Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

po čvc 13 @08:30 -
OS Praha 6: kauza JUDr. Zdenka Altnera

Nejnovější komentáře

  • 05.07.2020 20:18
    V každém národě se najde několik neohrožených jedinců. O smrti ...

    Read more...

     
  • 04.07.2020 12:39
    Komunisté jsou nepotrestaní od Aše po Peking. KOMUNISTICKÉ ...

    Read more...

     
  • 03.07.2020 12:06
    Poslední odstavec pana bývalého velvyslance jsou velmi úderná ...

    Read more...

     
  • 01.07.2020 00:21
    PČR je na 87 místě na světě ve věci důvěryhodnosti, hned ...

    Read more...

     
  • 01.07.2020 00:05
    Předseda ODS Fiala si loni vydělal jako politolog na universitě ...

    Read more...

     
  • 30.06.2020 21:28
    Myslím, že více jak o komunisty jde více o levicové poslance ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Wonka Pavel oblicej a mísaProč Pavel Wonka musel zemřít?

... Dosvědčím, že Pavel Wonka byl ve vazbě v Hradci Krá­lové mučen a ubit k smrti. Po­užívalo se velmi rafinovaných metod, které nezanechaly sto­py. Nebyla to embolie, ale vraž­da ... Nebyl sám, kterého ubi­li k smrti, mnohým píchali in­jekce, mučili např. ing. D., kte­rý z toho nakonec skončil v blázinci. Zažil jsem ve věznici v Trenčíně na sobě mučení elektrickými šoky, kde dělali ta­kové pokusy jako na zvířatech, pro příslušníky SNV jsme ne­byli lidmi.

... Stěžuji si, že se okresní prokurátor v Trutnově stále no­vě a nově angažuje za mé věz­nění, Dne 5. 4. 1988 byl příto­men mému zatčení a odmítl mi poskytnout pomoc, o kterou jsem jej žádal, když jsem byl týrán. Omezení osobní svobo­dy ml bylo zdůvodněno kontro­lou totožnosti ač jsem totož­nost několikerým způsobem pro­kázal. Při zákroku jsem se ne­bránil, jenom jsem křičel o pomoc a hlasitě žádal, aby ml byl sdělen důvod, proč mě mordu­jí a nasazují pouta. Byl jsem potom bit a ztratil vědomí. Pa­matuji si, že mě vlekli za ru­ce tělem po zemi po schodech. Na těle jsem zhmožděný a mám potrhaný oděv… Do vazby jsem byl odvezen v bezvědomí a to, že na mně byla uvalena jsem se dozvěděl až od orgá­nů věznice... U GP ČSSR jsem podal stížnost pro porušení zá­kona, kterou nyní bude řešit dr. Navrátil z GP ČSR. Z té vy­plývá, proč je rozsudek 1T 5/87 MS Praha nulitní. Já jej do­konce pokládám za zločinný a nikdy jej nebudu a nemohu uznat za platný právní úkon, přestože mě proto, aby mně k tomu donutili již málem při­pravili o život a tím, že mě nic lepšího nečeká. ... Ti, kteří proti mně vykon­struovali minulé trestní proce­sy mě opět chtějí umlčet ve vě­zení. To, co se děje, jsou vždy nezákonné a organizované ak­ce úředních činitelů. Žádný ta­kový rozsudek Vám již nebudu respektovat. Vím, že mne to bude stát život, ale proto vám přece nebudu uznávat zločiny za platné právní akty. Dvakrát (3krát) jsem se podřídil nezá­konnému trestnímu rozsudku, ale co je moc, je moc. …

Co dává člověku sílu vystu­povat proti zlu, která ovládlo společnost, proti bezpráví, kte­ří napadlo justici, že je chatr­ná jako látka prožrané moly, rozpadá se mezi prsty soudcov­ský talár, spravedlnost je sle­pá a pravda je žalářována, kdo měl sílu jít proti totalitní mo­ci? Jen člověk vnitřně čistý, posílený morálním základem své pravdy.

Kam jsme se dostali my, sa­metoví revolucionáři? Kdo se to za nás pere o křesla, prská kolem sebe, hádá se, křičí? Kde je osm pravidel dialogu? Kdo stojí v pozadí? I my, spolu s jinými cítíme, že kdo žil ve zlu, zlo neopustil a na druhé straně, ten kdo vydržel od 17. listopadu až dodnes, tak je unavený a špinavý jako když šoufkem vybírá se žumpa, ale ono zároveň do ní přitéká, čím rychleji se vybírá, tím rychleji přitéká a tak hladina je stále, ve stejné výši.

Tragická smrt Pavla Wonky byla logickým vyústěním a za­vršením jeho života, zemřel ja­ko oběť totality, zla a bezprá­ví, které si s ním nevědělo ra­dy. Nedokázalo ho přinutit, aby přestal psát své úvahy o uspo­řádání svobodné společnosti ži­jící v právním státě. Pavla Wonku neumlčelo opakované věze­ní, šikanování, pronásledováni a neumlčel ho ani vlastní strach před smrtí. Podle výpovědi svědků a jeho vlastních zápis­ků cítil, že konec jeho života se blíží, přesto kolem Pavla nel­ze vytvářet gloriolu svatosti. Byl velmi silnou osobností a chtěl vyniknout, chtěl studovat právo, které bylo jeho koníč­kem, vášní a životní nutností. Pavel Wonka byl samotářský, ješitný, rád provokoval, ale zá­roveň byl čestný, přímý a ve­lice hrdý. Byl osobnost a nedal se zlomit, nedal se koupit, ne­dal se změnit. Stal se pro býva­lý režim nejenom nepohodlným, ale pro svou kandidaturu na poslance do FS i nebezpečným. Jednal krajně netakticky, šel čelem a již příliš vyčníval i řady. Ve společnosti už pomalu začínalo kvasit k 17. listopadu 1989. Vládnoucí třída, elita KSČ dostávala zprávy o „stavu lidí“, čím dál méně povzbudivé. By­lo potřeba zastrašit nejaktivnější pracující skupiny Charty 77 a ostatní skryté přívržence odradit od spolupráce. Pavel Wonka cítil, že to bude on, kdo se stane obětí. Je to zřejmé i z jeho dopisu adresovaného Ge­nerální prokuratuře ČSSR, odbor dozoru nad soudním řízením trestním, Praha 4.

Uvádíme části bezprostředně se týkající způsobu zatčení Pav­la Wonky, dopis je datován 7.4.1988.

Věc: Stížnost

Stěžuji si, že na mě soud uvalil vazbu bez mého výslechu a v době, kdy jsem byl v bez­vědomí. Porušil tím ustanove­ni § 2/1, 5, 6, 13 tr. z. Vazba je zjevně neadekvátní přečinu, pro který jsem stíhán. Osobní svoboda je jedním z nejdůležitějších práv člověka a byla omezena proto, že zde existuje rozpor v otázce nulity tr. roz­sudku. Tento rozpor není na jedné straně řešen na kompe­tentních místech, což ostře kontrastuje s bleskovým trest­ním postihem mé osoby.

Z vězení jsem byl dopraven už domů ve špatném zdravot­ním stavu před měsícem. Ne­mohl jsem chodit. Při první ces­tě, kterou jsem vykonal na před­volání OVS Trutnova ohledně mé žádosti o vystěhování z ČSR jsem byl doslova přepaden, zbit a uvězněn. V tomto státě mi tedy není dovoleno ani nor­málně žít, ani jej opustit.

... Stěžuji si, že se okresní prokurátor v Trutnově (JUDr. Josef Doležal, pozn. J.Š.) stále no­vě a nově angažuje za mé věz­nění, Dne 5. 4. 1988 byl příto­men mému zatčení a odmítl mi poskytnout pomoc, o kterou jsem jej žádal, když jsem byl týrán. Omezení osobní svobo­dy ml bylo zdůvodněno kontro­lou totožnosti ač jsem totož­nost několikerým způsobem pro­kázal. Při zákroku jsem se ne­bránil, jenom jsem křičel o pomoc a hlasitě žádal, aby ml byl sdělen důvod, proč mě mordu­jí a nasazují pouta. Byl jsem potom bit a ztratil vědomí. Pa­matuji si, že mě vlekli za ru­ce tělem po zemi po schodech. Na těle jsem zhmožděný a mám potrhaný oděv… Do vazby jsem byl odvezen v bezvědomí a to, že na mně byla uvalena jsem se dozvěděl až od orgá­nů věznice... U GP ČSSR jsem podal stížnost pro porušení zá­kona, kterou nyní bude řešit dr. Navrátil z GP ČSR. Z té vy­plývá, proč je rozsudek 1T 5/87 MS Praha nulitní. Já jej do­konce pokládám za zločinný a nikdy jej nebudu a nemohu uznat za platný právní úkon, přestože mě proto, aby mně k tomu donutili již málem při­pravili o život a tím, že mě nic lepšího nečeká.

... Ti, kteří proti mně vykon­struovali minulé trestní proce­sy mě opět chtějí umlčet ve vě­zení. To, co se děje, jsou vždy nezákonné a organizované ak­ce úředních činitelů. Žádný ta­kový rozsudek Vám již nebudu respektovat. Vím, že mne to bude stát život, ale proto vám přece nebudu uznávat zločiny za platné právní akty. Dvakrát (3krát) jsem se podřídil nezá­konnému trestnímu rozsudku, ale co je moc, je moc.

Citovaná stížnost na GP ČSR nikdy nedorazila, byla založe­na na Útvaru SNV v Hradci Králové.

Ve dnech, kdy Pavel Wonka psal tuto stížnost, byl již roz­hodnut domoci se svého práva všemi prostředky?

Chtěl vyprovokovat své věznitele k takovému jednání, kte­ré povede k jeho smrti?

Jsme přesvědčeni o tom, že i později, kdy zahájil na pro­test hladovku, tak věřil, že je­ho případ bude řešen přece jen jinak než bitím. Věřil i ve své přátele, Hana Jüptnerová, Anna Hrudková a Jan Hrudka píší GP ČSR:

Dne 5.4.1988 byl v úřední věci na Okresní vojenskou správu v Trutnově pozván Pa­vel Wonka, nar. 23.1.1953, bytem Pražská 384, Vrchlabí. Po skončení jednání však byl — zřejmě orgány ministerstva vni­tra - zadržen a od té chvíle o něm nemají nejbližší příbuz­ní a přátelé žádných zpráv.

Vzhledem k tomu, že Pavel Wonka je po svém propuštění z vězení (26.2.t.r.) stále ve vážném zdravotním stavu, dů­vodně se obáváme o jeho další osud. Proto se ptáme:

—            kým a na základě čeho byl zadržen;

—            kde se nachází a proč o tom nebyla jeho rodina dosud uvědoměna;

—            jaký je jeho současný zdra­votní stav a zda mu je posky­tována nezbytná lékařská péče.

Dne 20.4.1988

* * *

Kdo může dát dohromady mozaiku pravdy, obraz svědec­tví o posledních dnech života Pavla Wonky? Výpovědi spolu­vězňů se shodují v tom, že Pa­vel Wonka byl bit, nebyla mu poskytnuta přiměřená lékařská péče vzhledem k jeho stavu, nebyl převezen do vězeňské ne­mocnice, byla mu odpírána vo­da ... Svědectví může být vy­vráceno jiným a zjistit pravdu je těžké i pro vyšetřovací ko­misi při České národní radě přešetřující nyní tento případ. Příčina smrti je známa — em­bolie plic, poměry ve věznicích jsou známy, stav, ve kterém byl Pavel Wonka souzen je znám. Neotiskujeme svědecké výpovědi spoluvězňů z důvodů msty, z důvodů rozdmýchání vášni proti konkrétním lidem. Vinu a nevinu ať posoudí soud. My zveřejňujeme pouze zázna­my, které nám byly doručeny. Případ Wonka je přezkoumáván již dlouho, mnozí mlčí, mnozí si nevzpomínají, ale mnozí z těch, kteří nesou svůj díl vlny na smrti Pavla jsou dosud na svých místech. Máme důvodné podezření, že „obětní beránek“ byl již vybrán a ti, kteří sku­tečně, zrežírovali a dovedli tento proces do konce zůstanou nepovšimnuti. Podle našeho názoru nejvyšší vinu nese sys­tém, který umožnil podobné procesy, který dopustil justiční vraždy, který na všech pos­tech obsazoval klíčová místa lidmi přinejlepším poslušnými, umožnil grázlům vyžívat se v bití svých obětí, neschopným stát v čele naší republiky, a vše pospojoval nitkami strachu. Přes čtyřicet let jsme byli nu­ceni nasazovat mimikry, nasa­zovat masky a ztrácet vlastní tvář. Naši tvář obnažila až re­voluce, uplynulo pět měsíců. A masky se znovu stěhují na tvá­ře, protože zlo nabralo dech a hlásá „Demokracii pro Všech­ny!“  

Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, ano nakonec Pravda a Láska zvítězí, protože žít ve lži = nežít.

* * *

Svědectví vězně V. K. (kráceno)

... Při jedné lékařské kon­trole mě vyzval předvádějící, přezdívkou „Kulturista“, abych pomohl v chůzi člověku v mojich letech, který stál před ce­lou č. 102 a držel se pletiva nad zábradlím. Pamatuji si říd­ký vous, horečnaté oči, teplá­ky a pod tepláky noční úbor, což svědčilo, že měl povoleno ležet. Zavěsil se do mne a na mou otázku odpovídal: jmenuji se Pavel Wonka. „Jsem politic­kej, vrátil Jsem se z Minkovic, policajti mě zmlátili a znovu zavřeli.“ Řekl mi abych mu vy­hrnul tepláky v oblasti led­vin. Přitom jsem viděl, že má pod tepláky pyžamo a pod py­žamem podlitiny v části zad a ledvin... Později Wonka vy­hlásil hladovku pro nedůvodnou vazbu a pro zmlácení od VB... Po čase Wonku přemís­tili na celu č. 130 a s ním umístili dva cikány A. a B. Já byl na cele 128-131, čili na­proti 136. Často Jsem hovořil s A. a zajímal se o Wonkovo zdraví. Bylo mi řečeno, že Pa­vel nejí a jeho jídlo, že jedí oni. Poslední noc si pamatuji přesně. ... Jestli mě paměť ne­klame byla neděle. Bylo jasně slyšet, že exekutoři buší do bez­vládného těla. Po cvaknuti dve­ří naproti, jsem se okamžitě ptal A. co se děje. On mi od­pověděl: „Museli jsme Wonku svléknout do noha a vystrčit z cely. Později ho v bezvědomí strčili zpět.“ Na mou otázku co je s ním, řekl A., že spí.

V noci, přesnou hodinu ne­znám, se Pavel Wonka pravdě­podobně s vypětím posledních sil vyškrabal na okno a do tmy volal svá poslední (slova: „Já nechci umřít, Já chci doktora“. Tato slova slyšeli desítky lidí, kteří neměli u dveří kliku, ti co měli klíče; jak je nazvat?

* * *

Svědectví vězně D. P. (kráceno)

... Dosvědčím, že Pavel Wonka byl ve vazbě v Hradci Krá­lové mučen a ubit k smrti. Po­užívalo se velmi rafinovaných metod, které nezanechaly sto­py. Nebyla to embolie, ale vraž­da ... Nebyl sám, kterého ubi­li k smrti, mnohým píchali in­jekce, mučili např. ing. D., kte­rý z toho nakonec skončil v blázinci. Zažil jsem ve věznici v Trenčíně na sobě mučení elektrickými šoky, kde dělali ta­kové pokusy jako na zvířatech, pro příslušníky SNV jsme ne­byli lidmi.

Pavel Wonka byl na cele ve­dle mne, oddělovala nás pouze šestnácticentimetrová zeď, ale oknem se bylo možno do­mluvit. Pavel Wonka vyhlásil hladovku, ale doktoři ji vůbec nebrali na vědomí, stále byla k němu na celu strkána stra­va, ačkoliv byla praxe, že vě­zeň, který vyhlásí hladovku je izolován a je mu věnována zvý­šená lékařská péče... Dále chci uvést, že Pavel Wonka byl mučen a bit. Například jsem byl svědkem toho, že když mě vyvedli z cely ven na zubní prohlídku, viděl jsem na chod­bě vodu, byl slyšet nářek jak ho bijí, nikdo nesměl ven... Vyvedli ho z cely, vysvlékli do naha a pověsili ho za ruce na mříže na katr, byl vyzdvihnu­tý, že měl chodidla 10 cm nad zemí a byl poléván hadičkou, ve vědru měli připraveno 5 pen­dreků a k nim se připojilo 5 příslušníků SNV a řezali ho tak dlouho až nemohl křičet a jen sípal... Potom vím, že Pavel Wonka nemohl řádně chodit a míval v těle i červy a o tom věděli i lékaři, brali ho na pro­hlídky, ale ty byly takové, ja­koby byl Pavel zdráv. Jakoby se nic nedělo. Pavel Wonka se pořád bral jako zdravý. I když jsme ho den před smrtí při­nesli na ošetřovnu.

Když ho zase mučili, domlu­vil jsem se s V. K. (spoluvězněm, pozn. red.), že si rozbiji hlavu, abych se dostal na chod­bu a mohl podat svědectví. ... zde jsem viděl něco příšer­ného. Naposledy jsem měl mož­nost vidět Pavla Wonku, byl pověšený na katru a nejevil známky života. Buď omdlel bo­lestí, nebo byl již mrtvý, ale při vědomí nebyl. Proto když Jsem se vrátil od doktora, zabouchal jsem na A. a V. K. mě infor­moval, že Pavel je již na cele a leží v bezvědomí a je ošet­řován Romy.        i

Pavlu Wonkovl byla odebírá­na krev i moč atd., takže dok­toři věděli, že se v něm tvoří aceton a je jasné, že když člo­věk drží hladovku více než 5 dní je z něho cítit aceton. Bylo to z Pavla cítit nadálku, i my vězni a kamarádi jsme to cíti­li... Vše bylo řízeno estébákama a natolik promyšleno, že k tomu byli použiti i Romové, kteří mu jedli jídlo. Dělalo se to záměrně a byla to napláno­vaná vražda ...

Jména policajtů, kteří zavraž­dili Pavla Wonku neznám, ale znám jejích přezdívky, které Jim dali muklové... Jeden z nich Je známý pod přezdívkou „Cikán“, ...dále „Tužtička“ ... další „Zlatozub“, který byl v tzv. „bouchacím komandu" s „Černou Mářou“ v 60. a 70. le­tech ... Dále uvádím jméno dal­šího vraha pod přezdívkou „Pra­sečí hlava“, ti tam stále pra­cují a ti Pavla kopali, mučili a nakonec zavraždili. ... Vím, že existovala tzv. politické oddělení politických vězňů ve věz­nici Leopoldov, Mírov, Horní Slavkov a další a další. V těchto věznicích jsem byl i já a mohu říci, že to co jsem zažil se ani nedá vypovědět, normál­nímu člověku, který to viděl se musí i rozum zastavit, když to dnes někde vyprávím nikdo mi nevěří...

* * *

Zlo se sytí nenávistí a lží, dobro je naplňováno pravdou a láskou. Pavel Wonka zemřel 26. dubna 1988. Známe mnohá fakta a mnohé svědecké výpo­vědi ... Kdy budem znát prav­du???

PETR JIROUSEK

DOKUMENTY, Magazín Pochodně, 29.4.1990

P.S.

A na veřejnoprávní ČT běží už týdny upoutávka na dokument Libuše Rudinské „Pavel Wonka se zavazuje“?! Vůbec nehovoří o jeho skvělé právnické práci a občanských postojích, kterými zločinný komunistický režim ohrožoval a kvůli kterým musel zemřít, respektive být mučen a zavražděn. Zato v dokumentu vypovídají proti Pavlu Wonkovi bývalí příslušníci StB, často skryti a bezejmenní, včetně jeho přátel, kteří k jeho charakteru mají hodně daleko a mají i důvody ho pomlouvat. Ministerstvo kultury a ČT tak podpořila a podporuje dokument, který si v ničem nezadá s „kvalitou“ komunistických agitek či pomlouvačných kampaní. Pavel Wonka ohrožuje mocné i dnes. Jeho odkaz nám je stále aktuální a trvalou výzvou i nám všem. I on by se zúčastnil demonstrace 1.prosince 2014 v Praze na VK od 18:00 hod. Přijďte za něho, za sebe a své potomky, nechcete-li, aby nebyli noví Palachové, Zajícové a Wonkové!

 

Jan Šinágl, 29.11.2014

* * *

OSUD POLITICKÉHO VĚZNĚ I.

OSUD POLITICKÉHO VĚZNĚ II.

* * *

Dokument Libuše Rudinské „Pavel Wonka se zavazuje“ je svědectvím o dnešním stavu společnosti a současně osobní výzvou každému slušnému člověku!

* * *

Pavel Wonka - vězeň svědomí, promlouvá aktuálně i ke dnešku!

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.86 (7 Votes)
Share

Komentáře   

0 #3 KAUZA VE ZKRATCE 2015-01-26 17:18
.
Pavel Wonka vs. Libuše Rudinská

advokát chudých vs. advokátka rudých

mrtvý disident vs. živí estébáci

pravda a láska prohrává se lží a nenávistí.
-1 #2 FK 2014-11-30 10:03
Má stát tohoto ražení právo na existenci ? Má česko které chrání zločince a vrahy právo na existenci? Odpověd je jediná : NEMÁ.
A prorokuji jeho zánik.
+3 #1 drbna Rudinská 2014-11-30 02:18
A tohoto politického vězně barbarsky utrápeného na smrt skandalizuje rudá fanatička Libuše Rudinské spolupracující s StB ve svém filmu bez jediného důkazu o skutečné zradě Pavla Wonky. Pouze na základě drbů od estébáků a drbů z ulice Vrchlabí. Za pomoci koproducenta České televize. Kdo dělá drby je drbna. Kdo sbírá drby je totéž. Je to hanba ! Takhle se chovali komunističtí vládci Jakeš, Biľak, Štěpán, Husák a spol. Nyní i novodobé morální hyeny.
J.Kubík

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)