Otřesný příběh Petra Vániše, kamaráda Pavla Wonky – Neuvěřitelný rozsudek OS Trutnov – Viníci
smrti Pavla Wonky opět likvidují nevinné, jen proto, že se znali s rodinou Pavla Wonky - Zločinná justice a policie na Trutnovsku! - Otřesná výpověď Pavla Wonky ze dne 2.října 1986, 1 ½ roku před jeho smrtí!
Takto vysvětlil světu pojem komunismus John Fitzgerald Kennedy: „Na světě je mnoho lidí, kteří nechápou nebo tvrdí, že nechápou, v čem spočívá rozpor mezi svobodným světem a komunistickým světem. Ať přijdou do Berlína! Jsou lidé, kteří říkají, že komunismus je vlna budoucnosti. Ať přijdou do Berlína! A jsou lidé, kteří říkají, že v Evropě i jinde můžeme spolupracovat s komunisty. Ať přijdou do Berlína! A je několik lidí, kteří říkají, že komunismus je zlý systém, ale umožňuje nám hospodářský vzestup. Lass' sie nach Berlin kommen − ať přijdou do Berlína!“ - Občanům Západního Berlína, kde tento slavný projev u Berlínské zdi pronesl, deklaroval, že Spojené státy americké garantují jejich svobodu a budou za ně i v případě sovětského útoku bojovat a zakončil ho větou „Ich bin ein Berliner.“ Tím se zapsal do dějin a zařadil po bok největších státníků. Věděl, že na slovech záleží. Jeho slova měnila životy. Oslovoval Američany mladistvou energií a optimistickým stylem.
Vážený pane redaktore,
Před dvěma dny 20.listopadu jsem se rozhodl Vám zatelefonovat a svěřit se Vám s informacemi k
případu Jiřího Wonky a také se Vám svěřit s mojí kauzou, kterou již třetím rokem prožívám pod tlakem policejně-justiční mafie u trutnovského soudu. Ještě jsem nikdy žádnému redaktorovi nepsal, začnu takto.
Něco o mě
Jmenuji se Petr Vániš, ročník 1964, za několik měsíců mi bude 50 let. Pocházím z Vrchlabí, kde jsem vyrůstal na adrese Pražská 876, v těsném sousedství rodiny Wonkových. Jsem vyučen jako traktorista mechanizátor. Již 30 let pracuji jako řidič nákladních vozidel, od roku 1990 v mezinárodní kamionové dopravě. V této době jsem také soukromě podnikal i když neúspěšně. Od roku 1995 do roku 2008 jsem pracoval u bavorské spediční soukromé firmy Hindelang spedition v okrese Ansbach. Od roku 2008 dodnes pracuji v CS Cargo Jičín jako řidič MKD. Mám 19ti letou dceru, vychoval jsem dvě vyženěné děti. Nikdy jsem nebyl trestán, nejsem v žádné politické straně. Díky mému dlouhodobému zaměstnání v Německu jsem měl možnost střídavě pobývat v mnoha zemích západní a východní Evropy. Několik měsíců jsem pobýval služebně i v Sýrii. Nemám zájem podporovat či se přiklánět k žádné politické straně v České Republice, protože politické poměry v Čechách neodpovídají, tomu co jsme si představovali po roce 1989. Pocházím z rodiny tzv. „politických“. Naše rodina pocházela z Pardubicka a Jičínska. Do Krkonoš byla na pokraji 60. let umístěna na tzv. umístěnku z trestu jako politicky nevhodná rodina. Otec pracoval jako elektrikář, matka mzdová účetní v různých továrnách.
Uvěznění otce v lágru 1953
Můj otec byl v poválečných dobách seržantem SNB. V roce 1953 byl ze služby propuštěn, uvězněn za velezradu, rozvracečství a s tím související rozkrádání majetku lidových družstev známé jako neodevzdání služební zbraně. Snad jí prý tenkrát mohli nosit z příkazu prezidenta Beneše za své zásluhy.
Uvěznění dědy v lágru a jeho smrt 1972
Můj děd, otec mé matky, byl v roce 1951 odsouzen za velezradu a rozvracečství, vyzvědačství a plánování opuštění republiky k trestu smrti. Po dvanácti letech komunistických lágrů ze zdravotních důvodů propuštěn. Oba dva stejné lágry jako Jáchymov, Mírov a Leopoldov. Děda zemřel na zdravotní problémy (následky mučení) v roce 1972. Můj otec, také s podlomeným zdraví v roce 1982. V případě mého otce, jeho sestra s rodinou v roce 1969 emigrovala do Švýcarska kde žijí dodnes. To vše se prolínalo našim životem a tehdejší komunističtí úředníci nám to dávali dostatečně najevo obdobně jako rodině Wonkových, kteří byli považováni za „sudeťáky“. U otce se zhruba v roce 1975 začaly projevovat zdravotní problémy z důsledků mučení v kriminálech. Ještě jako dítě si pamatuji, když jsem se otce ptal z čeho má zjizvené ruce či jizvy na nohou, zdali mu to udělali nacisté, jak nás to učili tehdy ve škole v hodinách dějepisu, otec říkal: "To byli lidi horší než nacisté, to byli komunisté".
Státní perzekuce otce a jeho smrt 1982
Přišlo onemocnění srdce, ale lékaři mu odmítali poskytovat zdravotní péči. Jeho sestra ze Švýcarska mu posílala v balíčcích nitroglycerin a další léky. Netajil se odporem k režimu. U komise práce neschopných jim sděloval že jeho zdravotní stav je důsledkem mučení, nebyl proto až do své smrti uznán práce neschopným. Jistě pamatujete že tenkrát bylo nenastoupení do práce bez omluvy považováno za příživnictví a chodilo se za to do vězení. Proto se celá kauza dostala k OS Trutnov odkud chodily rozsudky ve znění že otec je simulant, kverulant, že jeho zdravotní stav není závažný, že je povinen nastoupit jako elektrikář na stavbu, jinak bude uvězněn.
Tehdy nebyly právní služby dostupné, už vůbec ne pro "politické". Jediný kdo by přicházel v úvahu v tom režimu by byl Pavel Wonka "advokát chudých". Celá ta dlouhá léta, téměř 10 let, strávil můj otec ježděním na předvolání k soudu do Trutnova, poté do Hradce Králového, který to dal zpět do Trutnova, Trutnov to dal zpět do Hradce, odtud zpět do Trutnova. Byl jsem už dospívající mladík, bratr o dva roky starší. Několikrát jsem jel s otcem k soudu jako doprovod, museli jsme ho podpírat. Doma byl ve stavech, kdy jsme ho museli nosit i na záchod, ale rozsudky byly stále stejné: "Nebyla prokázána žádná onemocnění, práce schopen". V tomto průběhu otec prodělal tři srdeční infarkty a na čtvrtý v roce 1982 zemřel.
Odebrání bytu rodině trutnovským soudem 1977
Celá ta léta se o nás rodiče přesto dokázali dobře postarat. Finančně musela zajišťovat rodinu pouze matka, protože otci nikdy nebyly přiznány nemocenské dávky. V průběhu těchto let jsme čelili různým provokacím. V roce 1977 vydal trutnovský soud příkaz k vystěhování naší rodiny z městského bytu, samozřejmě bez náhrady, takže na ulici s odůvodněním, se kterým se neskrývali, protože jsme „političtí“. Přitom Chartu 77 nepodepsal. Byl tzv. „padesátník“ a s mnoha organizátory nesouhlasil. Byli to ti, co se „převlékli“ a schovali se za to.
Vyhození matky z práce estébákem v prosinci 1989
Následovaly další vleklé spory u soudu v Trutnově. Na toto se žádné rehabilitace nevztahovaly. Po revoluci jsem se pokoušel rehabilitaci obnovit a otce ospravedlnit, ale spadalo to pod civilní spor a vzhledem k obsáhlosti spisu by náklady na obnovení byly velice vysoké. Mimo to spousty dokumentů byly skartovány. V prosinci v roce 1989 byla matka propuštěna ze závodu TOS Vrchlabí s odůvodněním: „Pro špatné postoje v listopadu 1989“. Na toto mam dokument s podpisem a razítkem tehdejšího kádrového náměstka agenta STB ing. Přemysla Plecháče. Už jen z těchto důvodů jsme se mohli ve svém okolí přátelit pouze s rodinou Wonkových, nebo podobně postižených lidí.
Soudní rehabilitace otce a dědy 1993
V roce 1993 jsem zdárně dokončil soudní rehabilitace za otce a dědu, protože oni to měli tak trochu připravené z prvního neúspěšného pokusu z roku 1968 a dokumenty byly poschovávány různě po příbuzenstvu. Děda byl plně rehabilitován, otec také. Otci byla in memoriam vrácena hodnost seržanta policie.
Přátelství s Pavlem Wonkou 80. léta
Přátelil jsem se více s Pavlem Wonkou. Byl automechanik a měl od Peričky starý Mercedes. Pořád se v něm „vrtal“. Dělal jsem také do aut. Měl jsem polozávodní Škoda 110, tak jsme si tak nějak vypomáhali. Byl také jednu dobu zaměstnán jako dopravák, tím jsme, mimo jiné, měli společná témata. Nebál jsem se s ním ukazovat v době, kdy si na jejich rodinu všichni ukazovali prstem a báli se s nimi mluvit. Byl jsem ze stejné rodiny. Dokonce když zemřel můj otec, neměli jsme ani na jeho pohřeb. Peníze nám půjčila paní Hollmanová z Vrchlabí, jejíž rodina byli také sudetoněmeckého původu s pohnutým osudem. Mnoho lidí ve Vrchlabí jim ublížilo, aniž by si to zasloužili. Později žila v emigraci ve Wurzburgu, kde zbytek její rodiny žije dodnes. Pavla jsem také potkával, když ho vodili v poutech jako zvíře po Vrchlabí. Prostě jeho umučení byl bestiální krok, bohužel dodnes nepotrestán.
STBáci z Vrchlabí proti mně – soud s exmanželkou 2011
Abych si to ulehčil, vložím do přílohy e-mail, který jsem posílal mým nynějším právním zástupcům do AK Novotný Pavlenko v Jičíně. Zde je popsán celý ten příběh se zmlácením Jirky Wonky, mým svědectvím a také příběh mého rozvodu manželství v podání policejně-justiční mafie trutnovského regionu a OSPODu Vrchlabí. Pro úplnost v roce 2011 se moje tehdejší manželka z ničeho nic rozhodla podat žádost o rozvod, kterou doplnila obžalobou na moji osobu a jejíž znění připravili právě STBáci z Vrchlabí. Kauza není do dnešního dne ukončena a to i přes to, že obžaloba byla napsána na 10 let odsouzení. Nikdo nebral v potaz, že jsem se smyšlených činů nemohl ani dopustit, protože jsem v žalobě uvedených dobách nebyl doma. Pracoval jsem v zahraničí ve dvou až tříměsíčních cyklech. Žádné přesné datumy. Nikdy nebyla předložena žádná zdravotní dokumentace. Celé svědectví proti mě je založeno na vzájemném dosvědčení bývalé manželky, její dcery, která z důvodů užívání drog v době, na kterou je napsána obžaloba, prokazatelně již nebydlela v naší domácnosti, ani tam nedocházela. Také svědectví mé vlastní dcery proti mně, kdy jí jako tehdy 16ti leté dívence byl úřady a policií povolen vztah s drogovým dealerem a narkomanem a ona se tak stala drogově závislou, což je dodnes. Vyhodili ji ze soukromé střední hotelové školy kterou jsem financoval a ještě dodnes doplácím. Vše u trutnovského soudu, všechny mé argumenty a důkazy jsou smetány ze stolu, dokonce i to vzdělání bylo před dvěma lety odůvodněno tak, že moje dcera splnila zákonnou podmínku základního vzdělání a já jako otec nemám právo po ní požadovat, aby studovala nebo nastoupila na učiliště.
Moje protesty proti umožnění narkomanie u mé dcery
Dva roky moje dcera žila v partě narkomanů. Byla přidělena do péče matky, odkud ihned po vynesení rozsudku utekla a dodnes se v této partě kriminálníků a narkomanů pohybuje. V této partě došlo před nedávnem již k dvěma vraždám, jedna v blízkosti našeho bydliště ve Vrchlabí, druhá nedaleko Vrchlabí, kdy mladík stejně starý jako moje dcera, zavraždil svou babičku, která jej vychovávala. Byl pod vlivem drog a důvodem vraždy byly peníze na drogy. Cokoli já jsem před soudem či policií namítl proti drogám, bylo to okamžitě vyvráceno s tím že jsou to pouze moje spekulace a že budu asi psychicky nemocný. Ihned po sdělení obvinění po mě policie bezdůvodně požadovala a nařídila psychiatrické a psychologické znalecké posudky a to i přes to že jsem jim sdělil že jsem se před nedávnem vrátil z práce v Německu, kde jsem také pracoval jako profesionální řidič a že mám stále platné psychiatricko-psychologické vyšetření z kliniky v Mnichově. Všechny znalecké posudky jsem absolvoval s dobrými výsledky a věrohodnost mi byla osvědčena. Výslechy mé dcery před soudem v Trutnově se odehrávaly v utajení, bez přítomnosti mých právních zástupců s odůvodněním, které si zapsali do zápisu jednání soudu, že dcera musí být ubezpečena že obsah výpovědí se nedozví otec. Samozřejmě se toto rozkřiklo i v kruhu příbuzenstva. Já jsem se dostal k facebookové komunikaci mé dcery která tam měla mnoho fotografií při užívání drog, o užívání drog si píše s lidmi z té party a je víc než jasné že na tyto tajné výslechy k soudu jezdila ve stavech, kdy byla pod vlivem drog s možností ovlivnění toxickou psychózou.
Do roku 2011, byl můj vztah s mojí dcerou vynikající. Byla nejmladší, moje vlastní, takový mazlík a miláček. Absolutní zvrat nastal právě v době, kdy má práva otce byla potlačena a dcera měla legálně povoleno užívat drogy a žít v partě narkomanů. Zprvu mě zastupoval JUDr. Doležal. Když se dozvěděl o mé politické minulosti tak mi obhajobu vypověděl. Nyní mě zastupuje již zmíněná AK Novotný Pavlenko Jičín, na které jsem získal reference, že služby jsou sice drahé, ale spory vyhrávají i se státními organizacemi. Samozřejmě jsme ihned napadli znalecký posudek vypracovaný doc Laškem z HK který byl ve smyslu, že budu-li chtít obnovit vztah s dcerou, budu muset respektovat její přání užívat drogy a žít v partě kriminálně závadových osob.
Celou dobu přemýšlím, až tato kauza skončí, že tento posudek na mou dceru vypracovaný doc Laškem zveřejním. Je to absolutní nehoráznost a popření všech metod slušných psychologů. Přeci jako otec nemohu strpět, aby mi dcera v bytě fetovala s celou partou, vykrádala majetek, ohrožovala mě na životě atd. Vše se pouze jen odročovalo a úmyslně prodlužovalo tak, aby dcera dosáhla věku 18ti let. Soud dal příkaz vypracovat nové posudky k PhDr. Klazanovi, který je také bývalý agent STB, takže se může také jednat o smyšlené posudky na objednávku policie.
Vadné posudky na nezletilou dceru
V těchto nových posudcích, kde byla také dceři a bývalé manželce potvrzena věrohodnost - i přesto že mají uvedeno, že je třikrát policie nedokázala sehnat, když se na vykonání posudku nedostavily, musela je na policii v Jičíně dopravit vrchlabská policie. V těchto posudcích jsou uvedeny dokonce nesprávné údaje zdravotní anamnézy mojí dcery, jsou zde uvedeny nesprávné údaje o prospěchu a chování dcery ve škole, ať základní či později střední, dokonce zde moje bývalá žena uvedla nesprávné údaje týkajících se mých i jejích rodičů.
Vyhrožování mým zničením důstojníkem StB
Bývalá žena dnes žije s přítelem s kterým společně holdují alkoholu, neboť má jako bývalý profesionální zaměstnanec STB, se specializací na rozvraceče republiky a zběhnutí do ciziny, poměrně vysoký invalidní důchod, protože jej od policie pro alkoholismus vyhodili (čerpáno ze zdrojů svazky.cz, ezo, cibulka). Tento její přítel mně a synovi vyhrožuje, jaké má známosti u policie a u soudu, že vše zařídí, že nás zničí a že je to pomsta za to, na jaké straně jsem byl v minulosti a on musel od policie odejít. Jediné důkazy které na toto mám jsou telefonní nahrávky těchto výhružných telefonátů a svědectví syna Petra, který u toho většinou byl protože hovory přijímáme v kamionu přes handsfree. Podle právníků to ale důkaz být nemůže. Přesně takto postupovala policie i v případě Jiřího Wonky, kdy mi stejným způsobem, ať telefonáty či přímo vyhrožovali, že pokud budu svědčit proti policii ve prospěch Wonky, zničí celou moji rodinu. Myslím že obdobný případ jsem četl na Vašich internetových stránkách, který prožil pan Jiří Komárek z Chrudimi, kde sice jeho dcera byla na jeho straně, ale takovéto peklo policejně-justiční mafie zakončila sebevraždou.
Nesmyslné soudy Trutnov a Hradec Králové
Za dva týdny 9.prosince v 8:30 hod. se v Trutnově koná další jednání v této mé kauze, protože jsem byl v loňském roce podmínečně odsouzený a uznán vinným. Podal jsme odvolání do HK, kde na neveřejném zasedání rozsudek proti mě zrušili pro neoprávněnost, nedbalost, vykonstruovanost a vrátili zpět do Trutnova s tím, že dávají Trutnovu na zvážení zdali toto vůbec spadá pod soudní řízení. Podotýkám, že nikdy nebyly předloženy žádné zdravotní dokumentace, ty soud dodnes tají, i přes to že to bylo obhájci navrhováno. Nikdy nebyl vyslechnut nikdo z okruhu příbuzenstva ať tety či strýcové, kteří logicky v naší rodině pobývali nejčastěji a byli naší rodině nejbližší. Pouze jakási „ospoďačka“ Bc. Košínová z OSPOD Vrchlabí před soudem tvrdila, že moje dcera nemá již žádné žijící příbuzné. Upozornil jsem na to hlasitě v jednací síni, že je to sprostá lež. Soudkyně mě napomenula, odebrala slovo a hrozila udělením pokuty. V příloze Vám ještě zasílám usnesení KS HK o zrušení rozsudku a návrhu na postup OS Trutnov. Já osobně již ničemu nevěřím, neboť svědci jsou manipulováni, policií zastrašováni úplně stejným způsobem, jako jsem byl tenkrát já v případě mého svědectví ve prospěch Jirky Wonky.
Vykonstruované pokusy uvalit na mne vazbu
Pokud máte, vážený pane redaktore o tuto neuvěřitelnou kauzu, řekl bych novodobého politického procesu, zájem, budu s Vámi kdykoli a jakkoli spolupracovat či se finančně podílet tak, aby se veřejnost dozvěděla co nejvíce o takovýchto nekalých praktikách. Já sám již nemám co ztratit. Tímto se také veřejně omlouvám Jiřímu Wonkovi, což učiním i osobně.
Samozřejmě nebylo zde možné popsat všechny konkrétní případy této kauzy. Jeden za všechny: Stál jsem uprostřed obchodního domu REAL ve městě Baden Baden v Německu, když mi telefonoval tehdy zastupující JUDr. Doležal, že se k němu dostavil vyšetřující policista SKP Trutnov por. Nosek s podepsaným příkazem státního zástupce Mgr. Bártla ke vzetí mé osoby do vazby s tím, že jsem se měl dopouštět fyzických a psychických útoků na moji dceru, která byla toho času umístěna v dětské ozdravovně Nemojov. Když jsem sdělil že to není možné, protože jsem v Německu a mohou si to ověřit u zaměstnavatele, který jim přímo ukáže mapu s gps pozicí vozidla, tak řekli že je to v pořádku.
Další příkaz na vzetí do vazby vydal také Mgr. Bártl s tím, že jsem měl fyzicky napadat psychiatričku ve městě Jičín. Situace byla obdobná, toho dne, kdy se to mělo odehrát, jsem byl celý týden ve španělské Barceloně. Tato lékařka se nikdy k soudu nedostavila, později zaslala vyjádření že to není pravda, že jsem tam pouze telefonoval a dotazoval se na zdravotní stav mé dcery, která se u ní měla údajně léčit z psychických traumat způsobených otcem.
Politické motivy kauzy
A takto bych mohl pokračovat. Smutné je že tato kauza snad nikdy neskončí. Obávám se, že trutnovský soud bude pokračovat v likvidaci politicky nevhodných lidí či případných svědků proti JUDr. Horvátové či JUDr. Řezníčkovi, kterým jakýsi český stát udělil neomezenou moc a kterou mohou oni takto veřejně zneužívat.
S pozdravem Petr Vániš
Jičín, 22.11.2013
Usnesení KS Hradec Králové ze dne 27.3.2013
Dopis Petra Vaniše ze dne 20.11.2013
* * *
Výslech zástupce vedoucího redaktora „Krkonošské pravdy“ Jaroslava Volného, dne 19.června 1986
Výslech Pavla Wonky, dne 2.října 1986
Otřesná ukázka, jak komunisté zacházeli s pravdou a jiným názorem než byl ten jejich. Jejich pohrobci na mnohých soudech a policejních odděleních v tom dnes stále pokračují – viz případ pana Petra Vániše. Tentokrát už „demokraticky“. Po roce 1989 nebyli potrestání, opět jmenováni do funkce soudců, státních zástupců, policejních vyšetřovatelů a vedoucích policejních oddělení, včetně státních úřadů a institucí o politicích nemluvě. Opět beztrestně, flagrantně, pokračují v porušování platných zákonů, resp. trestné činnosti ve jménu „práva a spravedlnosti“. Zločinných totalitních praktik se dodnes nedokázala česká justice, policie a společnost zbavit. Logický následek „sametové“ revoluce, která žádnou nebyla. Zlo se nepojmenovalo, neodsoudilo, nepotrestalo, neprojevilo žádnou pokoru, ale naopak po opatrném vyčkávání opět nabylo a nabývá na síle, troufalosti a drzosti. Zlo zvítězí vždy, dokud bude většinu zajímat jen vlastní pohoda, chaty, dovolené, konzum a supermarkety. Dříve či později zákonitě přijdou i o tyto „jistoty“.
Jsme nemocnou zemí s nemocným myšlením, stále postižené totalitou. Skvěle naši povahu, myšlení, příčiny a následky popsala spisovatelka Radka Denemarková na konferenci o traumatech minulosti na TU v Liberci dne 19.října 2013 ve své eseji. Po přepisu zvukového záznamu se budete moci s těmito jejími myšlenkami na tomto webu seznámit.
Jan Šinágl, 22.11.2013
„Sametová“ demokracie potřebovala téměř 24 let k oficiálnímu uznání hrdinství Pavla Wonky, poslední oběti zločinného komunistického režimu a ideologie!
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.