutečná dědička Hlubocké primogenitury, Karel Schwarzenberg byl jen adoptován a měl se o ní postarat. Je dcerou vládnoucího knížete  Františka Schwarzenberga.

Kinští (z jejich rodu pochází Berta Suttner Kinská, první nositelka Nobelovy ceny míru) se také soudí roky a nebylo jim zdaleka vráceno vše, co jim bylo nemravně a protiprávně zabaveno – podobně jako potomkům velkého českého vlastence Jana Antonína Bati.

Ano, česká justice je nezávislá pouze u malých zlodějů – u velkozlodějů poslouchá a vyhoví vůli mocných. Nedivme se potom, že nám všude chybí skutečná elita, která by dnešní stav nikdy nedopustila. Proto je stále považovaná za „třídního nepřítele“ potomky těch, kdo ji okradli a stále okrádají o majetek.

J.Š. 25.5.2020

***

Zámek v Opočně definitivně zůstane ve vlastnictví státu

Třicetiletý soudní spor o vlastnictví opočenského zámku mezi Kristinou Colloredo-Mansfeldovou a Českou republikou je podle zjištění Českého rozhlasu u konce. Nemovitost podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Andrey Šlechtové defintivně patří českému státu. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeld a tím potvrdil loňský rozsudek českého Ústavního soudu. Proti rozhodnutí už není možné se odvolat. Ministerstvo spravedlnosti tímto krokem považuje celou záležitost za ukončenou. Pokračuje už tak jen spor o část mobiliáře, který momentálně řeší Krajský soud v Pardubicích.

ČRo, 23.2.2021

***

Salmové požadují navrácení stamilionového majetku

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.40 (5 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)