"My Evropané jsme opět klesli na úroveň ponížených žadatelů, o svoji bezpečnost žádáme u jiných."
V sobotních LN (19.12.2015) vyšel obsáhlý, třístránkový rozhovor šéfredaktora Ištvána Léka s premiérem Maďarska. Stojí za to si několik jeho názorů připomenout.
LN Za posledních pět šest let postihly Evropu čtyři velké krize. Nejprve finanční krize, která se k nám rozšířila z USA, poté řecká finanční a ukrajinská vojenská krize a nyní ilegální migrace. Není to na Evropu, jež se zdá jaksi zkornatělá a nedokáže rychle a správně reagovat, trochu moc?
Je to velmi moc, a proto si musíme položit otázku, proč jsme přišli o svou schopnost předvídavosti. Téměř každou z těchto krizí totiž bylo možné předvídat. Proč jsme na tyto jevy nevypracovali evropské strategie? To je otázka, která doopravdy í zneklidňuje, neboť ukazuje, že my, evropští vůdci, pouze reagujeme na události, vždy jen řešíme krizi, ale nemáme vizi nebo strategii, v jejímž duchu bychom byli schopní vzniku této krize předcházet. Proto prohlašuji, že musí nastat obnova evropské politiky. Navíc bych k tomu přidal pátou krizi, která se stala zjevnou v důsledku záležitosti migrantů, a sice krizi demokratickou, neboť je jasné, že to, co si evropská mainstreamová elita myslí a co dělá, je čím dál vzdálenější tomu, co si myslí voliči, kteří přece jen představují zdroj síly v demokracii. To může Evropskou unii destabilizovat.
LN Nedávno jste prohlásil, že Evropa je bohatá a slabá. Náš list pořádal před časem konferenci Český národní zájem, na které poradce českého prezidenta pro zahraniční politiku Hynek Kmoníček řekl, že pro Evropu je důležitý blahobyt a bezpečnost. Jak dosáhnout toho, aby byla Evropa bezpečná a silná a zároveň si udržela svoji ekonomiku?
Evropa se zabývá otázkami, které nejsou bezvýznamné, naopak pěkné a milé věci: lidská práva, progrese, manželství osob stejného pohlaví, tolerance a podobně. Zároveň se však nezabývá tím, odkud tyhle milé věci pocházejí, kořenů se nedotýkají: například křesťanských tradic Evropy nebo tradic jednotlivých národů. Evropa zapomněla, kým vlastně je, čím doopravdy je a co jsou ony skutečně podstatné věci. Dokonce i když si někdy uvědomí, že takové hodnoty má, nebojuje za ně. Pokud však někdo nepřiznává kořeny své existence a nezasazuje se o ně, stane se nakonec slabým. Z toho všeho vyplývá, že potřebujeme Evropu, která disponuje uvědoměním, sebevědomím a sebeidentitou, abychom mohli být znovu silní. To má podle mne především duchovní a duševní podmínky, ty je třeba vytvořit a pak budeme znovu silní.
* * *
„Polsko neupadlo do recese, ale neustále rostlo. Poláci v sobě mají snad i nějakou specifickou duševní hnací sílu, díky níž jsou úspěšní.“
* * *
… Pocházím z malé vesnice, kde by vám řeklo deset lidí z deseti, co se musí dělat. I těm nejobyčejnějším lidem bylo jasné, že není možné dovolit, aby nám do života bez kontroly napochodovaly takové davy a skupiny lidí, o kterých nevíme, co jsou zač, co chtějí a odkud přicházejí. K tomu člověk nemusí být politikem, vedoucím představitelem státu ani vědcem. Počítat však bylo třeba s tím, že zdravý rozum dnes v Evropě nemá převahu a že evropské velmoci toto rozhodnutí ostře napadnou, protože nezapadá do vládnoucí ideologické linie, která hlásá, že „hranice jsou špatné“ a „bezpečnost je druhotná“. To je dnes v Evropě v módě a naše rozhodnutí šlo proti tomu.
* * *
LN Maďarsko bylo také mezi prvními, kdo protestoval proti rozdělování uprchlíků na základě kvót. Dnes už to vypadá, že proti kvótám je víc evropských států než těch, které s nimi souhlasí. Proč tento nápad odmítáte?
I tady může pomoci zdravý rozum. O čem ty kvóty jsou? O tom, že nám chce někdo říkat, s kým máme žít. Podíváme-li se na to z pohledu našeho osobního života, je dobře vidět, jak je tato myšlenka absurdní. Co by asi řekl pražský občan tomu, kdyby někdo rozhodoval, koho si musí pustit do bytu a s kým má žít? Nebo co by řeklo společenství obyvatel jakékoliv české vesnice, kdyby jim někdo řekl: „My vám teď za vás řekneme, kdo se sem ještě nastěhuje.“
LN Zpočátku si mnozí uprchlickou krizi nespojovali s bezpečností, konkrétně s tím, že mezi uprchlíky mohou být i lidé, kteří do Evropy nepřicházejí s dobrými úmysly. Čím si to vysvětlit?
To je pochopitelná chyba. Bezpečnost se v Evropě zdála až do té doby zaručená a naprosto přirozená. V Evropě nebyla evidentní myšlenka, že pro bezpečnost je í třeba něco dělat, že si svoji bezpečnost i musíme chránit, že je do ní třeba investovat peníze a že v určitých rozhodnutích je třeba postupovat obezřetně a nestačí jen dobré srdce a nadšení. Z toho se teď poučují ti, kdo se oddávali iluzím.
… Není možné brát v úvahu pouze sílu jejich svalů, protože obdržíme celého člověka s jeho kulturní identitou, s problémy soužití, které jsou s tím spojeny, a s faktem, že evropské pojetí života vůbec nepovažují za něco, co by měli následovat. Svoji kulturu považují za hodnotnější, a proto se nechtějí začlenit, ale chtějí si zorganizovat vlastní paralelní život. To nastalo všude, to je fenomén paralelních společností v dnešní Evropě, v zemích, ve kterých je velký počet lidí, kteří přišli zvenčí. Střední Evropu tento problém zatím nezasáhl. To, že nemáme žádné dílčí společnosti žijící paralelně s námi, není nevýhodou střední Evropy, nýbrž jednou z jejích největších výhod a bude to také jednou z největších přitažlivých sil a nejvýznamnějších konkurenčních výhod našeho regionu v budoucnu. To samozřejmě není „politicky korektní“ myšlenka, takže se v Evropě ani nesmí vyslovit. Už jen za tuto větu budu po vydání tohoto rozhovoru napadán.
LN Jak vidíte budoucnost zemí, kde právě zmíněné paralelní společnosti již vznikly?
Můj vztah k tomuto jevu nemá kritickou povahu, ale základ v suverenitě. Každá země má právo se rozhodnout, zda k sobě pustí ve velkém skupiny obyvatel, které jsou pro ni odlišné, a zda si s nimi přeje žít a vzít na sebe všechny důsledky vzniku paralelních společností. Může se takto rozhodnout. Pokud se tak Němci rozhodli, když k sobě vpustili Turky, byla to jejich věc. Když to samé udělali Francouzi s Araby, měli právo se tak rozhodnout. Na jednu věc však právo nemají: očekávat od nás, že uděláme to samé, protože to, jestli to chceme, nebo ne, je už naše suverénní rozhodnutí. My Maďaři to vůbec nechceme a máme právo nechtít, abychom se stali tím, čím oni. To musí akceptovat, stejně jako my akceptujeme jejich rozhodnutí. Pravdou také samozřejmě je, že Evropa je naší společnou vlastí, vlastí našich vlastí. Právě proto mě naplňuje obavami, jak neustále roste poměr skupin obyvatel neevropského původu. Je otázkou jednoduché matematické dedukce, že se tradiční evropská společnost ocitne v menšině. Tedy v zemích, kde to dopustí. My Maďaři to nedopustíme.
* * *
„Jednat o takových otázkách, jako je bezpečnost, za podmínek, kdy si ji nedokážeme zaručit vlastními silami, nás staví do pozice, ve které je nás možné vydírat, nebo jíž je možné využít.“
* * *
LN Čím dál více evropských politiků prohlašuje, že je třeba zvážit členství Řecka v Schengenu, aby měla Evropská unie jasné suchozemské hranice. Podporujete tento návrh?
V této souvislosti sdílím příslušné české a slovenské stanovisko. I podle mne je tuto otázku třeba vyhrotit. Řekové si musejí vybrat, zda budou Schengen dodržovat, nebo vezmou na vědomí, že mezi zeměmi Schengenu nemají co dělat. Na tuto otázku musejí odpovědět sami Řekové, ale my po nich musíme tuto odpověď vyžadovat.
LN Kancléřka Merkelová přišla v těchto dnech s plánem takzvané humanitární evakuace uprchlíků z Turecka do Evropy. Lze jej chápat jako čistě německé gesto, nebo se objeví i nový systém kvót?
To je ohromující návrh. Už dříve si bylo možné všimnout absurdní a bizarní koalice, která vznikla v souvislosti se záležitostí přistěhovalců. Protože tady uzavřeli specifickou koalici pašeráci lidí, aktivisté za lidská práva a evropští politici, kteří podporují přistěhovalectví. Nejenže sem tyto přistěhovalce jednoduše pouštějí, oni je sem dovážejí. Nejde tedy o to, že tyto stěhující se lidské šiky pronikají do Evropy, nýbrž o to, i že pro ně pošleme vlaky, lodě a autobusy a sami je sem přivezeme. To je absurdní! Ještě absurdnější už je pouze myšlenka, abychom si pro ně teď dojeli do Turecka I a přivezli si je odtamtud rovnou sem do i Evropy. Úplným popřením evropského způsobu myšlení by pak bylo, kdyby ti, kteří tuto absurditu realizují, ještě chtěli tyto masy lidí povinně přerozdělit mezi státy, které to celé nechtěly.
LN Už v srpnu jste politiky Evropské unie upozorňoval, že ve věci uprchlíků nenastane žádná zimní přestávka. Teď je prosinec a zdá se, že jste měl pravdu, i dnes přichází do EU balkánskou trasou několik tisíc uprchlíků denně. Jak podle vás bude vypadat příští rok?
I tady jde pouze o to, že zkušenost má v politice větší význam než spekulace. I S ohledem na migrační vlny předchozích let jsme říkali, že doufat v zimu je planou nadějí, protože zima stěhování národů nezastaví. Evropští vedoucí představitelé mohou v roce 2016 přistěhovalectví zastavit, záleží pouze na nich, ovšem zda toho budou, budeme schopni, k tomu se dnes bohužel nemohu uspokojivě vyjádřit. Zatím se to nepodařilo. Úspěch je pouze tam, kde se to které národní vedení dokázalo v rozporu s evropským mainstreamem postarat o vlastní ochranu. Taková je situace v Maďarsku, nyní o to usilují Slovinci, bojuje za to Makedonie. Zdá se mi tedy, že zatím fungují národní řešení, společné evropské řešení není.
* * *
J.Š.21.12.2015
* * *
Rozdělenou Evropu čeká temná budoucnost. Možná i válka.
* * *
„Každá myšlenka, každá idea, dokud je uvězněna v lidském mozku, je pošetilá, neplodná. Je to pouhá hrouda, byť i hrouda, ze které lze vybrousit drahokamy. Každá lidská myšlenka potřebuje brus, a tím brusem jsou zase jen lidské mozky.“
Tomáš Baťa: Zámožnost všem, oddíl Obchod a důvěra
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.