Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 01.07.2024 10:19
    Chirurgický nůž na Sudety Na našem severu, v Sudetech, ale ...

    Read more...

     
  • 29.06.2024 13:14
    ČLK Seminář info: Moje vystoupení se obešlo s prezentací sotva ...

    Read more...

     
  • 26.06.2024 08:18
    Tragikomedie justice, kdy oceněné reportérky u soudu letos ...

    Read more...

     
  • 23.06.2024 15:13
    Dotaz na soudkyni Bochňákovou: Jelikož vim, že čte tyto články ...

    Read more...

     
  • 21.06.2024 17:45
    Česká společnost Dvakrát zažila totalitu. Šest let nacistickou ...

    Read more...

     
  • 21.06.2024 11:13
    Od dob působení Otakara Motejla se mnoho na tomto úřadu změnilo ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Franz Kafka

  • Debata: Příspěvek ke Kafkově roku

    Kafka Franz IIPo půlroce se rozevřela opona ticha a rozproudila se debata o zásahu policie proti masovému vrahovi na Filosofické fakultě v Praze. Tato kakofonie názorů často až protichůdných začala v červnu, v měsíci kdy vzpomínáme stého výročí úmrtí kartografa absurdity, velkého Pražana Franze Kafky. Jeho podoba je ikonou. Vše je na ní extrémní: hubenost, ostrost rysů, tvar uší přisuzovaný démonům a obrovské tmavé oči pod plebejsky nízkým čelem. Plachý člověk, přitahovaný autoritou úřadu. Těm se plaší lidé spíše vyhýbají. Jak lépe oslavit jeho památku než adekvátním příběhem?

    Ústřední postavou je student K. Přišel, hlásil se hrůznými činy a zase zmizel. Opona ticha ho celého zabalila. Novinářská fakulta si odhlasovala zásadu mlčení, velká média pokynu následovala. Zanechal po sobě dopis, cosi jako odkaz. Nikdo z nás ho nesmí vidět, asi jako originál Knihy Mormonovy.

    Doposud naznačený příběh by byl pouhou trivialitou střetu čistého zla s čistým dobrem a ke Kafkově výročí by ničím nepřispěl. Postaral se o to úřad. Na scénu přicházejí dvě figury předem odsouzené do tragikomické role, ministr vnitra Vít Rakušan a šéf pražské policie Petr Matějček. Úřad prezentují. Jejich úloha je vysvětlit nevysvětlitelné a obhájit neobhajitelné. Kafkovsky laděný příběh je mnohoobrazný, skládá se z detailů. Zde jeden z nich: žádali policisté ve vrátnici kamerový záznam? Jestliže nežádali, proč úřad tvrdil, že žádali? Kdyby žádali, co by následovalo, vždyť se později ukázalo, že student K. nebyl na záznamu k poznání?

    Příběh nekončí. Vstupují do něho noví a noví aktéři. Jedni doporučují mlčením bránit herostratovskému efektu, jiní nabádají ke celospolečenské katarzi. Nevyhnutelnou součástí kafkovského příběhu je vznik komise, nástroj k získání světla prostřednictvím tmy.

    V ní se blyští velké tmavé oči vsazené do hubené tváře.

    Celý článek: Lidové noviny, Poslední slovo 1.7.2024

    Ondřej Neff

  • Debate: Contribution to the Kafka Year

    Kafka Franz IIAfter six months, the curtain of silence has parted and the debate on the police intervention against the mass murderer at the Faculty of Arts in Prague has begun. This cacophony of often contradictory opinions began in June, the month in which we commemorate the centenary of the death of the cartographer of absurdity, the great Prague citizen Franz Kafka. His image is an icon. Everything about it is extreme: the thinness, the sharpness of the features, the shape of the ears attributed to demons and the huge dark eyes under the plebeian low forehead. A shy man, attracted by the authority of the office. Shy people tend to avoid them. What better way to celebrate his memory than with an adequate story?

    The central character is a student named K. He came, reported horrific acts and disappeared again. The curtain of silence wrapped around him. The journalism faculty voted for a policy of silence, the major media followed suit. He left behind a letter, something of a legacy. None of us can see it, probably like the original Book of Mormon.

    The story hinted at so far would be a mere triviality of pure evil clashing with pure good, and would contribute nothing to Kafka's anniversary. The authorities took care of that. On the scene come two figures preordained to a tragicomic role, Interior Minister Vít Rakušan and Prague police chief Petr Matějček. The Office presents. Their role is to explain the inexplicable and defend the indefensible. The Kafka-esque story is multifaceted, composed of details. Here's one of them: did the police ask for CCTV footage at the gatehouse? If they didn't ask, why did the authorities say they did? If they had asked, what would have followed, since it later turned out that Student K. was unrecognizable on the footage?

    The story does not end there. New and new players enter the story. Some recommend silence to prevent the Herostratus effect, others urge a society-wide catharsis. An inevitable part of the Kafkaesque story is the emergence of the commission, a tool to gain light through darkness.

    In it, large dark eyes glitter set in a thin face.

    Full story: Lidove noviny, Last word 1.7.2024

    Ondřej Neff

  • Einmal um den Altstädter Ring: eine Reise durch Franz Kafkas Leben

    Kafka FranzFranz Kafka ist einer der bedeutendsten Schriftsteller des 20. Jahrhunderts. Anlässlich seines 140. Geburtstages organisierte „Die Erzählerei” eine mehrteilige Veranstaltungsreihe, die am vergangenen Mittwoch mit einem Literaturspaziergang zu den wichtigsten Orten in Kafkas Leben und Schaffen ihren Abschluss fand.

    “Prag lässt nicht los. Dieses Mütterchen hat Krallen.”Diese Zeilen schrieb der 19-jährige Franz Kafka an seinen Jugendfreund Oskar Pollak. Sein gesamtes Leben verbrachte Kafka überwiegend in Prag – genauer im historischen Stadtkern von Prag. Anlässlich des 140. Geburtstag des Weltautors organisierte der gemeinnützige Verein „Die Erzählerei“ die mehrteilige Veranstaltungsreihe “Kafka Superstar: Weltautor – Kosmopolit – Mensch”, über den Schriftsteller und seine Werke. Am 6. September fand der abschließende literarische Spaziergang „Kafkas Prag – Prags Kafka“ statt. Der Berliner Erzähler und Kafka-Kenner Przemek Schreck führte eine Gruppe von rund 40 Tschechen und Deutschen an jene Orte, die Kafkas Leben prägten. Anekdoten, Witz und Wissen über den Prager Schriftsteller begleiteten die Führung.

  • Kolem Staroměstského náměstí: cesta životem Franze Kafky

    Kafka FranzFranz Kafka je jedním z nejvýznamnějších spisovatelů 20. století. U příležitosti jeho 140. narozenin uspořádala "Die Erzählerei" sérii akcí v několika částech, které minulou středu zakončila literární procházka po nejdůležitějších místech Kafkova života a díla.

    "Praha nepustí. Tahle matička má drápky."Tyto řádky napsal devatenáctiletý Franz Kafka svému příteli z dětství Oskaru Pollakovi. Kafka strávil většinu svého života v Praze - přesněji řečeno v historickém centru Prahy. U příležitosti 140. výročí narození světového spisovatele uspořádalo neziskové sdružení "Die Erzählerei" vícedílný cyklus akcí "Kafka Superstar: světový autor - kosmopolita - člověk" o spisovateli a jeho díle. Dne 6. září se uskutečnila závěrečná literární procházka "Kafkova Praha - pražský Kafka". Berlínský vypravěč a znalec Kafky Przemek Schreck vedl skupinu asi 40 Čechů a Němců po místech, která formovala Kafkův život. Prohlídku provázely anekdoty, vtip a znalosti o pražském spisovateli.

    Schreck se skupiny ptal, proč hrála kavárna Katr v Kafkově životě důležitou roli. Drobná žena zvedá ruku a zná odpověď: "Zvláštním rysem Kafkových děl je zpomalení děje. Zastaví děj a začne popisovat detaily. Na první pohled se tyto detaily nikdy nezdají důležité; teprve ke konci dávají smysl. Kafka tento způsob pozorování okopíroval od židovské divadelní chodící skupiny v Café Katr, která své hry zkracuje, aby věnovala čas mimice a gestům," vysvětluje.