Cherkauoi je prezidentem Národního centra boje proti násilí a zneužívání dětí v Maroku.
Všechny ukazatele na obzoru potvrzují, že 21. století bude ve světě ve znamení vážných krizí na politické a hospodářské úrovni, stejně jako na úrovni civilizační a kulturní. Extrémisté na celém světě věří, že mají výhradní pravdu a že ostatní jsou ignoranti nebo se mýlí. Z tohoto důvodu se domníváme, že je nutné navázat a rozvíjet soužití a dialog mezi náboženstvími.
V některých částech světa roste tendence uchylovat se k násilí mezi stoupenci náboženství, kteří se většinou snaží přesvědčit ostatní o své víře, ale ne jim naslouchat a vyměňovat si s nimi názory. Proto je třeba rozšířit mezináboženské soužití, aby se odstranily příčiny napětí, roztržek a nestability v mnoha částech světa, a podpořit úsilí společnosti a intelektuálních elit o prohloubení tolerance, nastolení bezpečnosti a míru a vedení dialogu mezi civilizacemi na všech úrovních.
Toto mezináboženské soužití, které je zároveň soužitím mezi kulturami a civilizacemi, pokud neslouží ušlechtilým cílům, ztrácí svůj pozitivní význam. Dialog mezi civilizacemi je naprostou nezbytností pro splnění podmínek důstojného lidského života ve světle spravedlivého míru, vzájemného respektu, práva na odlišnost, kontrastu a pluralismu v rámci jednoty lidského společenství.
Dialog mezi civilizacemi je navíc účinným prostředkem k odstranění rasové diskriminace, náboženského extremismu, nahromaděných překážek vzájemného nepochopení a předsudků založených na falešných základech. To znamená cvičit se ve skromnosti, učit se pokoře, nesnažit se dávat najevo svou nadřazenost, ale být vnímavý k příspěvkům druhých, naslouchat jim a přijímat to, co říkají.
Za druhé, cílem dialogu by nemělo být obracení druhého na víru, proselytismus nebo jinými slovy nábor stoupenců náboženství, ke kterému se hlásí, pak se dialog stává zavádějícím. Je třeba říci, že teroristické činy na celém světě ukazují, že je třeba posílit mezináboženský dialog, který je dnes důležitější než kdykoli předtím, protože extremistické skupiny se snaží využít náboženských, sektářských a etnických rozdílů k páchání svých barbarských činů a snaží se pohřbít společné kulturní dědictví našeho lidstva a vyvolat střet civilizací.
Extremismus má jistě kořeny v instrumentalizaci náboženství pro mocenské účely, ale také v prázdnotě ideálů a ztrátě identity, jak uvedl papež František v roce 2016 v projevu k diplomatickému sboru akreditovanému u Svatého stolce: "Extremismus a fundamentalismus nacházejí živnou půdu nejen v instrumentalizaci náboženství pro mocenské účely, ale také v prázdnotě ideálů a ztrátě identity - také náboženské -, kterou Západ dramaticky prožívá. Z takového vakua vzniká strach, který vede k tomu, že druhého vnímáme jako nebezpečí a nepřítele, uzavíráme se do sebe a ustupujeme do předem daných pozic.
Největší výzvou, před kterou lidstvo stojí, je tedy překonat lhostejnost mezi stoupenci všech náboženství a společně pracovat na míru s cílem bojovat proti násilnému extremismu a podporovat kulturu mezináboženského dialogu.
Maroko se již mnoho let podílí na mezináboženském dialogu, který je nezbytnou podmínkou míru a sblížení mezi různými náboženstvími a kulturami, a je tak příkladem prosazování hodnot tolerance a mírového soužití, které jsou odpovědí na extremismus a radikální myšlenky, neboť upevňují hodnoty vzájemného respektu a otevřenosti.
Maroko je zemí soužití a interakce různých náboženství v duchu rozmanitosti a tolerance.
Také Maroko, které se v historii vyznačovalo jedinečným civilizačním modelem soužití, tolerance a interakce mezi muslimy a vyznavači jiných náboženství, bylo vždy průkopníkem v mezináboženském dialogu. Tato charakteristika byla v posledních letech zdůrazněna významnou rolí Jeho Veličenstva krále Mohameda VI. při prosazování hodnot míru, soužití a dialogu mezi náboženstvími.
Khalid Cherkauoi Semmouni
***
Umírají zbraněmi Českých zbrojovek tisíce Afričanů?!
„Bůh nepožaduje abychom něco udělali zítra, ale dneska“, prorok Mohamed
J.Š. 8.3.2022
Read more...