Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Aktualizováno 3.2.2024: Krajský soud Zlín 1.2.2024: Masakr práva a spravedlnosti vyplouvá pomalu a jistě na povrch!

***

Kauzu jsem sledoval roky, často jako jediný novinář – viz odkazy níže. Více v článku, ze kterého cituji:

„Docházím na psychiatrii, beru měsíce léky. Fyzicky se cítím dobře, psychicky to už nebude dobré nikdy. Pořádně se nevyspím. Myslel jsem, že se spánek zlepší, ale nestalo se. Mám to v hlavě furt a nejde to smazat.“ 

Soudce VS Praha JUDr. Jiří Lněnička, by si za rozsudek 20 let zasloužil, včetně povinnosti náhrady způsobené škody se svým senátem! Za své zločinné rozsudky v minulosti ještě mnohem více, ne-li doživotí za zničené lidské životy - viz odkazy níže! Při soudu s Američanem Gilbertem McCrayem jsem ho nazval v soudní síni na konci jwednání zločincem. Rychle odešel. Jednou jsem ho potkal v Praze, chtěl jsem ho oslovit, zmizel jako malý kluk...

Kupodivu veřejnoprávní ČT ve večerních Událostech mlčela, stejně jako o další otřesné kauze u KS Zlín stejného dne (napíši zítra - dva mladí muži jsou už 11 let ve vězení za vraždu, kterou prokazatelně nespáchali!). ČT měla ve Zlíně dokonce dva týmy, ale výstup v Událostech ČT opět žádný, stejně jako dosud mlčí celý mainstream).

Kam se řítí česká justice a veřejnoprávní média? Kdo má asi tu moc je umlčovat a má zájem na neinformování široké veřejnosti? Dozvíte se zítra. JŠ

Nemlčíme o tom, co zažívali lidé, kteří se nepodvolili nesmyslnému nátlaku na nošení roušek, testování a očkování.

***

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dnes má svou online premiéru dokumentární film Netečkované příběhy a já se na Vás dovoluji obrátit s prosbou o jeho sdílení. Jedná se o svědectví o absurditách a šikaně doby jen nedávno minulé podané formou příběhů 24 lidí, kteří se odmítli slepě podvolit mnohdy nesmyslným nařízením a zákazům a dostali se kvůli tomu do problémů. Svědectví lidí, kteří kvůli nenasazené roušce přišli o práci, lidí, které zaklekla policie, když chtěli jako neočkovaní navštívit vystoupení svého dítěte, lidí, kteří si ve veřejném i soukromém prostoru museli vyslechnout nechutné urážky. Tyto příběhy „obyčejně neobyčejných hrdinů“ doplňují vyjádření právníků, psychologů, lékařů a dalších odborníků k mnohdy nezákonnému postupu státních orgánů, nátlaku vyvíjenému médii a dalším průvodním jevům doby. V kontrastu s ukázkami z obsahu šířeného médii hlavního proudu, které jsou v dokumentu také zařazeny, ukazují obyčejně neobyčejní hrdinové z dokumentu, že i nelehkou dobou lze projít nezlomen. Vzhledem k tomu, že mnohým z těch, kdo se na tom aktivně či pasivně podíleli, by se hodilo, kdyby se na absurditu doby covidové zapomnělo a vzhledem k „balónkům“ o dalších virových mutacích a prospěšnosti očkování, které se nyní objevují v médiích, je dle našeho soudu právě nyní vhodná doba připomenout, co se v letech 2020 až 2022 dělo (nejen) v naší zemi, a pokusit se zasáhnout tímto sdělením co největší publikum i bez přístupu k médiím hlavního proudu.

LIDICE 10.6.1942: Nacisty popraveno – v době války, ve dne: 173 mužů. Nejstaršímu bylo 84 let, nejmladšímu chlapci 14 let !!! ŠVÉDSKÉ ŠANCE 19.6.1945:Vojáky čs. armády popraveno – v době míru, v noci: 72 mužů, 120 žen, 75 dětí do 14 let. Celkem 267 lidí. Nejmladší byla batolata ve „věku“ 6, 7 a 8 měsíců !!!Maminky prosily vojáky, aby nejprve zastřelili jejich děti, aby měly jistotu, že nebudou trpět. Batolátka se plazila po tělech zavražděných maminek…

***

Vzpomínkou na městském hřbitově, modlitbou na Švédských šancích a přivítáním zvonů v kostele svatého Vavřince bude v neděli 18. června připomenuta tragédie, která se před 78 lety stala na kopci zvaném Švédské šance.  Přerované na masakr 267 nevinných lidí, který se odehrál krátce po skončení druhé světové války v blízkosti jejich města, nezapomínají.

„Každý rok se scházíme na hřbitově a na místě tragédie, abychom předali i dalším generacím poselství, že na zlo nesmíme zapomínat - a pokud jsme jeho svědkem, tak se mu musíme bránit. To koneckonců opisuje i citát na hrobech obětí: Vidíme-li nespravedlnost a mlčíme-li k ní, pášeme ji sami. Na městském hřbitově se sejdeme u hrobu obětí k pietní vzpomínce ve 13 hodin,“ uvedl přerovský primátor Petr Vrána. Zájemci se pak mohou přemístit přímo na Švédské šance, kde v noci z 18. na 19. června roku 1945 přišlo o život 120 žen, 72 mužů a 75 dětí, včetně kojenců – ti všichni se stali obětí nespravedlivého poválečného vyřizování účtů. Byli to Karpatští Němci ze Slovenska, slovenští Maďaři a Slováci, kteří se tehdy vraceli z války domů – z Čech na Slovensko. Vlaku, v němž cestovali, si na přerovském nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky, nemilosrdně je nechali vyvléct z vagonů, dovlekli na kopec nad Přerovem a tam je popravili kulkou do týlu. Později se obhajovali tím, že šlo o gestapáky, ale nebyla to pravda. „Společná modlitba přímo na místě vraždy – u kovaného kříže – začne ve 14 hodin. Zveme veřejnost, aby si tuhle smutnou událost našich dějin připomněla s námi i s pozůstalými, kteří se piety každoročně účastní,“ řekl primátor Vrána.

Vzpomínkový program bude pokračovat v 16 hodin v kostele sv. Vavřince koncertem a přivítáním nových zvonů, na nichž jsou zvěčněna jména dětských obětí masakru. O pořízení zvonů se postaral spolek Přerovské zvony smíření. Zvony byly vloni na podzim odlity v dílně Rudolfa Pernera, do Přerova budou převezeny v polovině června – a veřejnost je poprvé uvidí právě v neděli 18. června. Pořídit je bylo možné díky sbírce, která je stále ještě aktivní. „Malý zvon, jenž je zasvěcen sv. Františkovi z Assisi, stál 472 tisíc korun. Na velký zvon, jehož patronem je Jan Pavel II. a jsou na něm odlita jména dětí zavražděných na Švédských šancích, zbývá z celkové částky ve výši bezmála dva miliony korun doplatit 420 tisíc korun. Musíme také vyřešit úpravu zvonové stolice na věži, to by mělo stát půl milionu korun,“ konstatovala mluvčí Přerovského spolku smíření Anna Sýkorová. Zvony by měly být zavěšeny v příštím roce, kdy bude kostel slavit 500 let.

Foto: Místo tragédie připomíná čtyřmetrový prostřílený kovový kříž. Na pietní akt, který se v těchto místech uskuteční 18. června od 14 hodin, jsou pozváni zastupitelé města Přerova, zástupci církví, velvyslanec Německé republiky, velvyslanec Slovenské republiky, velvyslanec Maďarska, zástupci Karpatskoněmeckého spolku na Slovensku a v Německu, zástupci Vojenského historického archivu v Bratislavě a také pozůstalí ze Slovenska a Maďarska.

…  „Proč ne civilizovaně“ – jinak řečeno proč, když už v souladu s rozhodnutím vítězných velmocí mělo dojít k odsunu německých menšin ze Střední Evropy, nemohl být prováděn spořádaně, bez státem organizovaného masového násilí – a s vyloučením německých antifašistů a Židů, tedy těch, kdo byli mezi největšími oběťmi nacistického útlaku.

Ve volbách roku 1935 získala německá sociální demokracie na tři sta tisíc hlasů. Ozbrojené oddíly Republikanische Wehr bojovaly v září 1938 po boku jednotek československé armády s nacistickými ordnery. Po Mnichovu se tisíce z nich spolu se sudetskými německými Židy pokoušely utéci před Hitlerem do československého vnitrozemí. Československé úřady je nepustily přes nové hranice, a ty, kterým se podařilo projít, zatkly a proti jejich vůli předaly zpět nacistům.

Nikdo Beneše nenutil uzavřít protiústavní spojenectví se Sovětským svazem z roku 1943, či okamžitě po osvobození zakázat Agrární stranu a vše mimo Národní frontu, zavést tuhou cenzuru, komunisty řízené Závodní milice (předchůdkyně Lidových milicí), národní výbory či otevřeně protidemokratický Košický vládní program.

Edvard Beneš byl prezidentem až do 5. října, o celé situaci byl podrobně informován, a nese tedy za tento zločin plnou politickou i morální zodpovědnost. Stejně se choval už v březnu 1938 i vůči stovkám Židů, kteří se snažili utéci do Československa v noci po nacistickém anšlusu Rakouska. Během několika dní po záboru Sudet skončilo v nacistických vězeních na deset tisíc sudetoněmeckých antifašistů. Do konce roku jich bylo více než dvacet tisíc.

Teprve šedesát let po válce se česká vláda Jiřího Paroubka dokázala sudetoněmeckým odpůrcům nacismu oficiálně omluvit. Poněkud směšně nicméně zapůsobilo její rozhodnutí vyčlenit trapných třicet milionů korun na zjišťování osobních vzpomínek a dokumentů těchto obětí nacistické i československé nespravedlnosti.

Stonásobně trapnější ovšem bylo vyjádření tehdejšího českého prezidenta Václava Klause, který vládní deklaraci označil za „koncepčně chybné, zbytečné a prázdné gesto“. (Otec Livie Klausové Štefan Miština jako příslušník fašistické tajné policie slovenského státu zabavoval majetek slovenských Židů, kteří následně skončili v Osvětimi. V září 1940 byl Miština navržen na odměnu za „zvláštní svědomitost a výkonnost“. Září 1940 představuje určitý přelom v perzekuci slovenských Židů, která vyvrcholila v roce 1942 deportací dvou třetin židovské populace do nacistických vyhlazovacích táborů. V září 1940 vznikl Ústřední hospodářský úřad, jehož cílem bylo rychle se zmocnit židovského majetku… J.Š.)

Aktualizováno 1.3.2023: Češi jako národ, který pořád potřebuje nepřítele, výmluvy a falešné modly

***

Explose sadismu v květnu 1945 v Čechách byla světovým rekordem v mučení, který je výjimečný dodnes a při němž bylo zabito více než 500.000 Němců (241.000 civilistů a 250.000 zabitých vojáků).

***

Vlevo veřejná poprava německého universitního profesora. dr. Josefa Pfitznera, dne 6. září 1945 na Pankráci, byla lidovým obveselením. Na popravu nevinného člověka se prodávali vstupenky… 

***

„Na lampách na Národní třídě viseli mrtví Němci,” vzpomínal pro Paměť národa účastník Pražského povstání Miroslav Hegenbart. Ve válečném kontextu se msta mířená na Němce v uniformách vnímala jako logické pokračování boje. Několik nechvalných událostí na mnoha místech ovšem dokazuje, že ne vždy se jednalo o vraždy a soudy s kolaboranty, vojáky či nebezpečnými živly. Násilí a zlost odnesly také nevinné ženy a děti. 

Ono období bez zákona, které se odehrálo třeba v Ústí nad Labem, kde německé matky a novorozeňata házely skupinky naštvaných Čechů z mostu, masové vraždy v Postoloprtech či hladový pochod z Brna, kde umírali staré babičky a dědečkové, jejichž jediné provinění bylo, že se narodili jako Němci, ovšem nesmí vyšumět do prázdna.

Je úkolem zdravé společnosti umět tyto události reflektovat, připomínat a prohlubovat znalosti o těchto událostech. V podobných příkladech se totiž odhaluje, co je vůbec člověk schopný bez ohledu na příslušnost k jakémukoliv národu. Současná válka na Ukrajině je tomu příkladem.  Celý článek>

***

Výkřiky z pekla zůstaly nevyslyšeny…

P.S.

Jižní Korea proplatí odškodné za nucené práce japonských vojáků v době japonsko-korejské války, přestože dohoda o vzájemném vyrovnání byla uzavřena v roce 1965. I u nás bylo po válce mnoho pracovních táborů a jednotlivců, pracující jako otroci… JŠ

Edvard Beneš 16.7.1944: Mezinárodní řešení této otázky závisí a bude záviset do značné míry na vývoji poslední fáze války. Postoj k Němcům a k Německu, k tomu, jak s Německem po válce naložit, a tedy i k tomu, co s našimi Němci, se vyvíjí v celém světovém veřejném mínění vždy k lepšímu, jak to náš národ potřebuje. Počítáme proto s možností transferu našeho německého obyvatelstva. Dnes nelze s konečnou platností říci, že by na základě nějakého mezinárodního nařízení mohly být transferovány celé tři miliony Němců. Tímto způsobem bude možné zbavit se snad jen části, možná maximálně asi dvou milionů, takže se nemůžeme spoléhat ani čekat na mezinárodní řešení. Je třeba, abychom sami hned v prvních dnech osvobození udělali mnoho, aby co nejvíce všech provinilých nacistů před námi uteklo ze strachu před občanskou vzpourou proti nim v prvních dnech revoluce a aby co nejvíce těch, kteří se budou bránit a vzdorovat jako nacisté, bylo revolucí zabito. Mějte to stále na paměti a celý národ na to musí být připraven." - "K bodu 10 - 11: Rozumíme a vše bude připraveno tak, aby tímto směrem byly zaměřeny masové pudy, které se k výbuchu pomsty hromadí, mimochodem zcela přirozeně. (...)" - V této válce přestal být tento národ vůbec lidský, lidsky snesitelný, a jeví se nám jen jako jedna velká lidská zrůda. Za to všechno musí tento národ čekat velký a přísný trest. (...) Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně zlikvidovat." – 16.5.1945: Naším heslem budiž: definitivně odgermanizovat naši vlast, kulturně, hospodářsky i politicky." – Z knihy My a Němci (1945): „Český otec, který nevychovává své dítě k nenávisti k německé kultuře lži a nelidskosti, je nejen špatný vlastenec, ale i špatný otec."

***

Paul Neustupny, Berlín Autor je Čech a zabývá se usmířením mezi Čechy a sudetskými Němci. Je toho názoru, že Češi se musí vypořádat i s vlastní vinou a podívat se pravdě do očí. Následující esej k tomu chce přispět. Za vyhledání původních pramenů a pořízení kopií patří upřímný dík historikovi Františku Chocholatému Grögerovi. Původní zdroje a pořizování kopií - http://www.go-east-mission.net/dateien/de/125_151008.pdf

Čínské kriminální organizace operující v regionu širšího Mekongu rozjely během covidu ve velkém nový byznys: online investiční podvody založené na otrocké práci statisíců lidských „botů“. Více ZDE.

***

 „Když se lidem vezme náboženská svoboda, brzy následuje svoboda politická.“

***

Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson 31. ledna zdůraznil obavy z nuceného odebírání orgánů, jehož se dopouští Komunistická strana Číny na věřících občanech, a označil tento režim za jeden z „nejrepresivnějších na světě“kvůli porušování lidských práv.

„Tibetští buddhisté a praktikující Falun Gongu jsou umisťováni do táborů nucených prací a Komunistická strana Číny jim odebírá orgány,“ řekl Johnson během projevu na Mezinárodním summitu o náboženské svobodě ve Washingtonu. Více ZDE. JŠ

***

Do Prahy přijel právník nominovaný na Nobelovu cenu míru, spoluautor vyšetřovací zprávy Krvavá sklizeň a expert na lidská práva

Prozaický debut novinářky Veroniky Jonášové inspiroval osud rodiny její německé praprababičky, která si v květnu 1945 prošla děsivou zkušeností s nechvalně proslulým internačním táborem pro Němce, přezdívaným Hodolanské peklo.

Šokovalo mě, že po skončení války existoval tábor pro Němce, kde vládly esesácké mravy, docházelo tam k mučení a vraždění nevinných lidí, na kterých se sadisticky vyžívali místní dozorci, často polokriminální živly. Šokovalo mě, že tam umíraly i děti. A taky mě šokovalo, k jakému týrání lidí tam docházelo a že se o tom mlčelo tolik let. Maximálně o tom tématu vyšla někde velmi stručná a krátká zmínka v historických publikacích. Pořádně a zevrubně to téma z mého pohledu zvedl právě až Martin Hájek ve své diplomové práci.

Našla jsem si Hodolany a nedaleké místo, kde stál obávaný tábor. Taky jsem prozkoumala hřbitov s pamětní deskou na poválečné události. Deska je mimochodem zastrčená až na okraji hřbitova a moc se o ní neví, stejně jako o všech těchto událostech. A je to škoda.

Celý článek>

Géza Dunajszky Zaorané masové hroby:  „Domoobrana a zkáza karpatských Němců“ – opět děsivé čtení o nás a naší stále zamlčované minulosti…

***

Připomínám, že otec bývalé první dámy Livie Klausové, Štefan Miština, byl příslušníkem tajné policie Slovenského státu, tedy tchán prezidenta Václava Klause. Osobně se podílel na zabavování majetku slovenských židů, kteří následně končili v Osvětimi. Livie Klausová na mé dotazy nikdy neodpověděla – ani jako velvyslankyně České republiky na Slovensku .

- V době sčítání lidu v roce 1930 žilo v Československu 691 923 Maďarů a 3 123 568 Němců, z nichž 155 000 mělo bydliště na Slovensku.

- Není zapotřebí mnoho matematického talentu k tomu, abychom zjistili, proč do roku 1950 ze 155 000 karpatských Němců zůstalo pouze 6259 vybraných slovenských (saských) Němců. Pokud budeme souhlasit s tím, že do dnešního Německa bylo vysídleno „jen“ 32 450 lidí, tak počet popravených a zabitých v tehdejších bojích představuje 116 291 osob!

- Pokud také víme, že 20. února 1946 bylo v koncentračních táborech na Slovensku stále 62 643 lidí, kteří se hlásili k německé národnosti, a v roce 1950 jich bylo pouze 6259, pak z výše uvedeného množství osob (116 291) se počet později pohřešovaných osob blíží 24 tisícům (23 934 osob). To znamená, že tito lidé nepřišli o život v bojích, ale po válce. Až v době míru se stali obětí českého nacionalistického postoje vlády prezidenta Beneše. Tito karpatští Němci zmizeli mezi 3. dubnem 1945 a 31. říjnem 1947 ve 107 koncentračních táborech na Slovensku!

… A jak měly chápat svět, v němž se omylem ocitly, děti, jimž ve škole přímo při vyučování zemřel vysílením spolužák, či kluci, kteří vylovili z obecního rybníka hlavu svého kamaráda? Snědli ho rodiče, nebo jejich smrt přežil a stal se obětí neznámého kanibala? A co si měly myslet ženy z jedné vsi v Charkovské oblasti, které se pokoušely zachránit pár hladem umírajících dětí? K jídlu jim toho moc dát nemohly, a tak je alespoň vynesly ven na čerstvý vzduch. Děti sténaly, ale pak najednou zmlkly: „Obrátily jsme se, co se děje, a ony jedly nejmenšího – malého Peťku. Rvaly z něj strupy a cpaly si je do pusy. A Peťka dělal totéž: trhal si strupy a cpal se jimi. Další děti se přisály k jeho ranám a sály mu krev. Vzaly jsme děcko z dosahu těch hladových úst a rozplakaly jsme se.“ …

***

Před devadesáti lety vyvrcholil na Ukrajině Stalinem záměrně vyvolaný hladomor. O život tehdy přišly tři až čtyři miliony Ukrajinců. Nehledě na tvrzení některých revi­zionistických historiků není pochyb, že hladomor byl Stalinem vyvolán uměle. Jiná interpretace není možná.

Spisovatel a novinář Arthur Koestler vzpomínal, jak na jedné stanici u Charkova zvedaly venkovanky „k okénkům vagonů strašlivá nemluvňata s obrovskými vodnatelnými hlavami, hůlkovitými údy a nápadně nafouklými bříšky“. Možná jen žebraly, spíš ale čekaly, že se dětí někdo ujme. Jones pro změnu ve vlaku potkal jakéhosi rolníka, který za poslední šatstvo vyměnil ve městě kus chleba a vezl ho rodině, ale policisté mu ho sebrali. „Vzali mi můj chleba,“ opakoval prý stále znovu a znovu dokola a pak na nádraží ve Stalinu (Doněcku) skočil ze zoufalství pod vlak.

"Pokud by v mainstreamových médiích byli ještě nějací novináři, tyto informace by zazněly v hlavním vysílacím čase všech televizí a rádií a byly na předních stránkách všech novin. Děkuji platformám, podporujících svobodu slova. Toto je experiment, který bez pochyby bude zabíjet a poškozovat. Vždy jsme věděli, že experiment na lidech, bez jejich plného souhlasu a chápání, po odhalení všech rizik a potenciálních vedlejších účinků, je zločin. Nyní existují důkazy, že tento experiment musíme ukončit. Pokud experiment s očkováním bude po dnešku pokračovat, tak víme s naprostou jistotou, že toto není lékařské ošetření, ale že jde o redukci (počtu obyvatelstva). Prosím, okamžitě sdílejte toto video se všemi, které znáte. Děkuji."

Dr. Vernon Coleman

***

24.listopad 2021

Ve zkratce...

Dr. Vernon Coleman v tomto videu mluví o nedávné studii, která dokazuje, že covid očkování způsobuje záněty a další problémy v těle. Vyzývá k okamžitému zastavení očkování proti covidu.

Originál videa publikován: 22. listopadu 2021

Studie, o které mluví dr. Coleman, publikována: 8. listopadu 2021

Přepis:

Je 22. listopadu 2021 a tohle je chvíle, kdy očkování musí přestat. Daron Smith, redaktor Light Paper, mi před pár hodinami poslal studii z lékařského časopisu Circulation, která prokazuje, že očkovací experiment covid-19 se musí dnes zastavit. Jsem přesvědčen, že jakýkoliv lékař nebo sestra, kteří po dnešku budou podávat jednu z mRNA covid injekcí, budou v náležitý čas vyhozeni ze svých pozic a zatčeni.

Dodatky k lidskému profilu prezidenta Edvarda Beneše

Tento ROZHOVOR s panem Gézou Dunajzskym vysílali na rozhlasové stanici Kossuth Rádió 2. srpna 2020 v nedělním pořadu Bez hranic u příležitosti 75. výročí zveřejnění Benešových dekretů. Reportérkou byla Mária Haják, rozhlasová zpravodajka v Bratislavě – cituji:

To ve mně vzbudilo zájem hledat vysvětlení, jak může být někdo - teď nemohu najít lepší slovo – takový grázl, že klame všechny velmoci, Francii, Anglii a dokonce i Spojené státy. Jediný, u koho od začátku našel velké porozumění, byl velký slovanský bratr, Sovětský svaz, ale mám z jistých zdrojů pocit, že ani tam Benešovi příliš nedůvěřovali.

Ukázalo se také, že Sověti měli důvod mu nevěřit, protože Beneš je také špehoval. Nyní není žádným tajemstvím, že Beneš byl dvojitým agentem. Předával do Sovětského svazu přímo Stalinovi informace o chystaných rozhodnutích francouzské a anglické vlády a stejným způsobem dodával interní informace o Stalinových plánech francouzské a anglické vládě. Beneš byl tedy darebák velkého kalibru, který by také za své diplomatické počiny jistě mohl získal Nobelovu cenu za darebáky. Byl ale opravdu tak skvělý diplomat, že si zasloužil mít sochu přímo v Praze na Hradčanech? Protože fakt je, že jeho socha tam stojí. Ale za jakou cenu toho dosáhl? To by měl český lid a národ důkladněji zvážit, protože pro český národ je velká ostuda mít na Pražském hradě sochu takového rasistického, válečného zločince, jako byl Edvard Beneš.

V Česku se kauza bývalých komunistických funkcionářů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara přerušila a čeká se na nové posudky jejich zdravotního stavu. Kvůli zabíjení lidí na hranicích někdejší ČSSR jsou ale stále vyšetřováni v Německu. „Vyšetřování v žádném případě nekončí,“ potvrdil pro HlídacíPes.org vrchní státní zástupce z bavorského Weidenu Christian Härtl, který případ na německé straně od začátku vede. Další podrobnosti>

Přináším další ukázky z knihy PRAVDOU KE SMÍŘENÍ (Spolek Saaz/Žatec 2013). Vyspělá země je schopna připomínat si své vlastní zločiny a omlouvat se za ně. Nevyspělá si připomíná jen zločiny těch druhých. Neexistuje kolektivní vina, ale existuje kolektivní stud. Byl to český gestapismus. Máme tak i německé Lidice. Němci se dokážou z každé porážky poučit a vzpamatovat. Češi se občas nedokážou vzpamatovat ani z vítězství.JŠ

***

Zavraždění pátera Maximiliána– Postoloprtský masakr červen 1945 – II. díl knihy (str. 315 – 454) 

***

"Základním předpokladem skutečného přátelství našich národů je pravda. Ať je jakkoli tvrdá, je třeba ji říkat.“

 „Máme zvláštní schopnost nás všech promítat si vlastní selhání do vybraných obětních beránků a jejich kritizováním se sami před svým svědomím očišťovat.“

Václav Havel

Aktualizováno 25.3.2023: Ohlédnutí se za Covidem: Česká cesta z Covidu, diskusní fórum ke knize

Aktualizováno 9.3.2023: Petra Banat zažila prudké zhoršení zdravotního stavu po druhé dávce mRNA vakcíny, lékařka uvádí, že podobných případů je více - Zákaznice vycházely z prohlášení tehdejší vlády a ministerstva zdravotnictví, že očkování proti covidu-19 člověku zabezpečí takzvanou „bezinfekčnost“. Profesor MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D., který je mezinárodně uznávanou kapacitou v oblasti imunologie, uvádí, že se v té době jednalo o „dezinformaci“šířenou tehdejší vládou.

***

„Nenavykl jsem byzantským způsobům,

abych ruku,která mne bije, políbil.“

Josef Kemr

***

Z TK po přednáškách: Kdo strčí hlavu do písku, dopustí se chyb a je odsouzen je opakovat ve stále větší spirále - Probíhá rozvrat státních financí - Nezdravá společnost zdravému podnikání nepřeje - Lidé nevěřili vědě, ale věřili televizi - Očkovat malé děti od půl roku už je mimo moji hranici jako lékaře -Doplňuji malou FOTOGALERIÍ s otřesnými grafy!

***

Deset profesionálů sumarizuje společenské dopady tří let s covidem. Celonárodní strkání hlav do písku je nebezpečnou slepou uličkou Tisková konference prolomí mlčení o covidové krizi a nastíní komplexní obraz jejích vážných dopadů. Vystoupí na ní deset zkušených profesionálů z Čech, Moravy i Slezska reprezentujících nejvíc postižené společenské oblasti - medicínu, duševní zdraví, školství, vědu, právo, média, internet, ekonomiku a podnikatelskou sféru.

Doporučuji začít přednáškou Tomáše Fürsta a Gabriely Sedláčkové, byla také skvělá, hlavně na konci svého vystoupení (celý program s tématy a časy níže). Veřejnoprávní ČT nebyla na místě, ani jinak neinformovala. Veřejnost by to jistě nezajímalo – nepochybně jí to sdělil veřejný průzkum, kterým se tak ráda řídí... Ve vlastní zájmu a zájmu vašich blízkých doporučuji shlédnout celé – po dávkách, abyste z otřesných informací neutrpěli další zdravotní škody. Dočká se veřejnost obdoby Norimberského procesu, za spáchané zločiny proti lidskosti? 

***

SMIS versus covidisté: dva – nula

10.3.2022: Prof. MUDr. Jiří Beran - zásadní vystoupení - CHARTA 2022

8.3.2023: Josef Mašín oslavil 91 let – „Co jsi dělat ty, zatímco já konal?“

„Zkuste nahradit „s Němci“ termínem „se Židy“ – a pak se zamyslete.“

Tomáš Pecina

***

„Po přečtení textu Jana Urbana „Prezident ničitel. Je na čase si přiznat pravdu o systematickém teroru a vraždění“ (vyšel v červnu na HlídacíPes.org) jsem o něm dlouze přemýšlel a považuji za nezbytné se k němu vrátit. Závěry v něm prezentované považuji za svým způsobem unikátní, ale bez kontextu a širších souvislostí také za velmi zavádějící“, píše předseda společnosti Edvarda Beneše Pavel Carbol.

Komentáře ke článku na Hlídacím psu jsou vypovídající. Také jsem jeden připojil:

Aktualizováno 12.7.2023:Zkorespondences předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou. JŠ

***

… Pazúr nechal zastřelit ženu, která měla v náručí dvě děti (asi jedno- a dvou a půl-leté), a když mrtvá padla s oběma ještě živými dětmi do napůl plného hrobu, chvíli se ještě kochal jejich pláčem, než je obě odstřelil. …

***

Pouze zbabělé země a pokrytci zamlčují vlastní zločiny. Vzmohou se jen na připomínání zločinů druhých. Všichni se chovají stejně, jen aby byli příště znovu zvoleni. Běda zemi, která má takové politiky a takové voliče. Dlouholetá senátorka za obvod Přerov Jitka Seitlová (KDÚ-ČSL), se dosud nikdy nedostavila… Přítomni byli i velvyslanec Maďarska v ČR a zástupce velvyslanectví SRN v ČR. Přítomná byla i poslední z pozůstalých Mária Pafčugová z Trenčína. Nechala zhotovit pomník na přerovském hřbitově za své peníze, když to odpovědné instituce odmítly. Dodnes pracuje na plný úvazek, jako majitelka první soukromé lékárny na Slovensku.

Připojuji FOTOGALERII, tři videa - z přerovského hřbitova, Švédských šancí a přivítání prvních zvonů v kostele sv. Vavřince v Přerově (zvukový záznamcelého aktu).

K pietnímu aktu jsem pozval presidenta Petra Pavla, presidentku Zuzanu Čaputovou, předsedu vlády Petra Fialu, předsedu Senátu Miloše Vystrčila, předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou – Adamovou, Pražského arcibiskupa Mons. Jana Graubneraa veřejnoprávní ČT prostřednictvím gen. řed. Petra Dvořáka. S výjimkou presidentky Čaputové (nemá - odpověď email), jsem všechny oslovil přes DS. Přes DS odpověděl pouze Arcibiskup pražský. Ostatní odpověděli emailem. Poděkovali za pozvání, litovali, že nemají čas (ani v neděli). Možnosti, aby poslali svého zástupce nevyužili. Jediný kdo vůbec nereagoval, byl president Petr Pavel a Petr Dvořák (Události ČT večer tradičně mlčely. Regionální ČT byla na místě, takže pár diváků se na ČT 24 s pietním aktem, samozřejmě ve zkratce, seznámilo). Ve stejný den politici nechyběli, ani Události ČT, při pietním aktu k 81.výročí atentátu na Heydricha… (mimochodem spáchali ho tři Moraváci a jeden Slovák).

***

Přerov 18.6.2023, hřbitov 13:00 hod.: 78.výročí masakru na Podkarpatských Němcích, včetně žen, dětí, batolat a kojenců   

Už jenom za exekuční zákon z „dílny“ ODS, za přispění zkorumpovaného ministra Pavla Němce a prvního předsedy ČEK Juraje Podkonického, díky kterému je dnes cca 800.000 lidí v exekuci a insolvenci, by tato polická strana měla zmizet z Parlamentu stejně jako KSČM. Dát do rukou soudních exekutorů de facto moc větší než mají soudy a PČR dohromady, je zločinem na národu!

Zákony nejsou tak špatné, ale nebyly nastaveny žádné kontrolní postupy, aby se soudními exekutory nemohli stát v nemalém množství lidé, jejichž mravní profil svěřeným pravomocím nad občany vůbec neodpovídá a kteří jménem zákona páchají hromadné zločiny proti lidskosti díky schvalování jejich zločinných metod soudy! Vyspělé země ve většině soudní exekutory nemají, resp. mají státní úředníky, jejichž výdělek není závislý na výši vymáhaných peněz. Nepřekvapuje, že předseda České exekuční komory JUDr. Vladimír Plášil nerespektuje soudní rozhodnutí a není za to ani postihován.

Najde vláda odvahu k hromadnému oddlužení exekuovaných a občanů v insolvenci, nebo bude raději platit mnohem více na napáchané škody soudními exekutory a soudy ve stovkách miliard korun o způsobených hospodářských a psychických škodách nemluvě? Odhaduje se, že skutečných podvodníků a zločinců v řadách soudních exekutorů je cca 10%. Skutečné zločiny páchá česká justice, která tyto zločiny kryje schvalováním postupů soudních exekutorů. Není divu, že ESLP ve Štrasburku dne 25.6.2020 ve svém rozsudku napsal, že česká justice je „disfunkční“ a porušuje vnitrostátní právo na „ostří nože“.

Utl.: Pražský ministr zahraničí o falešných signálech

Český ministr zahraničí Jan Lipavský napsal ve Frankfurter Allgemeine Zeitung pozoruhodný článek. Politik Pirátské strany (nar. 1985) se naléhavě vyslovil pro to, aby ruské válečné zločiny byly souzeny před Mezinárodním trestním soudem, aby se "dlouhodobě uzdravil trvale zraněný smysl pro spravedlnost". Mluví o "svědectvích čiré hrůzy". Má pravdu, s jeho úsudkem lze jen souhlasit.

Lipavský: "Bylo by samozřejmě lepší, kdyby se světovému společenství podařilo zajistit, aby k takovým krutým zločinům vůbec nedocházelo. Ale i pozdější spravedlnost je lepší než žádná."

To je místo, kde se musíte připojit. Protože naprostá hrůza byla také to, co se stalo sudetoněmeckému etniku po skončení války. A to vše v době, kdy zbraně mlčely. Zraněné pocity spravedlnosti stále čekají na uzdravení.

"Základním předpokladem skutečného přátelství našich národů je pravda. Ať je jakkoli tvrdá, je třeba ji říkat.“ - „Máme zvláštní schopnost nás všech promítat si vlastní selhání do vybraných obětních beránků a jejich kritizováním se sami před svým svědomím očišťovat.“

Václav Havel

***

Budoucnost začíná poctivým vypořádáním se s minulostí, jinak nemůže být nadějná. Bude se nám opakovaně vracet, připomínat, se všemi zaslouženými dopady a důsledky. U příležitosti výročí uzavření francouzsko-německé dohody, bude rozdáno 30 000 jízdenek na železniční dráhy, aby mladí obou zemí mohli více poznávat druhou zemi. Události ČT nic, česká kotlina… Na neděli 18.6.2023 jsem pozval k pietnímu aktu v Přerově a na Švédských šancí presidenta ČR, presidentku Slovenska, předsedu vlády ČR, předsedu Senátu, předsedkyni Sněmovny, Pražského arcibiskupa a veřejnoprávní ČT. S jejich účastí, případně omluvou neúčasti a jejími důvody, bude veřejnost seznámena. JŠ

***

Pravdou ke smíření: Případ Postoloprty a vyrovnání se s ním 1945-2010

PRVNÍ DÍL: „Skutečná zvěrstva“ - Masové popravy po skončení války v červnu a květnu 1945 (1-250)

DRUHÝ DÍL: „Tento zážitek mne duševně změnil“ - Přeživší a pamětníci si vzpomínají (315-348)

TŘETÍ DÍL:„Ponížení člověka"– Stud, vzpomínání a smíření  (441-514)

***

Postoloprty 3.6.1945: Češi by mohli říci: „Je nám líto co se stalo.“

18.6.2023 Švédské šance: Masakr připomene pieta, modlitba i nové zvony – na jednom z nich jsou jména dětských obětí