Je z toho ostuda s mezinárodním dosahem. Zámek Lednice přijde o původně přidělenou dotaci z Evropské unie za 150 milionů korun. A to kvůli razantním obstrukcím jednoho z účastníků výběrového řízení na rekonstrukci podzemních sklepení, Maurské vodárny nebo francouzské zahrady. Jelikož se totiž spor táhl dlouhou dobu, dotační podmínky nebyly splněny a opravovat se tedy nebude.
V tomto případě však nejde jen o propadlou dotaci. Lednický zámek je součástí Lednicko-valtického areálu, který patřil Lichtenštejnům, jímž byl ukraden československým státem v roce 1945 na základě tzv. Benešových dekretů. Údajně proto, že prý byli Němci, což není pravda. Členové rodu se považovali národnostně za Lichtenštejny, nikoliv za Němce. O kolaboraci s nacisty se v jejich případě rovněž mluvit nedá. Oni dokonce zaměstnávali české pracovníky, jejichž příbuzní byli uvězněni v koncentračních táborech.
A nyní tedy nebudou peníze na opravu lednického zámku, jak symbolické. Možná je to trest z vyšší duchovní sféry za krádež cizího majetku. Jako by něco tam nahoře říkalo: “Česko, to máš za to, že vlastníš něco, co ti nepatří, a mělo bys to vrátit.” Nejlepším řešením by tedy bylo, kdyby se Česká republika dohodla s Lichtenštejny na navrácení majetku včetně lednického zámku, protože ti se o svoje vlastnictví umí řádně postarat. Tato knížecí rodina dokonce před několika lety nechala opravit rodinnou hrobku ve Vranově u Brna, v níž je pohřbeno 14 vládnoucích knížat rodu, za 54 milionů korun, přestože jí oficiálně nepatří.
Zásluhou Lichtenštejnů máme na Moravě unikátní Lednicko-valtický areál, zapsaný do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, se zámky Valtice a Lednice, rybníky, mnoha dalšími krajinnými prvky, mezi které patří umělá zřícenina Janův hrad, minaret, Dianin chrám a mnohé další. Lichtenštejnové zakládali nemocnice, školy, sociální ústavy a byli významnými mecenáši vědy a umění. Dokonce i za přestavbou zámku Hluboká do romantizujícího gotického stylu stála především manželka knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga, kněžna Eleonora, rozená z Lichtenštejna.
Stoupenci zabavení lichtenštejnského vlastnictví mají už od časů první republiky ještě jeden pro ně velmi důležitý hit. A to působení knížete Karla I. Lichtenštejna za stavovského povstání v letech 1618–1620 a po jeho potlačení. Ano, stal se místodržitelem legitimního českého krále Ferdinanda II. v Čechách a předsedal soudnímu tribunálu, který potrestal vzbouřence. Jenomže konečné slovo měl v případě rozsudků nad povstalci panovník, tedy Ferdinand II. Z principu je ovšem nesmysl trestat nějakou rodinu za to, co udělal její dávný předek před staletími. “Ale podívejme se, Novákovi, váš praprapra…děda v 17. století vraždil a loupil, tak to vám sebereme vaše BMW.” Takhle to přece nemůže fungovat. Nehledě k tomu, že panství Lednice a Valtice patřila Lichtenštejnům dlouho před bělohorskou bitvou.
K zabavení majetku Lichtenštejnů opravdu nebyly žádné vážné právní důvody. Kromě jediného, zmocnit se ho bez náhrady. Takže vraťme uloupená lichtenštejnská panství jejich právoplatným majitelům. Ušetříme si tak těžkosti nejen s opravou lednického zámku.
Komentáře
hlidacipes.org/.../
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.