Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Pořídil jsem malou fotogalerii z dnešní návštěvy Plzně, podepsal se do kondolenční knihy a pro jistotu připomněl sekretariátu primátora, pokud nebude možná přímá účast na posledním rozloučení, aby byl vyslán jménem Plzeňanů zástupce z velvyslanectví ČR v USA, podobně jako tomu bylo při posledním rozloučení s Ctiradem Mašínem v Clevelandu. Oba bojovali za svobodu v naší zemí. J.Š.

„Když jsem přijel do Plzně v květnu 1945, setkal jsem se s těmi nejvděčnějšími a nejšťastnějšími lidmi, jaké jsem kdy viděl. Vzali nás do svých domovů a chovali se k nám jako ke znovuobjeveným členům rodiny. Z času stráveného v Plzni během května 1945 mám mnoho příjemných vzpomínek, ale ten srdečný způsob přijetí, jímž jsem byl přivítán spolu s ostatními americkými vojáky, pro mne osobně rezonuje jako nezapomenutelná a zásadní vzpomínka.“ – „ Má každoroční účast a možnost být mezi přáteli na Slavnostech svobody mi opravdu chybí“, přiznal americký veterán. Podle svých slov se cítil nepopsatelně šťastný, když v roce 1995 poprvé zavítal na Slavnosti svobody. 

Plk. Raichl: „I přes věk a choroby, zbraň v rukou stále udržím!“

***

Skvělá akce, pro svůj obsah aktuálnější a potřebnější než dnes tušíme. Byly přítomny novinářky z LN, MFD, Plzeňské drbny a reportérka ČRo. Televize byly obeslány (Prima i ČT), omluvil se jen ZAK. Na závěr videa jsem slíbil plk. Raichlovi, že jeho nedokončená mise bude pokračovat. Za zorganizování celého pietního aktu patří velký dík Ivetě Irvingové, dceři gen. Jana Romana Irvinga, pilota RAF. Knihu Jaroslava Čvančary „Pravomil Raichl – Život na hranici smrti“ doporučuji!  

Dodnes si vyčítám, že jsem při návštěvě „českého Eichmanna“ JUDr. Karla Vaše v roce 2014 v Domově důchodců v Praze, neukončil jeho život. Kdybych věděl, co vím dnes, neváhal bych. Měl bych na to plné právo jménem tisíců jeho obětí a zničených lidských životů, když jeho zaslouženého potrestání nebyla schopná česká justice za spoluúčasti pasivní, mlčící společnosti. Plk. Rajchl by tak nemusel plánovat likvidaci Karla Vaše a mohl jistě žít déle. Stal se tak jeho polední obětí. Zemřel symbolicky 25.února, v den únorového puče komunistů v roce 1948. Byl posledním, který hovořil s gen. Heliodorem Píkou, těsně před jeho popravou. Byl také velkým kamarádem politického vězně plk. Luboše Hrušky, který plk. Raichla objevil zemřelého v křesle s knihou v ruce…   

Je symbolické, že v době závěru pietního aktu se ozvaly „just in time“ zvony kostela poblíž. V parku před ním jsem vyfotografoval památník Second Infatery Division US Army z roku 1990, také symbolické. Zvonily tak i za Ukrajinu, na její podporu i s Boží pomocí!

Svoboda nebyla nikdy zadarmo. Nezaslouží si ji ten, kdo o ni dennodenně neusiluje a odmítá bojovat, když je v ohrožení. Plk. Pravomil Rajchl si toho byl vědom a bojoval za svobodu do poledního dechu. Čest jeho památce, odkazu a trvalé výzvě každému z nás, kdo si je vědom, že bez svobody pozbývá lidský život svého smyslu a stane se pouhým přežíváním, nedůstojným člověka. Zatím máme stále volbu!

Hledani ztraceneho casu – v Britanii za vlast – I

Pořídil jsem zvukový záznam celého slavnostního aktu (doporučuji vystoupení zástupce velvyslanectví USA od 34:35 min.),FOTOGALERII a video níže. Veteráni byli obdivuhodní. To jak promluvili a jak kladli věnce, oslovilo každého přítomného. Jejich projevy byly nejkratší, řekly nejvíce! Poprvé chyběl ten dosud nejlepší řečník, americký veterán Earl Ingram. Jistě i dnes by řekl co je třeba svoji osobitou, oslovující a nezapomenutelnou formou, která osloví nejvíce. Dnes musíme své boje bojovat už bez něho a ve jménu jeho památky a odkazu v nich pokračovat, máme-li být hodni památky a odkazu amerických vojáků.

Ve srovnání s minulými lety mne překvapilo malé množství vlajek USA na budovách. Politici neumí pronášet projevy, neosloví, málokterý umí mluvit spatra, projevy jsou nudné, opakující stejné, bez účinného oslovení pro dnešek a budoucnost. Věnec za USA doprovázeli čtyři muži a jedna žena - nejvíce. Události ČT přinesly jen pár vteřin s několika větami vyňatých z projevů a ukázkou jak se jí americký guláš... Bylo poněkud smutné, když bývalý primátor Plzně a dnešní ministr kultury ČR, nezůstal stát společně s ostatními do ukončení kladení věnců, s úsměvem se zdravil a gestikuloval se známými za bariérou. Pozitivní bylo, že ač nepřihlášen předem jako novinář, byl jsem vpuštěn bez jakékoliv kontroly a mohl tak pořídit exklusivní záběry a fotografie. J.Š. 

Plzeň 8. 5. 2022: Convoy of Liberty

Plzeň: Program Slavností svobody 2022