Švýcarská prokuratura poslala do ČR už v r. 2008 48 šanonů spisu k finančním transakcím kolem privatizace MUS a podle otevřených zdrojů údajně i vazeb na investiční skupinu Appian Group. K dnešnímu dni jsou prý přeloženy do češtiny pouze dva. To znamená jeden šanon ročně. Počítejte se mnou.
Třaskavá směs pragmatismu, populismu, falešného neoliberalismu, nevyzpytatelnosti a nerozhodnosti. Těmito slovy charakterizoval jeden zahraniční novinář, působící dlouhodobě v Praze, současnou českou vládu. Není co dodat.
Firma Phar Service získala několik lukrativních zakázek ve zdravotnictví. Shodou okolností patří dnes synovi ministra Jankovského (VV). Jak je vidět, Řebíček má své následovníky. Svět je malý a o náhody není nouze.
Konsorcium PPF Advisory odstoupilo z veřejné soutěže o stamiliardovou ekologickou zakázku. Prý kvůli nespecifikovaným politických tlakům. Mělo jít také o posudek soudního znalce Tomáše Ježka, bývalého ministra pro privatizaci. Ten uvedl, že se jej snažil ovlivnit Vladimír Mlynář v dresu PPF (bývalý ministr a dnešní spojenec TOP 09). Ježkovy voči! Ten umí to a ten zase tohle a všichni dohromady vydělají moc.
Libor Michálek, hlavní hrdina kauzy Drobil a spol., tvrdí, že jeho jmenování šéfem SFŽP musel loňského července tzv. posvětit vlivný ostravský podnikatel a údajná šedá eminence místní ODS Daneš Zátorský. Mimo jiné majitel stavební firmy VOKD nebo leteckého opravárenského centra v Mošnově. Dnešní čtyřicátník začínal v polovině devadesátých let jako policista. Docela úspěšná linka – policie – byznys – politika, nemyslíte?
Podle hodnocení Světového obchodního fóra se Česká republika propadla v globální konkurenceschopnosti jen za poslední rok o pět pozic níže. Nejhůře jsou hodnoceny naše instituce. Jedna strategie střídá druhou a ono pořád nic.
Je zajímavé, jak se čeští miliardáři přeorientovali na investice do zdravotnictví a jak se chystají investovat do privátních penzijních fondů. Úzká vazba na stát je pro ně přirozenou podmínkou úspěchu. Mimochodem – co bude s malými nemocnicemi, až je opustí lékaři? Možná si je koupí privátní investor a obnoví provoz v čistě privátních podmínkách. Ostatně Chrenkův Agel ukázal cestu ostatním. Dodávat, že se jedná o přítele Grosse či Langera je zbytečné.
Exšéf lidovců Cyril Svoboda se nechce vzdát sporného dědictví. Těžko pochopitelná zarputilost křesťana.
Za drahé autolékárničky pro armádu půjde určitě někdo bručet. Tedy, možná. A co třeba i za gripeny nebo pandury? A nebo, že by i za padáky? Ale kdepak. Jsme přeci v ČR.
Třaskavá směs pragmatismu, populismu, falešného neoliberalismu, nevyzpytatelnosti a nerozhodnosti. Těmito slovy charakterizoval jeden zahraniční novinář, působící dlouhodobě v Praze, současnou českou vládu. Není co dodat.
Skupina mladých výzkumníků z Karlovy univerzity vyvinula nový systém, který prokazuje dosavadní praxi u veřejných zakázek. Pracuje pouze s dohledatelnými otevřenými zdroji. V první fázi se zaměřil na ministerstva. Výsledek? Jen polovina zakázek jde přes veřejné soutěže. Ostatní jsou téměř nebo zcela neveřejné a většinou končí u předem vybraných favoritů. Obvykle se totiž přihlásí jen jeden zájemce. Program má pokračovat i sondou do krajů a obcí. Ten, kdo nazývá naši zemi banánovou republikou, by se nejspíše měl banánům omluvit.
V posledním pořadu Reportéři na ČT 1 byla obsáhlá reportáž o privatizaci OKD a následném vstupu uhlobarona Bakaly. Jisté je, že k rozsáhlému majetku přišel pan miliardář velmi výhodně. Tehdejší Grossův ministr financí Bohuslav Sobotka říká i po letech, že to bylo OK. Nemohu se ubránit dojmu, že to dnes vyhovuje i konkurentovi v boji o předsednický post v ČSSD. To by pak ale mohlo znamenat, že se některé kauzy vysílají na objednávku? U nás?
Ministr financí se v tichosti připravuje na prodej ziskového Letiště Praha. Kvůli tomu vzniká tzv. Aeroholding, který bude mít 7 dceřinných společností, včetně ztrátových ČSA. Ve statutárních orgánech najdete zajímavá jména. Tomáš Hudeček – zastupitel TOP 09 na pražském magistrátu. Tomáš Haas – poradce ministra financí, dříve poradce prezidenta Klause a dnes horlivý propagátor TOP 09. Zdeněk Zajíček – náměstek ministra financí, dříve náměstek Langera na vnitru a ještě dříve spojenec Rudolfa Blažka v pražské ODS. A najdete tam i ekonoma Pavla Kohouta, dříve experta skupiny PPF, poradce ministra Sobotky a také ministra Tlustého, a de facto hlavního architekta tzv. rovné daně. Zajímavá sešlost.
V dubnu 2010 jsem zaslal generálnímu řediteli ČEZ Martinu Romanovi otevřený dopis a položil jsem mu několik otázek. Odpověď jsem samozřejmě nedostal. Ptal jsem se také na výhodné nákupy akcií ČEZ těmi, kteří sedí v orgánech ČEZ. Ptal jsem se i na jeho osobní plat. V roce 2008 to bylo 14 mil. Kč měsíčně, což je 170 mil. Kč ročně. Ale nejen to. Pan generální se také zapojil do výhodného nákupu akcií a nebo jejich opcí. Výsledkem jsou další bonusy. V součtu je to dalších několik milionů navíc. Tentokráte v eurech. Ale podle ČEZ se jistě nejedná o insider trading ani o insider handel. Další otázka se týkala úspěšnosti akvizic ČEZ na Balkáně, především v Albánii. A v neposlední řadě jsem se dotázal i na případné finanční příspěvky politickým stranám. Jsme v ČEZku a tak se odpovědí nedočkáme. Možná bychom se měli zeptat nových členů dozorčí rady. Tedy Martina Římana (ODS), Jana Kohouta (ČSSD) či Ivo Foltýna, Eduarda Janoty a Zdeňka Hrubého, což jsou nominanti TOP 09 nebo Lukáše Hampla z ministerstva dopravy, který zastupuje VV. Kdo koho vlastně řídí?
Pavel Telička, syn českého komunistického diplomata Františka Teličky, který působil v kubánském oddělení Velvyslanectví ČSR ve Washingtonu. V roce 1986 vystudoval práva a vstoupil do KSČ. Pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí. V r. 1998 se stal náměstkem ministra zahraničí a později vedl český vyjednávací tým v době přístupových rozhovorů o vstupu ČR do EU. Dnes lobbista. Nyní poradce ministra dopravy.Odměna – 1,7 mil. Kč ročně. Pavel se umí prosadit v každé době.
Švýcarská prokuratura poslala do ČR už v r. 2008 48 šanonů spisu k finančním transakcím kolem privatizace MUS a podle otevřených zdrojů údajně i vazeb na investiční skupinu Appian Group. K dnešnímu dni jsou prý přeloženy do češtiny pouze dva. To znamená jeden šanon ročně. Počítejte se mnou.
Petr Havlík, 27.1.2011
Komentáře