Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Na Slovensku je od vlani dostupná kniha Tomáša Jadlovského nazvaná Otec na úteku. Pražské vydavateľstvo Klikaprejavilo značnú odvahu vypustiť do sveta rozprávanie muža hľadaného Interpolom, a to za tak hororových okolností, že sa čitateľ dlho zdráha knihe uveriť. Pre slovenských čitateľov je zaujímavé, že autor bol českým diplomatom, pracoval na Slovensku a k zlomovému momentu knihy došlo v Bratislave na moste Lanfranconi.

Tomáš Jadlovský, ktorého pred rokmi kvôli úteku so synom dôkladne preprali české médiá, aby zaryto mlčali, keď to isté urobila jeho španielska manželka, dnes žije v arménskom Jerevane. Je v EÚ stíhaný za únos svojho syna, a to španielskym súdom, ktorý ani nebol príslušný vo veci rozhodovať. Na knihe musím oceniť autentickosť rozprávania vrátane mien a funkcií sudcov a sociálno-právnej ochrany detí v podaní českého Úradu pre medzinárodnú právnu ochranu detí a európskej komisárky pre spravodlivosť Věry Jourovej, ktorú inak z médií poznáme ako veľkú bojovníčku za spravodlivosť všade inde, len nie u seba doma v Česku. Potvrdzuje sa stará známa pravda, že feministky bojujú za údajnú rovnosť iba vtedy, ak im z toho plynú nejaké výhody. Je zaujímavé a pre európsku pýchu zahanbujúce, ako sa k problémovému zatykaču vydaného na objednávku španielskej matky postavili jeho „vlastní“ Česi a aký postoj zaujali Arméni. Celý článek>

V rozhovoru s Tomášem Jadlovským (TJ), bývalým nadějným českým diplomatem, se dotýkám jeho životního osudu na pozadí jeho nevydařeného mezinárodního manželství.

V jedné z odpovědí tehdejší ministryně práce a sociálních věcí, Michaela Marksová konstatovala, že v Česku Úřad pro mezinárodní ochranu dětí v roce 2016 „řešil aktuálně 6802 kauz, z čehož 494 případy byly srovnatelné s případem nezletilého syna pana Jadlovského“.Upřímně mě toto číslo vyděsilo.

Troufám si říci, že se stal jednou z obětí nefunkčního právního státu – České republiky, který se nedokázal postavit za jeho otcovská práva na péči, ale ani pak za českého občana, když byl v Arménii později se svým synem přepaden v autě v nočních hodinách za aktivní spolupráce španělské konzulky. A za účasti jeho španělské manželky, která kryla beztrestnost celého tohoto gangsterského činu, mu byl odebrán jeho syn. Česká diplomacie i tuto skandální akci mezi zeměmi Evropské unie zametla pod koberec.

Nikdo nehnul prstem. Věra Jourová, tehdejší evropská komisařka pro spravedlnost mi napsala, že porušení mého práva být slyšen, není komplexní. České ministerstvo zahraničních věcí tvrdilo ústy mluvčí Michaely Lagronové, že stát tuto pravomoc nemá. Podvod neměl žádnou odezvu.