Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 22.05.2024 18:58
    Protokol o hlavním líčení z 1.10.2020 u OS Ostrava... Vyhlášeno ...

    Read more...

     
  • 22.05.2024 12:37
    Ruce pryč od Xavera Veselého! Je kvalitním a legitimním ...

    Read more...

     
  • 22.05.2024 11:28
    Protokol o hlavním líčení z 1.10.2020 u OS Ostrava... Vyhlášeno ...

    Read more...

     
  • 17.05.2024 16:43
    Vážení přátelé zahrádkáři, vážení sympatizanti Zelené brány do ...

    Read more...

     
  • 15.05.2024 11:01
    Větší tragikomedii jsem fakticky nezažila co předvádí tento soud ...

    Read more...

     
  • 15.05.2024 10:58
    Státní zástupce Mgr. Petr Valíček 25.4.2024: K ohledání, u ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Jadlovsky Tomas a synV rozhovoru s Tomášem Jadlovským (TJ), bývalým nadějným českým diplomatem, se dotýkám jeho životního osudu na pozadí jeho nevydařeného mezinárodního manželství.

V jedné z odpovědí tehdejší ministryně práce a sociálních věcí, Michaela Marksová konstatovala, že v Česku Úřad pro mezinárodní ochranu dětí v roce 2016 „řešil aktuálně 6802 kauz, z čehož 494 případy byly srovnatelné s případem nezletilého syna pana Jadlovského“. Upřímně mě toto číslo vyděsilo.

Troufám si říci, že se stal jednou z obětí nefunkčního právního státu – České republiky, který se nedokázal postavit za jeho otcovská práva na péči, ale ani pak za českého občana, když byl v Arménii později se svým synem přepaden v autě v nočních hodinách za aktivní spolupráce španělské konzulky. A za účasti jeho španělské manželky, která kryla beztrestnost celého tohoto gangsterského činu, mu byl odebrán jeho syn. Česká diplomacie i tuto skandální akci mezi zeměmi Evropské unie zametla pod koberec.

Nikdo nehnul prstem. Věra Jourová, tehdejší evropská komisařka pro spravedlnost mi napsala, že porušení mého práva být slyšen, není komplexní. České ministerstvo zahraničních věcí tvrdilo ústy mluvčí Michaely Lagronové, že stát tuto pravomoc nemá. Podvod neměl žádnou odezvu.

České velvyslanectví v Arménii prohlásilo, že se ho věc netýká. O nezájmu českého velvyslanectví mi řekl zmíněný prokurátor a v realitě se to potvrdilo. Velvyslanectví během zadržení nehnulo prstem, ani mi nezavolali, nic je nezajímalo. Den po zadržení jsem na velvyslanectví šel a žádal je, aby skončilo dvojí soudní řízení k Mirkovi, Španělé zastavili svoje nezákonné řízení a český soud konečně rozhodl. Nic z toho se nikdy nestalo a jediný výraz podpory byl, že konzulka Ani Šaginjanová dala Mirkovi jablko.

HCHr: Nastalý konflikt vyřešil rázně náčelník policie ve Stěpanakertu, který se Vašeho syna rusky zeptal, s kým chce zůstat s tátou nebo odjet s mámou. „S tátou,“ - odpověděl Váš syn a Vás tato slova, jak píšete, budou hřát až do konce Vašeho života.

TJ: Spis se vrátil k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k soudkyni Haně Vrané, která nic neudělala, pokynem Nejvyššího soudu se neřídila a řízení podvodem předala do Španělska. Podruhé, o dva roky později (2016), tento podvod stejný soudce Nejvyššího soudu Lubomír Ptáček přikryl, pravděpodobně se na něm sám podílel. Psal jsem během těch let čtyřem ministrům spravedlnosti a všichni mne poslali do háje. I na podvodníka soudce Ptáčka jsem upozornil a odpověděli mi varováním, že nemám nikoho obviňovat z podvodů, že to je žalovatelné.

HCHr: Vracím se na policejní stanici do Stěpanakertu, kde jste si vymohl, že pojedete do Jerevanu v jednom autě se synem, ve druhém manželka s honorární konzulkou. Na cestě jste však byli předjeti autem bez poznávací značky, které Vás zastavilo. Dveře auta, taxíku, ve kterém jste jeli, otevřel maskovaný muž, který Vás přes Vaši obranu vytáhl ještě s jedním mužem. K autu přišla manželka, která tahala syna z auta, který vřískal a kopal kolem sebe, a bránil se vystoupit. Řidiči taxi sebrali z mobilu baterku, to samé ukradli i Vám. Únosce, kteří Vás přepadli, nic jiného nezajímalo.

TJ: Ano. V tu chvíli jsem nevěděl, že syna odtáhla moje stále ještě manželka. To mi řekl až policejní vyšetřovatel později, ale je to pravděpodobné, měli to připravené, protože ona je rodičem a není to trestné.

HCHr: Jednání skončilo tím, že arménské ministerstvo předalo věc ministerstvu vnitra, kde jste se následně dozvěděl, že Váš syn opustil Arménii několik hodin po přepadení s náhradními litevskými dokumenty. Jak se k celé této záležitosti, která španělskou protistranou byla interpretována jako dopravní zácpa, během níž došlo v noci, stejně tak jako předání syna, ke kterému došlo údajně po dohodě s manželkou, postavilo české ministerstvo zahraničních věcí?


TJ: Nijak. Velvyslanec v Jerevanu Mikyska mi řekl, že o mně mluvil s tehdejším ministrem Zaorálkem. Nemám jak zjistit, zdali je to pravda. Je to pravděpodobné, ale neověřené. Velvyslanec později prohlásil, že chování konzulky je v rozporu s jejím statutem. Ale vše se řešilo po česku a po španělsku. České ministerstvo zahraničních věcí napsalo nótu s žádostí o vysvětlení, aby vykázalo činnost. Španělské ministerstvo na ni neodpovědělo, vědomo si toho, že Češi nebudou nic vymáhat. Diplomatická přepadovka českých občanů tak byla elegantně promlčena.

HCHr: Kdy bylo Vaše manželství rozvedeno českým soudem?

TJ: Prvostupňový rozsudek přišel v srpnu 2017. Po mém odvolání odvolací Městský soud potvrdil rozvod koncem roku 2017. Ne, že bych chtěl manželství zachraňovat, ale odvolal jsem se kvůli porušení zákona. Trval jsem na liteře zákona, že nebyla splněna zákonná podmínka úpravy synových poměrů. Soudce Petr Pacholík tvrdil, že ve Španělsku už Mirkovy poměry upraveny jsou. Neřekl ani odkdy, ani jakým rozhodnutím, ani jak je vůbec mohl upravit nepříslušný soud. Režim si uvědomil, že to bude ostuda a rychle nás rozvedl, přestože to bylo nezákonné. Všichni soudci překrucovali právo přesně v zájmu státu. Nebyla splněna zákonná podmínka, a přesto manželství bylo rozvedeno.

HCHr: Nevzdával jste se a znovu se obrátil na Ústavní soud.

TJ: Řekl jsem si, že dna nebylo dosaženo a podal jsem podruhé ústavní stížnost. Ta byla roku 2018 zamítnuta senátem Jana Musila s odkazem na Říšský rakouský zákoník z roku 1867, protože je třeba bránit vzniku bigamie.

HCHr: To mi připomíná Haškovy alias Švejkovy hlášky. Nezbývá mi než citovat slova z Vaší knihy. „Pochopil jsem, že v české justici nemá cenu hledat jakoukoliv logiku. Jaké mnohoženství či mnohomužství měli nectění soudci na mysli, když já po rozvodu nebyl znovu ženatý a Teresa nebyla vdaná.“

TJ: Toto už je smích skrze slzy. Ti podvodníci věděli, že mám pravdu a tak vymýšleli, jak překroucení zákona obejít. Nenapadlo je nic lepšího, než že přece musíme bránit vzniku bigamie, která by ale nenastala, protože nikdo nebyl znovu oddaný. Jak z Kafky.

HCHr: Plánujete se vrátit do České republiky?

TJ: Po zrušení zatykače chci pouze krátce navštívit rodiče a sbalit své věci. Trvale v tom státě už nikdy žít nechci. Proč bych měl? Vždyť moje dítě, i kdyby se vše urovnalo, ani neumí česky. Celý zbytek života se budu snažit, abych tam nezaplatil ani korunu daní nebo zdravotního pojištění.

PS.: „Mirek je aktuálně ve Španělsku. Do 18 let nesmí dostat pas a vycestovat ze Španělska. Jak já, tak rodiče čekáme na projednání našich žalob. Budeme je podávat stále dokola až do plnoletosti, aby Mirek věděl, že jsme na něj nezapomněli. Nemaje vyměřené žádné výživné, odkládám peníze pro Mirka sám podle uvážení a jednou mu vše vynahradím, až se setkáme. Snad bude rád, že mu umožním cestovat, studovat a koupím mu byt v nějakém slušném státě. A oslavíme spolu všechny zmařené narozeniny. Nabídnu mu, že zaplatím studia v Arménii nebo kdekoli jinde, a podpořím, aby se usadil někde podle svého gusta. Hlavně musí jít o skutečně právní stát. Se špatnou minulostí je třeba se rázně vypořádat, aby se neopakovala. Co se stalo mně, může se stát znovu jemu.“


Zdroj: Otec na útěku, Tomáš Jadlovský

Celý rozhovor>

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)