Demencí v ČR trpí 153.000 lidí a přibývá jich, péče chybí!
O moci a bezmoci medicíny v pořadu ČT24 diskutovali neurochirurg Vladimír Beneš, onkolog Pavel Klener, etik Marek Vácha, lékař Jan Hnízdil a etnolog Mnislav Zelený.
… šamani, s nimiž se setkal, se starali o duševní zdraví svého kmene, o jeho fyzické zdraví tolik ne. "Podle mě je lékař největší zlo lidstva, protože on se nezajímá o lidstvo, ale o člověka, kterého chce léčit za každou cenu, bez ohledu na to, jaký to bude mít vliv na lidstvo za 200 až 300 let, zaneřádí nám tělo antibiotiky," rozohnil se host. Tělo musí dostat šanci léčit se i samo. Člověk trochu bolesti vydrží a tělo dostane prostor se regenerovat.
… dnešní medicína neléčí za každou cenu. Dobrý lékař musí poznat, kdy už je milosrdnější nedělat nic. A pokud necháme tělo regenerovat bez zásahů, může se stát, že lidé budou znovu umírat na zánět slepého střeva, který je dnes řešitelný banální operací.
… U indiánů funguje přirozený výběr, kde 40 procent dětské populace umírá a přežívají jen ti silnější, kteří se následně dožívají vysokého věku v dobrém zdraví. Komunita tak zdárně přežívá. Indiáni tedy upřednostňují komunitu před jednotlivcem. "Jakmile má někdo zemřít, má zemřít, to je normální, život a smrt jedno jest," zdůrazňoval dále etnolog. Indiáni jsou na smrt připravováni.
… S rizikem smrti je třeba počítat. Každá operace s sebou nese určitá rizika a člověk s nimi musí být seznámen. Je potom už jen na něm, jak se rozhodne, může se také rozhodnout zemřít. "Čeští pacienti se prý moc často neptají, kolik života jim ještě zbývá. A já nemůžu brát lidem naději. Nemůžu jim ani říkat: Máte týden nebo měsíc. Já to ani tak přesně nevím. A i kdyby to byl jen týden, tak ten týden se člověk může radovat ze zpěvu ptáků," zdůraznil neurochirurg.
V obecné rovině konstatoval, že se společnost musí rozhodnout, kolik bude ochotna investovat do svého zdraví. Lékaři se jim pak v rámci možností pokoušejí dodat tu nejlepší možnou léčbu. Podle Zeleného ale lze člověka léčit i "magií slova". Pokud se i s nemocným člověkem rozprávíte jako se zdravým, existuje vysoká šance, že se vyléčí, uzavřel první část vystoupení Zelený. Podle Beneše je sice správné přistupovat k pacientovi s optimismem, ale myslet si, že "magie slova" stačí, je podle neurochirurga nesmyslné.
V minulosti lidé lékařům více věřili. Teď chodí za právníky
Hosty další části pořadu byli onkolog profesor Pavel Klener a učitel lékařské etiky Marek Vácha. Pánové se shodli na tom, že se vztah lékaře a pacienta změnil ve vztah lékaře a klienta. Podle Váchy dříve lidé věřili, že lékař udělal maximum pro to, aby je léčil. Dnes o tom lidé často pochybují, a pokud jsou nespokojeni s péčí, jsou připraveni obracet se na právníky. "Jestliže pacienti žalují lékaře, je to typicky proto, že je lékař arogantní a nedostatečně komunikuje s pacientem," upozornil Vácha.
Podle Váchy se dnes opravdu proměňuje vztah lékaře a pacienta. "Pacient má právo na to, aby si vybral léčbu, ale má také právo na to, aby podepsal reverz, šel domů a umřel," uzavřel téma Vácha. Profesor Klener mu dal opět za pravdu.
Čím je lékař starší, tím více si je vědom své bezmoci
Ve třetí části proti sobě zasedli celostní lékař Jan Hnízdil a imunoložka Terezie Fučíková. "Medicína musí být vždy pokorná a nesmí toužit po moci," upozornila v úvodu svého vystoupení dáma. Čím je lékař zkušenější a starší, tím si je více vědom toho, jak hodně je bezmocný. Problém podle ní je i v tom, že ubývá humanizce ve vztahu lékaře a pacienta, kterou nahrazuje technika.
Hnízdil zdůraznil, že je třeba moc vrátit do rukou pacientů. "Aby on pochopil, co mu nemocí tělo sděluje. To není nic alternativního, to stojí na pevných základech medicíny, ale čerpá z odvěké zkušenosti rodinných lékařů," poznamenal Hnízdil. Problém zdravotnictví podle jeho názoru není v nedostatku peněz, ale v tom, že byl pacient "rozparcelován" na jednotlivé buňky a spousta vyšetření se dělá zbytečně.
Člověka je podle Hnízdila třeba léčit v souvislostech jeho vlastního života. "Komplexní medicína říká, že nemoc tělu vzkazuje, že už nemůže žít tak, jak byl dosud zvyklý, že už nemá tu moc, že dělá ve svém životě nějakou chybu nebo žije ve špatném prostředí," konstatoval Hnízdil. Člověk by měl nemoc přijmout a změnit svůj život tak, aby už prvotní příznaky pominuly. Takto se může člověk uzdravit.
… lidé kupují nesmyslné preparáty k posílení imunity, ale imunita většiny populace je v pořádku. "Lidé se nechají zmanipulovat, kupují si železo, selen, zinek, a to všechno úplně zbytečně,"…
* * *
Zpráva: Demencí v ČR trpí 153.000 lidí a přibývá jich, péče chybí
V Česku trpí demencí kolem 153.000 lidí. Dvě třetiny nemocných jsou ženy. Za posledních deset let přibylo 50.000 pacientů. Česká republika v péči ve srovnání s vyspělými státy ale výrazně zaostává. Uvádí to výroční zpráva o stavu demence 2015, kterou zveřejnila Česká alzheimerovská společnost. "Demence patří mezi hlavní příčiny úmrtí a její výskyt v souvislosti se stárnutím populace neustále narůstá," uvedli autoři zprávy. Podle odborných odhadů by choroba mohla za pět let trápit 183.000 Čechů a Češek, v polovině století pak už 383.000. Podle autorů má nemoc jeden ze 13 lidí starších 65 let, jeden z pěti lidí nad 80 let a každý druhý nad 90 let. V Německu pomoc dostává 26 procent nemocných lidí, ve Švédsku téměř polovina a v Rakousku třetina. V Česku to byla zhruba desetina. ČRo, 14.1.2016
J.Š.18.1.2016
Read more...