Zatímco lékaři ve světěznepokojeně sledují postup virového plicního onemocnění MERS, zoologové sčítají děsivé škody po jiné, tentokrát bakteriální nemoci. Během jediného měsíce stačila převálcovat antilopy sajgy tatarské v Kazachstánu.
Sajga má na jinak elegantní antilopu dost ošklivý čumák, který připomíná plynovou masku. Horší však je, že jí nepřeje štěstí - nebo vlastně lidé. Před rozpadem sovětského impéria se počet sajg blížil milionu. Pak ale přestala fungovat ochrana zvířat a vyrazili na ně ve velkém pytláci. Zčásti kvůli masu, ale zaměřili se hlavně na lov samců, aby získali jejich rohy. Tradiční asijská medicína si jich cení - spolu s rohy nosorožců nebo tygřími penisy - jako látek údajně podporujících potenci. Počet sajg se do přelomu tisíciletí snížil na padesát tisíc, což přírodovědci považují za nejrychlejší pokles, jaký kdy pozorovali.
Pozoruhodné je, jak zvířata zareagovala. V minulosti samci bojovali o samice a ti nejsilnější si vytvářeli harémy. Pak se to obrátilo - samice mezi sebou zápasí o zbylé samce. Ukázalo se to jako úspěšná strategie přežití: počet sajg (už zase více chráněných) vzrostl loni na čtvrt milionu.
Nyní přišel nový malér. Kazašské antilopy napadla bakterie Pasteuretia tnutwcida, která ohrožuje řadu druhů zvířat. Objevily se u nich dýchací potíže a průjmy, které ukončila smrt. Podle Světové organizace pro zdraví zvířat už nemoc odezněla. Oficiální údaje mluví o více než 130 tisících mrtvých zvířat, což znamená, že vyhynula plná polovina jejich dosavadního počtu.
Živočišným druhům se stává, že se občas objeví smrtící epidemie. Sajgy tatarské přežily jednu velkou v roce 1984. Jenže tehdy jich bylo mnohem víc, takže měly větší šanci, že jich naživu zůstane dost na další rozmnožování. Tuhle naději jim bezohlední pytláci a jejich hloupě pověrčiví zákazníci zmenšili. Takže je zase na sajgách, aby zkusily najít nějakou novou strategii přežití
JOSEF TUČEK
LN, 26.6.2015
Read more...