Farmaceutický průmysl je na celém světě považován za onu pověstnou slepici, snášející výhradně zlatá vejce. Když takovou slepici za komunistů léta kontrolujete, necháte si ji jen tak kvůli nějaké demokracii a „revoluci“ vzít? Odpověď je zjevná a z ní se odvíjí i následující příběh, který dosud nekončí.
Pouhých šest dní po zvolení Václava Havla prvním postkomunistickým prezidentem převedlo předsednictvo federální vlády v naprostém utajení kompletní vojenskou kontrarozvědku se vším vybavením, výzbrojí a, především, archívy, z takzvané III. správy Státní bezpečnosti pod armádu.
Z více než sedmi set důstojníků a pracovníků, zachráněných takto před prověrkami, údajně nejméně pětina prošla aspoň nějakým stupněm výcviku v Sovětském svazu. Měli co skrývat. Ještě v roce 2002 někteří z nich vydávali osvědčení o prověrkách Národního bezpečnostního úřadu. A teprve v roce 2004 musely opustit službu čtyři stovky jejich kolegů z ofenzívní vojenské rozvědky…
Nastoupilo období řízeného krachu farmaceutických provozů. Šéfové podniků rozprodávali budovy i zařízení, stavěli si luxusní domy a jezdili po celém světě na „studijní cesty“. V klíčovém období let 1995-1997 nad tím dohlížel šéf finančního odboru ministerstva zdravotnictví Karel Srba, sám agent vojenské rozvědky.
Read more...