Aktualizováno 15.3.2022: Bouřlivý večírek s následky. Vyhození diplomaté žalují stát
Jak může mít další osoba klíče? Nepřál snad někdo velvyslanci Štěpánu Zajacovi jeho nový post? Proč se nevyšetřovalo, kdo ukradl peníze? Inspekce MZV ČR opět neodvedla svoji práci řádně (podobně jako v kauze „Maroko“ konzulky dr. Jany Chaloupkové) – nenašla, resp. vůbec nehledala pachatele krádeže a co dělá každá normální policie?! J.Š.
***
Odborníci Amnesty International na zbraně identifikovali zbraně srbské výroby na videích zveřejněných ozbrojenými skupinami působícími v Sahelu, včetně skupiny napojené na Islámský stát, která se přihlásila k odpovědnosti za smrt stovek civilistů. Nové pušky, z nichž některé jsou nejnovějšími dostupnými modely, odpovídají transakcím mezi Srbskem a Burkinou Faso, což naznačuje, že zbraně byly nedávno prodány burkinské vládě, než se dostaly do rukou ozbrojených skupin.
Analýza údajů o obchodních transakcích Amnesty International také ukazuje, že Česká republika, Francie a Slovensko vyvážejí velké množství ručních a lehkých zbraní vládám v Sahelu od doby, kdy se tento region stal dějištěm rozsáhlého konfliktu.
Bývalý velvyslanec Slovinska v ČR pan Damjan Prelovšek, mi poskytl rozhovor!
Na večírku u českého velvyslance někdo ukradl 500 tisíc, diplomat se brání propuštění
P.S. Pokud dojde na velvyslanectví k takovémuto skandálu, měl by velvyslanec každé vyspělé země sám od sebe okamžitě abdikovat a převzít plnou osobní odpovědnost, jako jeho nejvyšší představitel. Pokud se soudí, mělo by se vše důkladně vyšetřit. Velvyslanec Zajac měl mít dobrou pověst, což je zneklidňující vzhledem k nedobré pověsti některých velvyslanectví ČR. "Chlastat" za státní peníze není žádná "diplomatická mise", ale současně nelze vůbec vyloučit, že se mohlo jednat o likvidaci dalšího nepohodlného diplomata (podobně jako v kauze konzulky dr. Jany Chaloupkové v Maroku). Zmizel z diplomacie podivně a může být tak i další obětí. Že na MZV ČT vládne nepořádek a „zájmové party“, připomínající spíše mafiánské klany, je všeobecně známé. J.Š.
***
Od roku 2011 čelí Mali povstání vedenému různými ozbrojenými skupinami, včetně Islámského státu ve Velké Sahaře (EIGS) a Skupiny pro podporu islámu a muslimů (GSIM) napojené na Al-Káidu. Konflikt se rozšířil do Burkiny Faso a Nigeru. Ozbrojené skupiny provádějí četné útoky na civilisty a region se rychle propadá do humanitární krize. Srbsko, Česká republika, Francie a Slovensko ratifikovaly Smlouvu o obchodu se zbraněmi (ATT), která zakazuje transfer zbraní, pokud existuje riziko, že budou použity k porušování lidských práv nebo k jeho usnadnění.
"Konflikt v Sahelu se vyznačuje závažným porušováním lidských práv všemi zúčastněnými stranami, včetně masakrů civilistů ze strany nezodpovědných ozbrojených skupin. V regionu je vysídleno více než milion lidí a humanitární krize se rychle stává jednou z nejtragičtějších na světě," řekl Patrick Wilcken, vedoucí programu Amnesty International pro obchod, bezpečnost a lidská práva.
"V této stále se zhoršující situaci musí být státy při přesunech zbraní do oblasti Sahelu velmi obezřetné. Existuje nepřijatelné riziko, že zbraně budou odkloněny k ozbrojeným skupinám, zatímco národní armády a policejní síly v regionu mají otřesné výsledky v oblasti lidských práv. Vzhledem k tomu, že příští týden se koná výroční konference o smlouvě o obchodu se zbraněmi, vyzýváme všechny státy, aby dostály svým závazkům a neschvalovaly transfery zbraní, které by mohly vést k porušování lidských práv.
Vyzýváme všechny státy, aby se zdržely vývozu zbraní v případech, kdy existuje převažující riziko, že zbraně budou použity ke spáchání nebo usnadnění závažného porušení mezinárodního práva v oblasti lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva. To zahrnuje riziko, že zbraně prodané vládám budou nezákonně předány porušovatelům lidských práv.“
Zhoršující se konflikt
Nestabilita v oblasti středního Sahelu roste a v tomto kontextu mnohostranných a velmi násilných konfliktů se množí ozbrojené skupiny. Podle databáze nevládních organizací Armed Conflict Location Event Database (ACLED) bylo v letech 2017-2021 v Burkině Faso, Mali a Nigeru zaznamenáno více než 6 000 úmrtí civilistů. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo od roku 2016 vysídleno více než 1 200 000 Burkinabů.
V červnu 2021 zabili neznámí ozbrojenci ve vesnici Solhan v Burkině Faso 130 civilistů, což byl dosud nejsmrtelnější útok na civilisty v tomto konfliktu. Islámský stát ve Velké Sahaře (ISG) se přihlásil k několika útokům na civilisty v roce 2021, včetně jednoho z 21. března, při němž na různých místech Nigeru zahynulo 137 lidí.
Skupiny "sebeobrany", které vznikly jako reakce na EIGS a Groupe de soutien à l'islam et aux musulmans (GSIM), jsou rovněž zodpovědné za masakry civilistů, což spustilo krvavý cyklus odvetných akcí. V březnu 2020 jedna z těchto skupin, Koglweogo, podnikla sérii útoků na vesnice v Burkině Faso, při nichž zahynulo nejméně 43 lidí. O měsíc dříve etnická ozbrojená milice Dan na Ambassagou zabila 32 vesničanů v Ogossagou v Mali.
Srbské zbraně v rukou bojovníků
Amnesty International shromáždila a analyzovala více než 400 digitálních materiálů z Burkiny Faso a Mali, včetně ověřených fotografií a videí, které členové ozbrojených skupin zveřejnili na sociálních sítích v období od ledna 2018 do května 2021. Na těchto snímcích jsou vidět zásoby zbraní a pušky v rukou bojovníků různých ozbrojených skupin, včetně EIGS, GSIM, Dozos, Volontaires pour la défense de la patrie (VDP), Koglweogo a Dan au Ambassagou, a to jak v Mali, tak v Burkině Faso.
Většina nalezených zbraní jsou desítky let staré sovětské kalašnikovy, Amnesty International však identifikovala 12 případů, kdy měli bojovníci novější zbraně vyrobené srbskou společností Zastava - včetně těžkých kulometů M02 Coyote a samopalů M92 a M05, včetně nejnovějších modelů M05E3, které nebyly k dispozici před začátkem bojů na severu Mali v roce 2011.
Ačkoli se ukázalo, že není možné vysledovat přesný řetězec odpovědnosti, je velmi pravděpodobné, že tyto zbraně byly odkloněny k ozbrojeným skupinám, a to buď nelegální cestou, nebo byly odvezeny z míst bojů.
V letech 2015-2020 Srbsko ve svých výročních zprávách pro ATT uvedlo, že do Burkiny Faso převedlo celkem 20 811 pušek a karabin, 4 000 útočných pušek, 600 revolverů a samonabíjecích pistolí a 290 kulometů.
Smlouva o obchodu se zbraněmi vyžaduje, aby smluvní státy posoudily riziko zneužití zbraní, na které se smlouva vztahuje - zejména ručních palných a lehkých zbraní, které lze snadno ukrýt a přepravovat. Pokud existuje významné riziko, že budou odkloněny ke koncovým uživatelům, kteří je použijí k porušování lidských práv nebo k usnadnění jejich porušování, neměl by být vývoz povolen.
"V roce 2020, kdy Srbsko uskutečnilo poslední deklarovaný transfer zbraní do Burkiny Faso, již docházelo k násilí mezi ozbrojenými skupinami. Pokud by Srbsko provedlo řádné posouzení rizik, dospělo by k závěru, že prodej zbraní do Burkiny Faso by mohl přispět k porušování lidských práv," řekl Patrick Wilcken.
Ostatní evropské zbraně
Podle oficiálních údajů ve výroční zprávě Evropské unie udělily členské státy EU od roku 2013 Mali a Burkině Faso 506 licencí na vojenské vybavení v hodnotě 205 milionů eur.
Slovensko oznámilo, že do Mali dodalo 1 000 útočných zbraní, 2 460 pušek a karabin, 550 kulometů, 680 pistolí a revolverů a 750 samopalů. Česká republika uvedla, že dodala Burkině Faso 3 500 útočných pušek a 10 samopalů, a Francie dodala Mali 1 164 samonabíjecích pistolí a revolverů, čtyři pušky a karabiny a 13 obrněných bojových vozidel.
„Srbské zbraně, které jsme identifikovali, jsou dalším důkazem toho, že zbraně prodávané vládám v oblasti Sahelu jsou ohroženy tím, že se dostanou do rukou násilných ozbrojených skupin a podnítí eskalaci konfliktu," řekl Patrick Wilcken.
"Vzhledem k tomu, že se situace v Sahelu zhoršuje, musí všechny vyvážející státy přijmout přísná bezpečnostní opatření, aby zabránily odklonu zbraní k ozbrojeným skupinám nebo jejich použití k porušování lidských práv ozbrojenými silami. Pokud takové záruky nelze zavést, nemělo by k předávání docházet. Kromě toho musí dovážející státy bojovat proti nedovolenému prodeji zbraní a zajistit bezpečnost zásob.“
***
„Bůh nepožaduje abychom něco udělali zítra, ale dneska“, prorok Mohamed
2012: Nechte psát Šinágla – 2021: Umlčte Šinágla!
J.Š. 9.3.2022
Read more...