Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

„Odkud se v nás to zlo bere?“ I 80 let poté je v Česku problém přiznat vraždění Němců

 ***

Před odchodem byla připomenuta podstata postoloprtského případu s tím, že jde o místo s největším počtem poválečných civilních obětí, tedy v době míru, že strůjcem byla československá armáda pod patronací sovětské tajné služby a navíc „hecována“ proklamacemi předních československých politiků. Šli jsme přibližně po trase, kterou byli „žatečtí“ v červnu 1945 do Postoloprt vedeni, nejprve muži a pak i ženy. Cestou jsme míjeli pomník vděku Edvardu Benešovi a pomník volyňským samopalníkům. Ó, jak jsou paradoxní československé dějiny!

Na závěr byly připomenuty ještě tři skutečnosti:

1)podobnost postoloprtského případu se současnými událostmi, zejména na Ukrajině,

2)oficiální smíření německého a francouzského prezidenta ve vyvražděné vesnici Oradoure sur Glane (10. 6. 1944) za účasti starce, který vyvražďování přežil s tím, že „my“ jsme se nikdy k takovému smíření např. v Lidicích neodhodlali,

3)připomenuto „krnovské smíření“ na půdě židovské synagogy a kostela Sv. Martina, do něhož daroval přeživší německý chlapec (1945) sochu Panny Marie z Dachau jako jiskru smíření.

Praha 15. září (ČTK) - Historikovi Františku Hýblovi a herci a filmovému režisérovi Jiřímu Havelkovi, byla dnes předána Cena Rudolfa Medka, společnou věcí je zejména masakr u Přerova v červnu 1945, s nímž se vypořádali nebo se potýkají ve svých dílech. Osmdesátiletý Hýbl se více než 30 let zabýval poválečným masakrem na vrchu Švédské šance poblíž severomoravského Přerova. Za svou práci byl už dříve vyznamenán německým Spolkovým křížem za zásluhy.

Jednačtyřicetiletý Havelka se na tuto problematiku zaměřil v rámci svého projektu v Národním divadle v Praze.

V noci z 18. na 19. června 1945 bylo na Švédských šancích zmasakrováno celkem 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků. V té době, více než měsíc po skončení druhé světové války v Evropě, se na místním nádraží setkaly dva transporty. V jednom transportu se karpatští Němci, Maďaři a Slováci vraceli ze Sudet, z české pohraniční oblasti, kde byli válečně umístěni, domů na Slovensko. Druhý transport převážel příslušníky 17. pěšího pluku z Bratislavy-Petrzalky, který byl dříve součástí 1. československého vojenského sboru.

Pravda o české povaze a charakteru

Jan Urban zveřejnil další kritický článek o naší minulosti, tedy i o nás. Přidal jsem ke článku komentář níže. Na schválení čeká už druhý den…

Doplnění pohledu na téma českých Němců. Kdy začnou psát média o masakru na slovenských skautech v Petržalce, maďarského původu, spáchaném stejnými vojáky čs. armády po válce, jako na Švédských šancích?

https://www.sinagl.cz/zpravodajstvi/18-z-ceskych-medii/11511-fotografie-z-protektoratu-v-plzni-cesi-se-raduji-jezdi-do-lazni-chteji-klid-na-praci.html

***

Jan Šinágl napsal:

Komentář čeká na schválení.

2.9.2021 (10:36)