Konečně se objevila pravda o tom, proč se Jan Baťa dostal v Kanadě na tzv. "černou listinu" během II. světové války. Bylo odhaleno, že se tak stalo díky jednomu členu kanadské vlády, který měl blízko k Tomáši J. Baťovi. Glenn W. McPeherson, právník, byl tehdy správcem „majetku nepřítele" a osobou zodpovědnou za spravování "majetku nepřátel" pro kanadskou vládu.
Právní práce Glenn McPhersona ze srpna 1939 popisuje metodu používanou kanadskou vládou k uvedeni na "černou listinu" a jak převést majetek pod rouškou nepřátelského vlastnictví. Podle tohoto mandátu, všichni Češi byli automaticky považováni za Němce. Navzdory faktu, že Jan Antonín Baťa se nikdy během války na okupovaném území neobjevil, ani se nikdy nevrátil do Československa. Je také dobře známým faktem, že J.A.Baťa financoval Československou vládu v exilu během celé války. Nabízí se tedy otázka, jaké jiné důvody vedly k zapsání J.A. Bati na "černou listinu".
Podle Glenn McPehrsona "Museli jsme vytvořit "prima facie" případ (definice prima facie: na základě prvního dojmu přijatelného jako správný, dokud se nedokáže jeho opak), že jakékoliv příkazy, které jsme vydali, byly podložené fakty, ukazující na nepřátelské zájmy. Cítil jsem, že to bylo nesprávné. Během války platilo anglické pravidlo, že jste nevinný dokud nebudete prokázán opak. Od tohoto pravidla bylo upuštěno. Věděl jsem, že to byl opravdový odklon od britské právní praxe. Tušil jsem, že někteří členové kabinetu se budou proti tomu ohrazovat. Při zpracovávání těchto nařízení jsem vložil doložku která, de facto, říkala, že všechny německé majetky v Kanadě jsou automaticky svěřené do kanadského správcovství ode dne vydání příkazu rady. To se stalo známe jako Kanadské automatické pověření. Nemuseli jsme nic dokazovat. Zákon pravil, že když majetek patřil nepříteli, byl "propůjčen."
Tak jsem měl ustanovení, že vše co musel správce udělat bylo uvědomit držitele takového majetku, nebo skupinu která ho ovládala, že se rozhodlo, že ten majetek je majetkem nepřítele a že ta druhá strana musela dokázat, že tomu tak není. Je samozřejmé, že během války a bez možnosti spojeni se s nepřítelem, by nebylo v žádném případě možné od oprávněné banky obdržet důkaz z Německa, zda majetek je, nebo není německým majetkem. Jedinou informaci kterou mohli získat by byla od švýcarské banky. To bylo v Kanadě obyčejně považováno za majetek buď neznámé osoby (číslované účty), nebo byl majetek ve Švýcarsku.“
Glenn McPherson nevěřil, že Jan Antonín Baťa byl jediným majitelem Bata a.s. Zlín. Po válce McPeherson zastával stanovisko, že Tomáš J. Baťa byl 100% majitelem Baťa a.s. Zlín a jiných firem Baťa. Musel asi zapomenout na dopisy, které mu Tomík psal a které potvrzovaly, že J.A.Baťa je zákonným vlastníkem. V jednom takovém dopisu Tomíka McPhersonovi, datovaný 5.února 1941, se píše: "V roce 1932 můj otec zemřel při leteckém neštěstí a zanechal mně spoustu peněz. Jeho obchodní majetek přešel na jeho nevlastního bratra Jana A. Baťa". Je jasné, že Tomík věděl, že jeho strýc byl vlastníkem firmy. Tím správce McPherson i kanadská vláda museli znát pravdu. Bohužel dostat se k pravdě je často těžké, zvláště když se jedna o velké částky peněz.
Při čteni toho složitého popisu Glenn McPhersona by si mohl člověk myslet, že tato pravidla byla napsána pro podnik výhradně Jana A. Bati, českého podniku, se švýcarskou kapitálovou účastí, kontrolovanou švýcarskými bankami.
České ministerstvo financi už k tomuto správnému závěru dospělo - Jan Antonín Baťa byl nepopíratelný majitel Baťa a.s. Zlín.
Dnes je jasné, že ctihodný Glenn W.McPherson neměl pravdu co se týkalo Jana Antonína Bati.
Toto vznáší důležité otázky co bylo skutečným důvodem zapsání Jana Antonína Bati na "černou listinu", včetně trvalého "propůjčení-svěření" jeho majetku v Kanadě. Soudní spory Baťa versus Baťa, o mezinárodní majetek firmy Baťa a konfiskace veškerého majetku Jana Bati v Československu, byly vyvolány Tomášem J.Baťou a Marií Baťovou v roce 1947.
--
John Nash
10 Stowecroft Drive
Hampton, NH 03842
* * *
The Truth Behind the Blacklisting of Jan Antonin Bata – NO PROOF
* * *
Pochybná oslava 90-tých narozenin Tomáše Bati Jr. na Pražském hradě – co vypovídá o nás, naší zemi, o všech hostech, kteří se oslavy narozenin Tomáše Bati jn. zúčastnili? Neinformovaná veřejnost to vnímala jako oslavu úspěšného podnikání mravného podnikatele. Bohužel, obávám se, že mezi 600 hosty nebyl ani jeden, který by byl hoden odkazu Jana Antonína Bati. Ti slušní pozvání odmítli. Tomáš Baťa jn. a Václav Klaus nejsou rozhodně příklady a představiteli mravních, morálních, ekonomických a podnikatelských hodnot, které představoval život a dílo Jana Antonína Bati a jeho nevlastního bratra Tomáše. Na Hradu se ve skutečnosti slavila nemravnost a neschopnost, resp. všehoschopnost, kterou oba tito pánové, mám-li zůstat slušným, reprezentovali v míře více než dostatečné. Jane Antoníne Baťo, odpusť. Tato země si Vás ani dnes nezaslouží. Ctí „hodnoty“, které s těmi Vašimi nemají vůbec nic společného!
Jan Šinágl, 6.9.2015
Read more...