LIDICE 10.6.1942: Nacisty popraveno – v době války, ve dne: 173 mužů. Nejstaršímu bylo 84 let, nejmladšímu chlapci 14 let !!! ŠVÉDSKÉ ŠANCE 19.6.1945: Vojáky čs. armády popraveno – v době míru, v noci: 72 mužů, 120 žen, 75 dětí do 14 let. Celkem 267 lidí. Nejmladší byla batolata ve „věku“ 6, 7 a 8 měsíců !!! Maminky prosily vojáky, aby nejprve zastřelili jejich děti, aby měly jistotu, že nebudou trpět. Batolátka se plazila po tělech zavražděných maminek…
***
Vzpomínkou na městském hřbitově, modlitbou na Švédských šancích a přivítáním zvonů v kostele svatého Vavřince bude v neděli 18. června připomenuta tragédie, která se před 78 lety stala na kopci zvaném Švédské šance. Přerované na masakr 267 nevinných lidí, který se odehrál krátce po skončení druhé světové války v blízkosti jejich města, nezapomínají.
„Každý rok se scházíme na hřbitově a na místě tragédie, abychom předali i dalším generacím poselství, že na zlo nesmíme zapomínat - a pokud jsme jeho svědkem, tak se mu musíme bránit. To koneckonců opisuje i citát na hrobech obětí: Vidíme-li nespravedlnost a mlčíme-li k ní, pášeme ji sami. Na městském hřbitově se sejdeme u hrobu obětí k pietní vzpomínce ve 13 hodin,“ uvedl přerovský primátor Petr Vrána. Zájemci se pak mohou přemístit přímo na Švédské šance, kde v noci z 18. na 19. června roku 1945 přišlo o život 120 žen, 72 mužů a 75 dětí, včetně kojenců – ti všichni se stali obětí nespravedlivého poválečného vyřizování účtů. Byli to Karpatští Němci ze Slovenska, slovenští Maďaři a Slováci, kteří se tehdy vraceli z války domů – z Čech na Slovensko. Vlaku, v němž cestovali, si na přerovském nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky, nemilosrdně je nechali vyvléct z vagonů, dovlekli na kopec nad Přerovem a tam je popravili kulkou do týlu. Později se obhajovali tím, že šlo o gestapáky, ale nebyla to pravda. „Společná modlitba přímo na místě vraždy – u kovaného kříže – začne ve 14 hodin. Zveme veřejnost, aby si tuhle smutnou událost našich dějin připomněla s námi i s pozůstalými, kteří se piety každoročně účastní,“ řekl primátor Vrána.
Vzpomínkový program bude pokračovat v 16 hodin v kostele sv. Vavřince koncertem a přivítáním nových zvonů, na nichž jsou zvěčněna jména dětských obětí masakru. O pořízení zvonů se postaral spolek Přerovské zvony smíření. Zvony byly vloni na podzim odlity v dílně Rudolfa Pernera, do Přerova budou převezeny v polovině června – a veřejnost je poprvé uvidí právě v neděli 18. června. Pořídit je bylo možné díky sbírce, která je stále ještě aktivní. „Malý zvon, jenž je zasvěcen sv. Františkovi z Assisi, stál 472 tisíc korun. Na velký zvon, jehož patronem je Jan Pavel II. a jsou na něm odlita jména dětí zavražděných na Švédských šancích, zbývá z celkové částky ve výši bezmála dva miliony korun doplatit 420 tisíc korun. Musíme také vyřešit úpravu zvonové stolice na věži, to by mělo stát půl milionu korun,“ konstatovala mluvčí Přerovského spolku smíření Anna Sýkorová. Zvony by měly být zavěšeny v příštím roce, kdy bude kostel slavit 500 let.
Foto: Místo tragédie připomíná čtyřmetrový prostřílený kovový kříž. Na pietní akt, který se v těchto místech uskuteční 18. června od 14 hodin, jsou pozváni zastupitelé města Přerova, zástupci církví, velvyslanec Německé republiky, velvyslanec Slovenské republiky, velvyslanec Maďarska, zástupci Karpatskoněmeckého spolku na Slovensku a v Německu, zástupci Vojenského historického archivu v Bratislavě a také pozůstalí ze Slovenska a Maďarska.
Masakr na Švédských šancích
Tragédie na Švédských šancích se stala krátce po skončení druhé světové války. Osmnáctého června roku 1945 se Karpatští Němci ze Slovenska, slovenští Maďaři a Slováci vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si na nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Nemilosrdně je nechali vyvléct z vagonů a dovlekli na kopec nad Přerovem.
Rozhodující roli v tomto smutném příběhu sehrál důstojník Karol Pazúr, který tvrdil, že v transportu jsou příslušníci SS, kteří mohou za válečná zvěrstva. Sestavil popravčí četu, která dostala jasný povel: zastřelit gestapáky. Samozvaný mstitel ještě ten den navštívil Místní národní výbor v Lověšicích a vyžádal si silné chlapy k vykopání hromadného hrobu. Dvacet sedm mužů až do jedné hodiny ráno muselo hloubit jámu – a pak nastal čas kruté odplaty. Lidé z transportu, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, se museli svléct do spodního prádla a odevzdat svým vrahům peníze, šperky, vkladní knížky i doklady. Pak byli kulkou do týlu nemilosrdně zastřeleni. Pamětníci vzpomínali na muže a ženy, kteří prosili a modlili se k Bohu, děti, které hystericky plakaly. Nikdo ale nedostal šanci – žádná ze sto dvaceti žen, žádný z dvaasedmdesáti mužů, žádné z pětasedmdesáti dětí… Akt pomsty skončil 19. června krátce před půl pátou ráno, kdy byl hrob o velikosti 17x2x2 metry plný mrtvých těl. Jejich vrazi pak spokojeně odjeli do Bratislavy.
Exhumace těl byla provedena až o dva roky později – na podzim roku 1947. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Teprve v roce 2017 se podařilo ostatky žen a dětí převézt a důstojně uložit na přerovském hřbitově - a tak po 72 letech spočinuly všechny oběti konečně vedle sebe.
P.S.
Připomínám, že stejní vojáci krátce na to povraždili v Petržalce 94 maďarských skautů. V době vítání zvonů budou mít známí zpěváci koncert na Náměstí TGM v Přerově, včetně Heleny Vondráčkové. Umí si někdo představit, že by podobný koncert povolilo město Lidice včera, 10. června? Mimochodem v Lidicích jednou vystoupila při pietním aktu. Obávám se, že to zdarma nebylo při jejím malém důchodu. Právě si vysoudila jeho zvýšení. Okomentovala to slovy: „Někteří lidé před lety reagovali na mou stížnost slovy, že jsem hamižná a že mi jde jen o peníze. Já ale nejsem člověk, který by svůj život stavěl na penězích” . Aha! Asi soud uznal, že její přínos pro budování socialismu byl u nás opravdu veliký a zvýšit důchod si zaslouží. Její muž zpronevěřil 600 milionů, je v exekuci 20 milionů, její nevlastní syn dostal 8 let nepodmíněně za miliardové podvody. Jistě, nejde jí o peníze, těch musí být v jejím okolí více než dost. Proč se potom Agentura MM roky soudí hlavně o peníze?
Inu nejsou oběti jako oběti, stejně jako všichni zpěváci slušní, byť třeba o tom nemusí vědět. Odkud také, když největší zločin proti lidskosti spáchaný i na těch co sotva přišly na svět, Události ČT nikdy celé zemi nepřipomínají, podobně jako zločiny proti lidskosti v Žatci, Postoloprtech, Ústí nad Labem a jinde. Studenti ze SRN, kteří včera dostali prostor v Událostech ČT při návštěvě Lidic, by měli za týden přijet i na Švédské šance. Jistě by přijeli, bohužel na ně nemám spojení a o tragédii zřejmě nic neví, jako většina obyvatelstva ČR. O zločinech nacismu ví vše. O komunistických stále méně. Proč asi?
JŠ
***
Read more...