Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Emil Zátopekpo roce 1989: „Kdyby nebylo Haluzy, nebylo by ani Zátopka.“

***

V tomto článku máte důkazy, že titulek je pravdivý. O Zátopkově trenéru Janu Haluzovi, skutečně charakterním a statečném člověku, film nenatočíme. Podobně natočíme film o Boženě Němcové, místo filmu o Bertě Suttner Kinské, kterou znal celý svět jako první nositelku Nobelovy ceny míru.

Sledoval jsem jen úvod a skvělý projev ukrajinského velvyslance. Moderátor mu ani nepoděkoval, nepodal ruku a řekl jen: „Děkuji pánové“, zřejmě žádné dámy nebyly přítomny... České plebejství, maloměšťáctví a provincionalismus v praxi. I dnes by před ním Palacký s TGM varovali.

Film „Zátopek“ zvítězil drtivě při 29. ročníku Českého  lva, jak jinak. Získal osm ocenění ze třinácti. Ceny se předávaly v Rudolfinu. Večer byl věnován Ukrajině. Zazněla na něm i výzva vyloučit ruské filmaře z českých kin. Vyloučil bych i některé české filmaře, pokud bezpáteřnost Emila Zátopka ve filmu neukázaly. Rád se na film podívám, ale nikde se už nepromítá…  

Protože jsme Češi… Miroslav Václavek se na svém blogu také tématu věnoval. Už jen 20% Čechů má čistě slovanské geny. Jinak tomu ve středu Evropy ani být nemůže. Jsme národem Bohemianů, žijícím v Bohemii složené z různých etnik. Co by jinak byli Moravané, Slezané, podřadní Češi? K národu mají nejblíže Moravané. Kdoví, jak by se dějiny vyvíjely, kdyby Přemysl Otakar v Bitvě na Moravském poli vyhrál. Jak nádherný mohl být Český státní znak se znaky Čech, Moravy, Slezska a Sudet. To, co dnes nosí na dresu naši hokejisté je ostuda a popírání dějin. Lev na území naší země nikdy nežil a k jeho bojovnosti máme hodně daleko. Snad proto jsme si ho podvědomě zvolili, aby jsme si jím nedostatek vlastní bojovnosti nahradili. Ve státním znaku je hned dvakrát, místo sudetského – čeští Němci tvořili 1/3 obyvatelstva…  J.Š.

Životní krédo Jana Haluzy: „Věřím v lepší budoucnost člověka a také v to, že je důležitější dlouhodobé zhodnocení našich činů než okamžitý zisk. Kdo má čistý štít, nemusí se ničeho bát. Nelituji nejcennějších let mého života, protože jsem bojoval a zvítězil. Vyhrál jsem ten nejdůležitější závod.“ - Emil Zátopek po roce 1989: „Kdyby nebylo Haluzy, nebylo by ani Zátopka.“

***

Doporučuji ke shlédnutí vynikající dokument Kristiny VlachovéKauza Uherské Hradiště (ČT 2007). Často v něm vystupuje Zátopkův trenér Jan Haluza, politický vězeň, veřejnosti neznámý, který běhal za Baťa Zlín. V komunistickém kriminále strávil 6 let, ve věku, kdy si života plně užíváme (34-40 let). Byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka II.třídy (stejně jako Tomáš Baťa, patřila by jim extratřída!), Zlatou medailí za čestný běh životem, titulem Osobnost roku 2010 Zlínského kraje a dalšími oceněními. I jemu vděčí Emil Zátopek za svoji pozdější slávu. Byl jeho prvním trenérem, trénoval ho dva roky. Po roce 1945 se stal členem Československé strany lidové a předsedou Krajského výboru lidové mládeže Zlínska. Po roce 1948 mu bylo nabídnuto místo ředitele Baťových závodů ve Zlíně, s podmínkou vstupu do KSČ. Odmítl. I on byl mučen elektrickým proudem.Prošel mnoha komunistickými lágry - Rovnost, Svornost, Mariánská, Eliáš, Nikolaj a další. V uranových dolech v Jáchymově byl opět obviněn ze špionáže a vyslýchán. Tam se nakazil tyfem. V roce 1954 byl propuštěn na svobodu, nadále jej však sledovala StB a nemohl vykonávat svou profesi. Zaměstnán byl jako dělník a tři roky jako horník v ostravských dolech. Teprve v polovině šedesátých let mohl začít vykonávat alespoň okrajově právnické povolání. V roce 1968 se nakrátko vrátil do veřejného života prostřednictvím organizace politických vězňů Klub 231. Tato byla však po srpnové okupaci rozpuštěna. V době normalizace se stal opět nepohodlným.

Je dobře, že film „Zátopek“ neuspěl v nominaci na filmového OSCARA, byť jsem ho nestihl shlédnout a z kin už zmizel. Opakovanému morálnímu selhávání Zátopka se věnuje jen okrajově (podle svědectví těch, který film shlédli). Můžeme jen doufat, že neobdrží Českého lva a nebudeme tak pokračovat v glorifikování lidí, kteří si to po lidské stránce vůbec nezasloužili. Kdybychom natočili film o Janu Haluzovi, měl by šanci nejen na Českého lva, ale i na Oscara. To je možné jen ve vyspělé společnosti, která nepotřebuje lhát a zamlčovat pravdu. Právě poctivým pojmenováním skutečnosti dokazuje svoji skutečnou vyspělost. Za tento nemorální dokument se zaplatily desítky, či stovky miliony korun - z peněz daňových poplatníků. Vypovídá to nepěkně o morálním stavu země a kdo si dokázal udržet svoji moc a vliv.