Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Zrádce vlasti a válečného zločince Edvarda Beneše nemusím připomínat. Připomeňme si dalšího zločince a hrobaře naší demokracie Václava Klause, ukázkou z knihy Lídy Rakušanové Svobodná v Evropě. 

Klaus nazval Havla extrémním levičákem. Zatímco Havel seděl v komunistickém vězení, Klaus si užíval výhod Prognostického ústavu, včetně cest na Západ a studia v zahraničí. Jeho otec byl účetní, matka pokladní. Otec jeho manželky Lívie Klausové Štefan Miština byl příslušníkem fašistické tajné policie, válečným zločincem, který za Slovenského štátu pomáhal zabavovat majetek slovenských Židů a kteří končili v nacistických koncentračních táborech. Dne 28.února 1948 se stal členem KSČ. Na mé dopisy jako první dámě a později velvyslankyni ČR na Slovensku, nebylo nikdy reagováno. Skvěly, rodinný, „kádrový profil“.  Svazek StB Václava Klause „REK“, byl dne 9.12.1989 skartován?!

…  „Proč ne civilizovaně“ – jinak řečeno proč, když už v souladu s rozhodnutím vítězných velmocí mělo dojít k odsunu německých menšin ze Střední Evropy, nemohl být prováděn spořádaně, bez státem organizovaného masového násilí – a s vyloučením německých antifašistů a Židů, tedy těch, kdo byli mezi největšími oběťmi nacistického útlaku.

Ve volbách roku 1935 získala německá sociální demokracie na tři sta tisíc hlasů. Ozbrojené oddíly Republikanische Wehr bojovaly v září 1938 po boku jednotek československé armády s nacistickými ordnery. Po Mnichovu se tisíce z nich spolu se sudetskými německými Židy pokoušely utéci před Hitlerem do československého vnitrozemí. Československé úřady je nepustily přes nové hranice, a ty, kterým se podařilo projít, zatkly a proti jejich vůli předaly zpět nacistům.

Nikdo Beneše nenutil uzavřít protiústavní spojenectví se Sovětským svazem z roku 1943, či okamžitě po osvobození zakázat Agrární stranu a vše mimo Národní frontu, zavést tuhou cenzuru, komunisty řízené Závodní milice (předchůdkyně Lidových milicí), národní výbory či otevřeně protidemokratický Košický vládní program.

Edvard Beneš byl prezidentem až do 5. října, o celé situaci byl podrobně informován, a nese tedy za tento zločin plnou politickou i morální zodpovědnost. Stejně se choval už v březnu 1938 i vůči stovkám Židů, kteří se snažili utéci do Československa v noci po nacistickém anšlusu Rakouska. Během několika dní po záboru Sudet skončilo v nacistických vězeních na deset tisíc sudetoněmeckých antifašistů. Do konce roku jich bylo více než dvacet tisíc.

Teprve šedesát let po válce se česká vláda Jiřího Paroubka dokázala sudetoněmeckým odpůrcům nacismu oficiálně omluvit. Poněkud směšně nicméně zapůsobilo její rozhodnutí vyčlenit trapných třicet milionů korun na zjišťování osobních vzpomínek a dokumentů těchto obětí nacistické i československé nespravedlnosti.

Stonásobně trapnější ovšem bylo vyjádření tehdejšího českého prezidenta Václava Klause, který vládní deklaraci označil za „koncepčně chybné, zbytečné a prázdné gesto“. (Otec Livie Klausové Štefan Miština jako příslušník fašistické tajné policie slovenského státu zabavoval majetek slovenských Židů, kteří následně skončili v Osvětimi. V září 1940 byl Miština navržen na odměnu za „zvláštní svědomitost a výkonnost“. Září 1940 představuje určitý přelom v perzekuci slovenských Židů, která vyvrcholila v roce 1942 deportací dvou třetin židovské populace do nacistických vyhlazovacích táborů. V září 1940 vznikl Ústřední hospodářský úřad, jehož cílem bylo rychle se zmocnit židovského majetku… J.Š.)

Géza Dunajszky Zaorané masové hroby:  „Domoobrana a zkáza karpatských Němců“ – opět děsivé čtení o nás a naší stále zamlčované minulosti…

***

Připomínám, že otec bývalé první dámy Livie Klausové, Štefan Miština, byl příslušníkem tajné policie Slovenského státu, tedy tchán prezidenta Václava Klause. Osobně se podílel na zabavování majetku slovenských židů, kteří následně končili v Osvětimi. Livie Klausová na mé dotazy nikdy neodpověděla – ani jako velvyslankyně České republiky na Slovensku .

- V době sčítání lidu v roce 1930 žilo v Československu 691 923 Maďarů a 3 123 568 Němců, z nichž 155 000 mělo bydliště na Slovensku.

- Není zapotřebí mnoho matematického talentu k tomu, abychom zjistili, proč do roku 1950 ze 155 000 karpatských Němců zůstalo pouze 6259 vybraných slovenských (saských) Němců. Pokud budeme souhlasit s tím, že do dnešního Německa bylo vysídleno „jen“ 32 450 lidí, tak počet popravených a zabitých v tehdejších bojích představuje 116 291 osob!

- Pokud také víme, že 20. února 1946 bylo v koncentračních táborech na Slovensku stále 62 643 lidí, kteří se hlásili k německé národnosti, a v roce 1950 jich bylo pouze 6259, pak z výše uvedeného množství osob (116 291) se počet později pohřešovaných osob blíží 24 tisícům (23 934 osob). To znamená, že tito lidé nepřišli o život v bojích, ale po válce. Až v době míru se stali obětí českého nacionalistického postoje vlády prezidenta Beneše. Tito karpatští Němci zmizeli mezi 3. dubnem 1945 a 31. říjnem 1947 ve 107 koncentračních táborech na Slovensku!

Aktualizováno 11.6.2023:  V Lidicích jsme uctili památku nevinných obětí v době války za účasti prezidenta a politiků. Kdy uctí stejní politici památku nevinných obětí vrahů z řad čs. armády na místech, kdy byly, v době míru, masově vražděny i ženy, děti, batolata a kojenci?

***

"Základním předpokladem skutečného přátelství našich národů je pravda. Ať je jakkoli tvrdá, je třeba ji říkat.“ - „Máme zvláštní schopnost nás všech promítat si vlastní selhání do vybraných obětních beránků a jejich kritizováním se sami se před svým svědomím očišťovat.“ Václav Havel

P.S. Jsme národem Bohemianů, různého etnického původu a jazyka. Bylo tomu tak po dlouhá staletí. Klaus není také typicky české jméno. JŠ

***

Česko-německá deklarace, článek IV.: „Obě strany se shodují v tom, že spáchané křivdy náleží minulosti“. Proč tedy neustále připomínáme zločiny nacismu, na kterých se sudetští Němci z velké části nepodíleli, a zamlčujeme vlastní, spáchanými na vyhnaných spoluobčanech? Proč asi německé děti vědí tolik o zločinech nacismu (stejně jako české)? Proč asi české děti  o zločinech komunismu neví téměř nic?

Jak malé a pokrytecké, jako sám Klaus. Němci k nám necítí nenávist, zato lidé typu Klause ji vůči Němcům vědomě šíří. Němci se opakovaně za své zločiny v minulosti omlouvají. Kdy se omluvíme my za zločiny proti lidskosti spáchaných na drtivé většině nevinných po válce, v době míru? Své názory jsem vyjádřil v reakcích na diskusní příspěvky ke článku. JŠ

*** 

Postoloprty 3.6.1945: Češi by mohli říci: „Je nám líto co se stalo.“

Livia Klausová nemá dost odvahy na přiznání se ke zločinně minulosti svého otce

Prezidentovi přijde blahopřát několik stovek pozvaných hostů. Součástí oslav bude i hudební zpestření, o které se postará například prezidentův spolužák z Vysoké školy ekonomické Ivan Mládek, Emil Viklický se svou kapelou a Ondřej Hejma s kapelou Žlutý pes. Chystá se tam ale například poslanec Jan Skopeček, který působí i v Klausově institutu a v ČT pomalu jako mluvčí ODS.

Oslava bude stát nepochybně statisíce korun daňové poplatníky. Pochybuji, že by většina z nich přispěla byť jen jedinou korunou po tom všem, jak Klaus poškodil naší zemi a její budoucnost. Kdo se účastní, vypovídá o svém charakteru, který je na posledním místě před styky a osobními výhodami s přátelstvím kdysi mocného muže, vyznamenaného Putinem Puškinovou medailí. Klausova žena je dcerou válečného zločince Štefana Mištiny z doby Slovenského státu, kdy zabavoval majetek slovenských Židů, kteří končili v Osvětimi…