Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Kolik máme valčíků?

Každý tanec má své thema choreografické, k němuž přiléhá thema hudební. Otočení v kolečku ve sčasovce čtyřdobé neb třídobé jest nejdrobnější themou: polkou a valčíkem točí se již děti. Tak točiti se dovedeme při jakékolvěk hudbě. Jinak je tomu při složitých choreografických thematech lidových tanců moravských. Na Moravě máme na 300 různých tanců, že valčík ani polka nebývaly u nás zvláštním lidovým tancem: ale jejich thema choreografické bylo jen jedním z motivů bohatších témat tanečních.

LEOŠ JANÁČEK, 9.4.1905

***

Zatrpklý úřad

Zajisté se vám přihodilo, že vám někdo poslal peníze, listonoš vás nezastihl a zanechal vám na stole lísteček s tím, abyste se dostavili na poštu a vlastnoručně si pokázanou částku vyzvedli.

Nu dobrá… Jdete a postavíte se k okénku číslo tolik a tolik. Za přehradou sedí slečna vyrudlá, vyčichlá a vychladlá. Vezme lístek, nedívajíc se na vás. „Máte legitimaci?“ táže se. Ale ovšem slečno, odpovíte chvatně a počnete se hrabati v náprsní tašce. Předkládáte občanskou legitimaci.

Aktualizováno 13.10.2023: Citace z projevů prezidenta Beneše a českých politiků k jednání s Němci

***

Historik Otakar Odložilík: „Náraz lodi státního života na osudné úskalí by nebyl tak prudký a drtivý, kdyby nebylo předcházelo přecenění možností a sil, provázené oslabením složitého a citlivého organismu vnitřními zápasy a touhou jednotlivých stran po vlivu a moci, kdyby přepjatá touha po vůdčím postavení nebyla zastínila starou skutečnost a pravdu, že národ, jemuž Stvořitel vykázal místo na středních polohách, nesmí o své újmě a vůli vystupovat do výšek bez obav prudkého úderu a nebezpečí náhlého pádu.“ (Útěcha hledaná v historii, Josef Tomeš, LN 4.10.2023)

„Masaryk si byl od první chvíle svého presidentství vědom osudového významu národnostní otázky pro náš stát a zvláště složitostí a obtíží našeho sousedství s velkým Německem a z nich vyplývající nutnosti upravit rychle postavení největší menšiny ve státě, Němců. Odmítal fikci národního státu a fetišistické přeceňování jazykové otázky. Vysvětloval, že má-li otázka Němců zůstat opravdu vnitřní otázkou republiky, bude podle toho třeba se zařídit, abychom jednoho dne nebyli nuceni tuto otázku řešit teprve pod zahraničním nátlakem, jak se skutečně stalo po anšlusu Rakouska. Měl pravdu, když říkal, že máme připoutat Němce k historickému státu trvalejšími pouty, nežli jsou mírové smlouvy, že třetině obyvatelstva nelze vládnouti jen mocí a měl pravdu i v jiných věcech, které vytýkal jako chorobné přepolitizování našeho života.“ K. Z. Klíma LN 7. 3. 1939

***

Projev, jehož text sepsal Karel VI. Schwarzenberg, uvedl zdůvodňujícími větami: „Pane presidente, za těchto dnů všechny stavy a třídy našeho národa svorně projevují svou vůli zabrániti porušení starých hranic našeho státu… Věrnost k českému státu, který naši předkové pomáhali budovati a po tisíc let udržeti, je pro nás povinností tak samozřejmou, že jsme se rozmýšleli ji výslovně zdůrazniti.“Poté připomenul šlechtici vnímanou „povinnost uchovat dědictví svých otců“ a poukázal na jedinečný jev, kdy „Země Koruny české byly pohromadě po tolik věků a přetrvaly spolu tolik bouří, že doufáme v přejití i těchto časů nepokoje a násilí“.