Jedním z hlavních témat letošních voleb do Evropského parlamentu jistě bude otázka migrace. O tom, že přistěhovalce nelze házet automaticky do jednoho pytle, vypovídá i studie s názvem MIGRACE A SOCIÁLNÍ SÍŤ, která zkoumá hospodářské dopady tohoto jevu na veřejné rozpočty v Nizozemsku.
Tým expertů vedených Janem van de Beekem, který získal titul Ph.D. v oblasti ekonomiky migrace, analyzoval statistické údaje za 25 let, přesněji v období od roku 1995 až do roku 2019. Ze studie vyplývá, že výdaje veřejné sféry související s migrací činily v průměru 17 miliard eur ročně, tedy 400 miliard eur za 25 let, což je zhruba 10 bilionů korun (HDP Nizozemska v roce 2021 poprvé přesáhl tisíc miliard dolarů). Problém v zemi naposledy zkoumali před dvaceti lety, protože v roce 2003 takové výpočty označily za rasistické.
Studie tvrdí, že stát blahobytu přitahuje migranty se žádnou či minimální vzdělaností jako magnet, většinou zůstávají v Nizozemsku a žijí z podpor. Zato ti, kdo získali vzdělání a poté úspěchy v různých oborech, často ze země odcházejí, hlavně do USA. „Pokud se migrační politika nezmění, sociální stát (welfare state) se pod rostoucími náklady postupně rozloží, což znamená, že méně zdrojů zbude na zdravotnictví, školství či na potírání kriminality,“ uvádí studie s tím, že integrace se často nepodaří ani u druhé či třetí generace přistěhovalců. Jan van de Beek v jednom televizním rozhovoru řekl, že je migranty třeba rozdělit podle motivace – zda přišli do Nizozemska pracovat, studovat, nebo jen kvůli azylu.
„Zvláštní je, že i někteří lidé, kteří přijeli za prací, dříve či později začnou brát nějakou veřejnou podporu. Avšak nejhorší forma je migrace s cílem získat azyl. Takto motivovaní lidé z Afriky dostanou za svůj život v průměru 600 tisíc eur (asi 15 milionů korun) státní podpory. Naopak lidé přicházející z Austrálie, či skandinávských zemí, z USA či z Japonska za stejnou dobu přinesou do veřejné kasy Nizozemska v průměru 600 tisíc eur,“ dodal vedoucí projektu.
Ištván Léko, LN, 4.1.2024
P.S.
Mimochodem by byl jistě zajímavý podobný průzkum i v ČR na téma: „Kolik lidí žije ze sociálních dávek, ačkoliv jsou zdraví a mohli by pracovat?“ Mohli by si vzít příklad z Ukrajinců! JŠ
Read more...