Československá justice měla fantazii
… Události nabývají na rychlosti, jako řeka již přehnutá přes hranu vodopádu, dopadající na zpěněné dno propasti. Toto dno, smrt Pavla Wonky, je vzdáleno již pouhých 21 dnů — Ztlučený je odvezen do královéhradecké věznice, kde 20.dubna 1988 zasedne poslední soud. Pavel Wonka je k němu přivezen na kolečkovém křesle, není schopen samostatného pohybů, přesto jsou na jeho rukou pouta. Rozsudek zní 5 měsíců nepodmíněně za neplnění povinnosti ochranného dohledu. …
Špión Jirout byl zadržen v Peci pod Sněžkou 28. října 1985. StB si s ním pohrávala na svém detašovaném pracovišti, na chatě ve Špindlerově Mlýně. Používala metod citového vydírání a silné emocionální vazby na jeho, tehdy desetiletého syna Lukáše. PhDr. Milan Jirout se po týdnu výslechů, po týdnu beze spánku, kdy nemohl vzhledem ke svému psychickému stavu ani přijímat potravu a zhubl o téměř jedenáct kilogramů, přiznal. Vymyslet úkoly, s kódy a šiframi, to už bylo horší. Nakonec bylo v protokolu i rozsudku při dokazování Špionážní Činnosti uvedeno třeba: velké auto, malé auto („šifry“ pro rozlišování vojenské techniky při pohybu sovětských vojenských kolon po našich silnicích], další (akta, zanesená do rozsáhlého fasciklu soudního spisu mají podobný charakter.
Špionážní činnost měla podle názoru StB začít navázáním kontaktu při studijním pobytu ve Francií v letech 1968—1970, později (1970—1974) podáváním konkrétních zpráv ve formě pohlednic, na jedné z nich byla za šifrovanou zprávu pokládána katalogová čísla autíček Matchbox. Přitom pohlednice byly známy velkému počtu lidí z alb PhDr. M. Jirouta, který používal při svých přednáškách. Argumentováno bylo i několika setkáními s agenty cizích mocností, ani při jednom z nich však nebylo dokázáno nic konkrétního.
StB potřebovala třídního nepřítele, nejlépe špióna...
Stál jste moc peněz, práce... Vidíte ty tlusté oranžové desky? To jsou důkazy proti vám! Celých pět let jsme vás mapovali, sledovali, byl jste pod drobnohledem, víme o vás všechno... Buďte ve vazbě třeba půl roku, když se vám tady líbí, vypadají vám všechny vlasy, když nechcete říci pravdu... Nemáte proti nám žádnou šanci.... Vsadím se s vámi o litr vodky, že vás dostaneme a potom vás připlácnu na strop jako mouchu. A když budete chtít, abych vám odpustil, budete si muset kleknout na kolena a tu vodku přede mnou vypít na ex ...
Major StB I. A. by flašku vodky vyhrál. PhDr. Milan Jirout strávil ve vyšetřovací vazbě šestnáct měsíců. Další tři roky ve vězení. Amnestie prezidenta republiky mu zkrátila původní trest sedmi let pouze o dva roky, ještě několik dlouhých měsíců by se díval na svět zamřížovaným oknem vězeňské cely. Brána věznice se pro něj po upozorněni královéhradecké případové skupiny Čs. helsinského výboru a zásahu generálního prokurátora ČSR JUDr. P. Rychetského otevřela 1.2.1990. V polovině února píše PhDr. Milan Jirout na francouzské velvyslanectví žádost, adresovanou francouzské vládě s prosbou o vyjádření k jeho vině či nevině, jde ovšem o informace z období před více než dvaceti lety.
16. února 1990 promíjí prezident republiky PhDr. Milanu Jiroutovi neodpykaný zbytek trestu. Stížnost na porušení zákona je opakovaně evidována na generální prokuratuře. Vše pravděpodobně s definitivní platností vyřeší zákon o soudní rehabilitaci.
PAVEL WONKA ...
„Co se míní pojmem světová socialistická soustava? Jedná se o území od ČSSR po Vietnam, což představuje půl zeměkoule, nebo se jedná o území od Kuby přes SSSR po Vietnam, což představuje tři čtvrte zeměkoule? To tě nikdy nenapadlo, že naše justice má takovou fantazii, alespoň v něčem máme světové prvenství.“ Tylo věty řekl Pavel Wonka po přečtení zdůvodněni rozsudku (M. J. ohrožoval bezpečnost Sovětského svazu a celé světové socialistické soustavy) svému spoluvězni PhDr. Milanu Jiroutovi v královéhradecké věznici začátkem prosince 1986, kde oba čekali na vynesení rozsudku, případně vyřízení odvolání. PhDr. Milan Jirout strávil ve vězeni celkem padesát dva měsíců. Pavlovi Wonkovl tehdy zbývalo do konce života patnáct měsíců. Vítězství „sametové revoluce“ se nedočkal. Již tehdy jeho rozsudek prakticky zněl — doživotí. Byl zatčen spolu se svým bratrem 26. 5. 1986 za to, že Jako nezávislý kandidát aspiroval na místo ve Federálním shromáždění do Sněmovny národů, jeho bratr Jiří do Sněmovny lidu. Rozsudek byl vynesen městským soudem v Praze za předsednictví JUDr. Jana Rojta až 25. května 1987. Oba bratři jsou odsouzeni — Jiří za pobuřování na 12 měsíců nepodmíněně, Pavel na 21 měsíců nepodmíněně a tříletý ochranný dohled, za pobuřování, dále za útok na státní orgán a orgán společenské organizace a za útok na veřejného činitele. Pavel Wonka se odvolává, 8.8.1987. Nejvyšší soud ČSR jeho rozsudek potvrzuje a odsouzený je odvezen do Minkovic, kde ve II. nápravné skupině odpyká zbytek trestu.
Po návratu z vězení čeká Pavla z důvodu ochranného dohledu denní hlášení na místním oddělení VB. Tento dodatečný trest nemíní Wonka plnit, nevychází z matčina bytu, píše své teze a žádá o vystěhovalecký pas, jako by podvědomě cítil nebezpečí, které mu hrozí. Když po šesti týdnech dostane předvolání na okresní vojenskou správu v Trutnově, myslí, že se jedná o vyřízení právě jeho vystěhovaleckého pasu.
Události nabývají na rychlosti, jako řeka již přehnutá přes hranu vodopádu, dopadající na zpěněné dno propasti. Toto dno, smrt Pavla Wonky, je vzdáleno již pouhých 21 dnů — Ztlučený je odvezen do královéhradecké věznice, kde 20.dubna 1988 zasedne poslední soud. Pavel Wonka je k němu přivezen na kolečkovém křesle, není schopen samostatného pohybů, přesto jsou na jeho rukou pouta. Rozsudek zní 5 měsíců nepodmíněně za neplnění povinnosti ochranného dohledu.
26.dubna 1988, podle výpovědi spoluvězňů, kolem 19. hodiny, Pavel Wonka umírá. Okolnosti jeho smrti a posledních dnů vězení jsou dosud nejasné. Celým případem se v současné době zabývá vyšetřovací komise České národní rady. Fakta shromažďují í další nezávislé Iniciativy — Charta 77, Čs. helsinský výbor, VONS. Veškeré šetření má být uzavřeno do 28. 4. 1990, kdy přátelé Pavla Wonky svolávají pietní shromáždění v místě, kde vyrůstal a žil, ve Vrchlabí. Připomeneme si tak druhé výročí úmrtí.
Politický vězeň, věčný oponent, laický advokát a nakonec jedna z posledních obětí totalitního režimu, moci, která všechny nepohodlné normalizovala, a neschopné „převýchovy“ věznila, nutila k emigrací a v neposlední řadě v průběhu desítek let své vlády vybírala i daň nejvyšší, lidský život. Zatím posledním známým jménem v černé knize komunistického teroru je Pavel Wonka, jeho názory, jeho život na svobodě i ve vězení, byly nyní po 17. listopadu široce publikovány i v našem tisku (např. Mladá fronta, Svobodný zítřek atp.). My proto v druhé částí našeho seriálu budeme příští sobotu pokračovat vzpomínkou PhDr. Milana Jirouta, který s P. Wonkou strávil na společná cele královéhradecké vězníce období od listopadu 1983 do ledna 1987.
PETR JIROUSEK
DOKUMENTY, Magazín Pochodně, 14.4.1990, str.5.
P.S.
A na veřejnoprávní ČT běží už týdny upoutávka na dokument Libuše Rudinské „Pavel Wonka se zavazuje“?! Vůbec nehovoří o jeho skvělé právnické práci a občanských postojích, kterými zločinný komunistický režim ohrožoval a kvůli kterým musel zemřít, respektive být mučen a zavražděn. Zato v dokumentu vypovídají proti Pavlu Wonkovi bývalí příslušníci StB, často skryti a bezejmenní, včetně jeho přátel, kteří k jeho charakteru mají hodně daleko a mají i důvody ho pomlouvat. Ministerstvo kultury a ČT tak podpořila a podporuje dokument, který si v ničem nezadá s „kvalitou“ komunistických agitek či pomlouvačných kampaní. Pavel Wonka ohrožuje mocné i dnes. Jeho odkaz nám je stále aktuální a trvalou výzvou i nám všem. I on by se zúčastnil demonstrace 1.prosince 2014 v Praze na VK od 18:00 hod. Přijďte za něho, za sebe a své potomky, nechcete-li, aby nebyli noví Palachové, Zajícové a Wonkové!
Jan Šinágl, 29.11.2014
* * *
* * *
* * *
Pavel Wonka - vězeň svědomí, promlouvá aktuálně i ke dnešku!
Komentáře
Češi hip hip hop. Přiletí hockejisti a soudružka madona. Bežte si koupit lístky at nezmeškáte. Idioti.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.